Článek
Podmínky českého zpracovatelského průmyslu se v prosinci 2024 opět zhoršily. Tentokrát nejrychleji za pět měsíců. Vyplývá to z indexu nákupních manažerů (PMI), který zpracovává společnost S&P Global. Ten v prosinci klesl na 44,8 bodu, v listopadu byl ještě na úrovni 46. Padesát bodů je přitom hranice mezi růstem a poklesem sektoru.
„To je výrazně horší výsledek, než se kterými počítala naše i tržní prognóza. Očekávali jsme stagnaci na listopadové úrovni, ale je zřejmé, že situace v průmyslu se zatím nelepší a budoucí výhled rovněž není příznivý,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
"Ačkoli očekáváme mírné oživení v letošním roce, rizika směrem dolů se dále kupí. Zcela klíčový bude vývoj v německém průmyslu, na kterém je ten český do značné míry závislý. Predikce pro ekonomiku Německa ale nejsou zrovna růžové a je otázkou, nakolik ji ovlivní případná cla uvalená novou americkou administrativou, dodal Kron.
„To, že v prosinci dojde ke zhoršení podmínek v tuzemském výrobním sektoru, šlo celkem očekávat. Na velmi slabých hodnotách se totiž v posledních měsících drží PMI v Německu. V ČR navíc v prosinci došlo k výraznějšímu zhoršení důvěry mezi průmyslovými podniky,“ komentuje zase situaci Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Index nákupních manažerů (PMI)
Index nákupních manažerů je celosvětově používaný indikátor, který značí sentiment (náladu) ve výrobním sektoru, potažmo v celé ekonomice. V angličtině se nazývá Purchasing Managers Index a odtud vychází jeho zkratka - PMI, pod kterou je často zmiňován. Počítá se pro více než 30 zemí a každá země vykazuje svůj národní PMI. Tento index je založen na každoměsíčních průzkumech ze soukromého sektoru a jeho hodnota je udávána v procentech. Hodnota nad 50 % značí zlepšení, pod 50 % značí zhoršení ekonomiky výrobního sektoru.
Výrobní PMI České republiky pravidelně zpracovává společnost S&P Global na základě odpovědí panelu nákupních manažerů ze zhruba 300 výrobních firem.
Nějakou zásadní změnu podle něj prosincový index nepřinesl, protože celý rok 2024 byl z pohledu tuzemského výrobního sektoru ve znamení mělké recese a hodnota PMI se v jednotlivých měsících loňského roku držela okolo úrovně 45 bodů.
Domácí a zahraniční prodej podle S&P tížila utlumená poptávka, kvůli které firmy redukovaly pracovní místa. Propouštění tak poslední měsíc roku bylo druhé nejrychlejší od září.
Zpracovatelský průmysl zažívá pokles od roku 2022.
„Pro českou ekonomiku to bohužel znamená pokračující mírnou recesi tuzemského průmyslu, která bude pravděpodobně pokračovat i na začátku letošního roku. Vzhledem k váze zpracovatelského průmyslu (zhruba čtvrtina) na tvorbě hrubé přidané hodnoty se bohužel minimálně i pro první polovinu letošního roku rýsuje slabý růst tuzemského HDP,“ dodává.
Hlavním problémem zpracovatelského průmyslu podle něj i nadále zůstává slabá poptávka, což se následně promítá do dalších ukazatelů. Klesá produkce, podniky nenabírají nové zaměstnance, případně rovnou propouštějí.
„Rok v českém výrobním sektoru skončil nevesele. Prosincová data svědčila o dalším zhoršení jeho zdraví. Zpracovatelský průmysl trápilo rychlejší snížení výstupu a pokračující prudký pokles nového obchodu, které následovala rychlejší redukce zásob i zaměstnanosti,“ komentuje pokles v tiskové zprávě Siân Jonesová, vedoucí ekonomka u S&P Global Market Intelligence.
Problémy podle ní přetrvávaly i v dodavatelských řetězcích, protože dodávky materiálů, po kterých byla poptávka, se zpožďovaly kvůli nedostatkům u prodejců. Doplňuje ale, že obecný útlum poptávky znamenal snížení tlaku na ceny. Prodlevy dodávek byly nejmenší od července. Nižší poptávka a využívání stávajících zásob zároveň vedly k tomu, že výrobci méně nakupovali. Nákupy podle S&P klesly prudce, ale o něco mírnějším tempem než v listopadu.
V prosinci výrobci zároveň nadále vyprazdňovali sklady. Zásoby výrobních materiálů i hotového zboží tak opět klesly a v obou případech tento pokles zrychlil. Zásoby vyrobeného zboží se podle S&P snížily nejrychleji od listopadu 2016 a pokles objemu nákupů byl nejprudší za celý rok.
Vzrostly zároveň ceny vstupů, a to jedenáctý měsíc v řadě. Inflaci podle respondentů poháněly především vyšší ceny potravin a dopravy. Tempo růstu nákladů i tak druhý měsíc v řadě zvolnilo a bylo nejpomalejší od května.
„Kvůli slabé poptávce podniky omezují nákupy vstupů a snižují zásoby a výsledně se snaží povzbudit prodeje poklesem prodejních cen. Konkrétně v prosinci sice došlo k určitému zlepšení důvěry mezi podniky, což bych ale nijak nepřeceňoval,“ uzavírá Novák.
