Podpisům pod Dukovany hrozí zpoždění. ČEZ musí čekat na úřady, říká Cyrani

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Smlouva na stavbu dvou bloků pro jadernou elektrárnu Dukovany mezi energetickou skupinou ČEZ a jihokorejskou KHNP v březnu podepsaná zřejmě nebude. „Jednání budou dokončena v průběhu druhého čtvrtletí letošního roku,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš po zveřejnění výsledků zá loňský rok. „Všechny smlouvy jsou téměř hotové, ale ještě se ladí,“ dodal.

Proti březnovému termínu hraje několik faktorů. ČEZ nemůže smlouvu uzavřít do chvíle, dokud nepadne rozhodnutí antimonopolního úřadu o stížnosti neúspěšného uchazeče EDF, který tvrdí, že KHNP získala financování od korejské vlády. Než také ČEZ podepíše smlouvu s Korejci na jaderný megaprojekt, musí mít jasno i ohledně dalších smluv a povolení od Evropské komise na financování šestého bloku.

„Všechny tři, jak smlouva s dodavatelem KHNP, tak smlouva o výkupu elektřiny a smlouva o financování, musí být vyřešeny najednou a musí na sebe navazovat. Jsou to takové kostičky lega, které do sebe zapadají,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Kromě podpisu smlouvy na stavbu jádra má energetický kolos pro rok 2025 i další priority. Například by mělo padnout rozhodnutí o stavbě plynové elektrárny v Mělníce, pustí se do výstavby dalších obnovitelných zdrojů a velkých baterií, jež by měly tvořit většinu z 300 MWh kapacity pro ukládání elektřiny, kterou chce ČEZ vybudovat do roku 2030.

„Času už není moc, takže 2025 a 2026 budou roky, kdy uvidíte větší nárůst baterií v našem obchodu,“ říká Cyrani. ČEZ chce letos přitáhnout také další odběratele elektřiny a plynu z řad domácností.

K podpisu smlouvy mezi ČEZ a KHNP mělo dle původních plánů dojít do konce března. Jak moc je reálné, že smlouvu neuzavřete do konce měsíce, ale až v průběhu druhého čtvrtletí?

U té smlouvy je nejdůležitější, aby byla co nejlepší jak z pohledu ČEZ jako investora, tak i z pohledu České republiky, takže má smysl věnovat všechen potřebný čas tomu, aby byla dojednána co nejlépe. Jestli to bude o týden dříve nebo později, tedy na konci prvního kvartálu nebo ve druhém kvartálu, považujeme za méně důležité. Na celkový harmonogram toho projektu tyto krátké posuny nebudou mít dopad.

Termín podpisu smlouvy je zatím nejistý i kvůli tomu, že antimonopolní úřad zatím nerozhodnul o stížnosti neúspěšného uchazeče EDF, který tvrdí, že korejská vláda poskytla KHNP subvenci.

Jsme přesvědčeni o tom, že to, co EDF namítá, tedy že korejská KHNP získala nějakou formu státní podpory, se nezakládá na pravdě. Minimálně nás o tom KHNP ujišťuje. A co se týká rozhodnutí antimonopolního úřadu, to samozřejmě nemohu komentovat.

Můžete smlouvu uzavřít i v případě, že nebude hotová notifikace Evropské komise i na financování šestého bloku?

Smlouvu uzavřít můžeme, nicméně musíme pracovat s tím, že tam je tento postupový milník, který musí být splněn, abychom mohli v tom projektu pokračovat k úplné výstavbě. Nezapomínejme, že ty první měsíce, ba dokonce roky jsou u takových projektů stráveny primárně povolováním, nikoliv výstavbou samotnou.

Může uzavření smlouvy zbrzdit i požadavek Ministerstva průmyslu a obchodu na to, aby KHNP zajistila alespoň třicetiprocentní účast českého průmyslu na dodávkách do Dukovan ještě před podpisem smlouvy?

Toto je jeden z prvků, které se právě teď ve finálních fázích ještě dojednávají. Má smysl si vzít nějaký ten týden navíc a tyto věci dojednat co nejlépe pro Českou republiku a pro ČEZ.

Jak to vypadá se smlouvou mezi státem a ČEZ na výkup elektřiny a převzetí části společnosti Elektrárna Dukovany II?

Řešíme se státem dvě hlavní témata. Jedno je smlouva o výkupu elektřiny a druhý je smlouva o financování. Ten celý balík se řeší paralelně. Všechny tři, jak smlouva s dodavatelem KHNP, tak smlouva o výkupu elektřiny a smlouva o financování musí být vyřešeny najednou a musí na sebe navazovat. Jsou to takové kostičky lega, které do sebe zapadají.

Role jádra v české energetice stoupá, ČEZ zvyšuje výrobu v jaderných zdrojích, naopak výroba elektřiny z uhlí v posledních letech klesá. Jak si v loňském roce vedly vaše uhelné elektrárny?

Obecně výroba uhelných elektráren jde dolů. Je to trend, kdy se snižuje zisk uhelných elektráren, tedy rozdíl mezi cenou elektřiny a cenou emisní povolenky. Nicméně tyto zdroje ještě vyrábějí solidně, protože na trhu byly potřeba, k dispozici nebyl dostatek jiných zdrojů, ať už v širším regionu včetně Německa nebo specificky v rámci České republiky.

Přehodnotili jste po výsledcích z loňského roku termín ukončení výroby z uhlí?

Sledujeme, že rozdíl ceny elektřiny a ceny povolenky rychle klesne třeba už kolem roku 2027 či 2028, ale rozhodnutí o konci výroby z uhlí budeme dělat vždy z roku na rok. Díváme se na to, jestli jsme schopni tyto elektrárny ekonomicky uplatnit na trhu další rok a podle toho se rozhodujeme, zda elektřinu z nich prodáme, nebo ne. V tuto chvíli ziskovost klesá, ale poptávka po elektřině tady pořád je a ekonomika uhelných zdrojů stále funguje. Zhoršuje se, ale stále funguje.

Zavázali jsme se k výraznému snížení podílu uhelné výroby o 12,5 procenta na celkové výrobě elektřiny do roku 2030 a k postupnému rychlému útlumu po roce 2030.

Co bude do ceny povolenky promlouvat v příštích letech?

Promítají se tam dvě věci. Jsou to jakékoli změny v evropském systému obchodování s povolenkami, které se neodvážím předpovídat. Do ceny promlouvá obecně fakt, že evropská směrnice předpokládá postupné snižování objemu povolenek. To je něco, co tlačí na růst jejich ceny, protože všichni vidí, že jich bude na trhu čím dál tím méně.

ČEZ Prodej loni ubyli zákazníci z řad domácností. Váš plán pro letošní rok je tuto zákaznickou základnu rozšiřovat. Jak to chcete udělat? Chystáte proto nové produkty?

Naše produkty inovujeme neustále. V tuhle chvíli naše fixované produkty elektřiny a plynu do konce roku 2026 jsou nejlevnější veřejně dostupné nabídky na trhu. Zákazníci o ně mají velký zájem.

Vedle toho inovujeme i v dalších oblastech. Přišli jsme první s produktem flexibility pro ty, kteří mají třeba fotovoltaické elektrárny, takže pomůžeme řídit výrobu a přetoky tak, aby z toho mohli profitovat.

V posledním roce byla na trhu vysoká konkurence mezi dodavateli a předháněli se v tom, kdo nabídne výhodnější produkt. Plánujete jít s cenou energií ještě víc dolů?

My přehodnocujeme cenu kontinuálně, podle toho, co nám umožňuje velkoobchodní trh a velkoobchodní cena. Naposledy jsme snižovali cenu fixních produktů v únoru, nefixovaný produkt jsme zlevňovali v lednu.

Teď budeme čekat, protože ceny elektřiny víceméně stagnují, takže další prostor pro snižování nyní není. Nicméně budeme čekat, jak se bude vyvíjet trh po zimě, kdy typicky bývají zase nějaké nové impulzy z pohledu počasí, zásobníků, cen plynu, které mohou promluvit do ceny elektřiny na velkoobchodních trzích.

Loni jste prodali o osm procent (1,1 TWh) menší objem elektřiny pro domácnosti. Promlouvá do toho i větší počet zákazníků s vlastní výrobou v solárních elektrárnách a sdílení elektřiny?

Pokles je z velké části tvořen tím, že ČEZ Prodej v době krize začali využívat i podnikatelé, kteří jsou tradičně obsluhováni ČEZ ESCO, takže velká část toho poklesu je přechod zákazníků zpět do ČEZ ESCO. Nicméně fotovoltaiky do toho budou promlouvat, ale zatím to není významné.

Zaregistroval jsem, že i Energetický regulační úřad se teď snaží začít sledovat spotřebu elektřiny dvěma způsoby. Jednak tradičně, kolik elektřiny je distribuováno přes distribuční sítě, ale vedle toho odhaduje, kolik je samospotřebováno. Už je tam mírný rozdíl, alespoň když jsem viděl poslední statistiku. Zatím je to za desetinou čárkou, takže to nepromlouvá významně do spotřeby jako takové.

Evropská komise teď uvažuje o tom, jestli prodlouží do roku 2027 povinnost naplnit zásobníky do začátku listopadu na 90 procent. Některé členské státy jsou proti tomu, jelikož požadavek tlačí cenu plynu vzhůru zejména v létě, kdy se do zásobníků plyn vtláčí. Jak se na zachování cílů díváte vy?

Myslím si, že mít cíle ohledně plnění zásobníků nebo o nich přemýšlet pragmaticky, je správné. Mimo jiné kvůli tomu, že naplnění zásobníků je z mého pohledu jediný a primární ukazatel naší energetické bezpečnosti. Funguje v momentě, kdy je stát nebo nějaký region závislý na jednom dodavateli, který může být nespolehlivý a může rozhodnout o zapnutí nebo vypnutí toků plynu.

Teď je importních cest celá řada a do LNG terminálů putuje plyn z mnoha zemí. Super striktní naplňování zásobníků může být kontraproduktivní a není potřeba. Už se nemůže stát, že jeden dodavatel způsobí, že najednou Evropa bude bez plynu, jako to hrozilo před válkou na Ukrajině.

My už jsme zaregistrovali, že po tom, co by se cíle pro plnění mohly zmírnit a s naplňováním zásobníků by se pracovalo flexibilně, tak ceny plynu klesly.

ČEZ chce do budoucna investovat hlavně do teplárenských zařízení, obnovitelných a plynových zdrojů. Co bude v nejbližší době vaší prioritou, kromě podpisu smlouvy na Dukovany?

Budeme pokračovat i v investicích do teplárenství. Brzy předpokládáme podpis smlouvy na první zdroj v Mělníce. Máme rozestavěné nové zdroje v Dětmarovicích, v Prunéřově, chceme spustit výstavbu v Trmicích, takže to je určitě velké téma. Chceme to mít celé hotové do roku 2030, ale v každé té lokalitě mít co nejvíc zdrojů už do konce roku 2027 nebo 2028, abychom se vyhnuli nutnosti letního provozu velkých uhelných elektráren.

Také novela energetického zákona Lex OZE III obsahuje zmocnění pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zavedlo kapacitní trh na záložní plynové zdroje přímo na výrobu elektřiny, nikoli teplárenské. I tam máme připravené projekty a budeme čekat, jak s tímhle zmocněním ministerstvo naloží a kdy kapacitní trh bude zaveden.

Máme také rozestavěno 143 MWp obnovitelných zdrojů, takže chceme dotáhnout tyto projekty. Navíc v tuhle chvíli je v procesu vyhodnocování třetího kola aukce z modernizačního fondu na obnovitelné zdroje. Doufáme ale, že postoupíme i v projektech větrných elektráren.

Vláda tento týden schválila zavedení tzv. akceleračních zón pro výstavbu obnovitelných zdrojů. Pomůže vám to při plánování nových projektů?

Je to zásadní, protože akcelerační zóny fungují tak, že tam, kde jsou vytyčené, nad rámec toho vznikne strategický územní plán, v rámci kterého už nemusíte měnit každý jednotlivý územní plán a de facto žádat o stavební povolení. Je to zásadní věc. Pro nás jako investory je to mnohem jednodušší.

A věříme také, že letošní a následující roky uvidíme větší nárůst baterií, protože poklesly investiční náklady na baterie, a do toho roste podíl obnovitelných zdrojů, který vyloženě volá po úložištích. Jde hlavně o baterie s kapacitou nad 10 MWh.

Jako dílčí cíl chceme do roku 2030 uvést do provozu 300 MWh v úložištích, kde budou velký podíl tvořit baterie. Času už moc není, takže roky 2025 a 2026 budou roky, kdy uvidíte větší nárůst baterií v našem portfoliu.

Registrujete taky větší počet žádostí o připojení baterií do distribuční sítě?

Ano, ale řada investorů se na to dívá tak, že kombinují baterii s obnovitelným zdrojem, případně plynovým zdrojem. Nejde čistě jen o samostatné baterie.