Podnikatel: Stavaři už nemusejí běhat s metrem. Bagr se dá ovládat z domova

V Česku bude do pěti let chybět asi 74 tisíc stavařů. Vyplývá to z dat Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Nedostatky by mohla částečně řešit digitalizace a automatizace některých úkonů.

„V současné době dokážu digitalizovat prakticky všechno. Od vytyčení pozemků, vytyčení komunikací, vedlejších komunikací, obslužných komunikací,“ popisuje v Agendě Seznam Zpráv majitel stavební společnosti Stavosil Petr Vesecký s tím, že například díky přeletu dronů dokáže spočítat, kolik zeminy bude před začátkem stavby potřeba přivést, nebo naopak vykopat.

V jeho systému se stavba nejprve detailně připraví v digitálním modelu. Dron následně změří terén a objem zeminy, software vypočítá logistiku a model se následně nahraje přímo do bagrů a buldozerů.

Strojník na displeji vidí požadovaný profil, sklon i množství materiálu a pracuje s přesností přibližně na dva centimetry. Vedení firmy současně online sleduje využití jednotlivých strojů, provozní hodiny i spotřebu paliva.

Digitalizace tak šetří čas, lidskou práci a mimo počáteční investici může vést i k úspoře peněz – například právě skrz efektivnější využití zdrojů. Masovějšímu nástupu digitalizace v oboru podle Veseckého ale brání to, že Česko na ni ještě není připravené na všech frontách a často se stále trvá na lidském faktoru.

„Jsme schopní digitalizovat jak techniku, tak spoustu ostatních věcí ve stavebnictví. Problém je ten, že čím my jsme rychlejší a efektivnější, tak ten nadřazený orgán nad námi tu efektivitu a rychlost digitalizace nemá,“ vysvětluje.

„Zpětná vazba od státu nebo toho, pro koho realizujeme, není tak rychlá, protože oni stále zastávají metody toho, že tam někdo musí přijet, někdo to musí fyzicky vytyčit,“ popisuje. Technologie totiž předbíhají legislativu.

„Když se hýbne novela zákona a schválí digitalizace a automatizace stavebních strojů, tak si troufnu říct, že za pět let budeme využívat 50 % lidské síly k tomu, abychom stavěli dálnice,“ doplňuje, jak by mohla legislativa zefektivnit stavby.

Posun podle něj brzdí také omezení toho, jaká auta s automatizovaným řízením se mohou na českých silnicích pohybovat. Nyní jeho společnost testuje na stavbě u Mladé Boleslavi autonomní válec a brzy by měla přijít na řadu autonomní těžební auta. V některých zahraničních zemích jsou ale mnohem dál.

„V USA mají dálkově ovládané bagry, které můžete ovládat z pohodlí domova. Autonomní gradery, dumpery. Auta v lomech, která jsou v Kanadě a v ostatních velkých světových lomech, také jezdí sama,“ popisuje, jak by mohla budoucnost ve stavebnictví vypadat i v Česku.

Nové technologie by mohly kromě řešení nedostatku pracovníků také přilákat nové zájemce o obor. Mladí lidé totiž podle Veseckého často netuší, že stavařina už dávno není pouze o manuální práci a „běhání s metrem“.

„Doba se změnila. My jsme krásným příkladem toho, že se to dá dělat digitálně, počítačově, drony a čímkoliv jiným. A myslím si, že to je věc, co by ty mladé studenty mohla nalákat zpátky ke stavebnictví,“ popisuje.

Zároveň se totiž výrazně proměnil typ schopností, které u zaměstnanců firma potřebuje. Kromě dnes již samozřejmé práce na počítači to tak může být i například pilotní průkaz na dron. „Potřebujeme lidi, kteří o to mají zájem, mají rádi moderní technologii, chtějí dělat zajímavé projekty, chtějí počítat data a chtějí vyhodnocovat věci jinak než ze starých tabulek,“ dodává.