Podívejte se: Těžba v Lomu ČSA končí. Místo rypadel tu má vládnout voda

K pátku 31. května skončí v hnědouhelném velkolomu Československé armády, který leží mezi Mostem a Litvínovem, většina jeho zaměstnanců. Těžba se v lomu postupně utlumuje již od roku 2015, kdy vláda rozhodla, že se v lokalitě musí zachovat těžební limity.

Nyní je v lomu těžba přerušena a o úplném přerušení provozu se podle skupiny Sev.en Česká energie, která těžební lokalitu spravuje, rozhodne během následujících měsíců.

Podle skupiny bude z lomu od května do července propuštěno 485 zaměstnanců. Uvolňováni budou zaměstnanci z pracovních pozic jako provozní zámečník, elektrikář, řidič, mechanik a další technické profese. Kolik jich konkrétně končí k poslednímu květnu, jasné není.

V areálu se doposud střídaly dvě dvanáctihodinové směny, nyní zde bude fungovat jedna osmihodinová, a to pouze ve všední dny. Na místě by mělo zůstat 150 zaměstnanců, kteří budou zajišťovat bezpečnost. Pokud by byla v areálu dočasně obnovena těžba, využila by skupina zaměstnance z druhého aktivního lomu.

Zaměstnanci, kteří tímto krokem přijdou o práci, dostanou odstupné ve výši osmi měsíčních výplat. Poskytnuta by jim měla být také pomoc při hledání nového zaměstnání.

V lomu ČSA se podle Sev.enu nachází nejkvalitnější hnědé uhlí v celé Evropě, z tohoto pohledu byla lokalita pro těžbu výjimečná. Zdejší uhlí je však již takřka vytěžené, zbytek zůstává za hranicí stanovenou ekologickými limity těžby.

Zásoby za limity, které vláda stanovila v roce 1991, se odhadují až na 100 let, podle Sev.en jde o 750 milionů tun uhlí. Pokud by se těžba letos ještě na chvíli obnovila, bylo by to letos na podzim nebo v zimě kvůli výrobě elektřiny nebo tepla.

V důsledku těžby zmizelo z oblasti několik kilometrů čtverečních původní krajiny, včetně několika zlikvidovaných obcí a Komořanského jezera, které se začalo ve třicátých letech 19. století vysušovat. Lom původně nesl název Hedvika, na konci čtyřicátých let minulého století byl přejmenován důl F. D. Roosevelt a posléze v roce 1958 na důl Československé armády.

Pokud by byly limity těžby prolomeny, o což v devadesátých letech usilovali majitelé tehdejší Mostecké uhelné společnosti, bylo by nutné zbourat město Horní Jiřetín a vesnici Černice.

O prolomení limitů se pak snažily různé vlády, naposledy se o něm jednalo v roce 2015, kdy už lom vlastnila skupina Pavla Tykače. Obce před zbouráním zachránil kromě odporu místních také tlak ekologických organizací a neshody mezi politiky.

Po ukončení  těžby nezůstane oblast jen tak ležet ladem. Těžební společnost v oblasti zajistí povinnou rekultivaci. Na místě zbytkové jámy by tak podle ČTK mělo vzniknout rekultivační jezero s vyrovnanou hladinou s plochou téměř 700 hektarů, tedy dvakrát větší, než je nedaleké jezero Most. Vyrovnaná hladina znamená, že přítok bude v rovnováze s odparem, a nebude tak nutné ho dopouštět. Jezero bude sloužit částečně k rekreaci, ale především energetice.

Na vodní hladinu by totiž měly být instalovány plovoucí solární panely s výrobnou zeleného vodíku, tedy projekt Green Mine. Dvacet procent území, které má rozlohu pět tisíc hektarů, doporučují odborníci zcela ponechat přírodě. Část území se má stát národní přírodní památkou.

Některé projekty, které zde vznikají, by měly být financovány v rámci projektu Spravedlivá transformace, fondu EU, který se snaží řešit negativní dopady těžby uhlí.