Článek
Válka na Ukrajině zahýbala evropskou energetikou, zejména v oblasti dodávek plynu. Postupné snižování dodávek přes hlavní přepravní větev z Ruska na západ, kterou byl plynovod Nord Stream 1, nakonec ukončily podmořské výbuchy, které zničily tři ze čtyř trubek plynovodu.
Češi se tomu přizpůsobili, vysoké ceny a strach o to, zda surovina vůbec bude, je dotlačily k nevídaným úsporám, celková spotřeba byla loni nejnižší za osm let. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) meziročně klesla o 20 procent a po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál pak poklesla o 16,5 procenta. Celková spotřeba dosáhla hodnoty 7 544 milionů m3, což odpovídá 81 547 GWh.
Ačkoli je laťka ohledně úspor nastavená poměrně vysoko, tuzemské domácnosti a firmy si ani v následujících letech neoddychnou.
„Nějaká přirozená úspora už dnes nastala u firem i domácností a pokud nebude mimořádně chladná zima a vydržíme u 20procentních úspor, budeme v pohodě a příští zimy také zvládneme,“ říká Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti.
Podle řídícího konzultanta EGÚ Brno Michala Kocůrka je však pro letošní rok méně pravděpodobné, že dojde k obdobnému meziročnímu poklesu spotřeby. „Přesto i letos pokračuje meziroční pokles spotřeby. Pro úspěšné naplnění zásobníků před budoucí topnou sezonou není potřeba žádných drastických omezení na straně spotřeby,“ říká Kocůrek s tím, že postačí pokračovat v šetrnější spotřebě jako loni.
Podle Bartušky je současná startovací pozice na příští zimu velmi dobrá. V českých zásobnících je nyní více plynu než loni touto dobou. 23. února 2022 odpovídaly zásoby 778 milionům kubíků plynu. Ve čtvrtek v nich bylo o 1,350 miliardy m3 víc než před rokem, tedy 2,128 miliardy kubíků.
Celková kapacita zásobníků je nyní zaplněna ze 62 procent. „Rekordní byl přitom stav na začátku zimy, kdy byly oproti minulosti zásobníky naplněny prakticky ze 100 procent,“ uvádí Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Přestože je nyní výhled do budoucna o něco optimističtější než před rokem, ještě nemáme vyhráno. „Myslím, že všichni vnímáme, že ruská válka proti Ukrajině potrvá ještě dlouho, takže klid dlouho nebude, což lidé vnímají. Nějakou přehnanou uspokojenost neočekáváme, čeká nás ještě složitá doba,“ říká Bartuška.
Na začátku války na Ukrajině 24. února 2022 Bartuška předpokládal, že nás čekají tři složité topné sezony. „První zimu jsme teď zvládli. Ještě dvě ale budou nejisté. Na šampaňské to ještě není, ale myslím, že to v pohodě zvládneme,“ popisuje Bartuška.
Spotřeba plynu klesala ve všech měsících loňského roku, a to už před začátkem války. Nejvýraznější pokles pak podle údajů ze čtvrtletní zprávy o provozu plynárenské soustavy nastal v květnu, kdy se spotřeba meziročně snížila o 33,3 procenta.
Úsporám loni napomáhala také teplá zima. „Úsporným opatřením pomohlo také teplejší počasí, kdy se teplota pohybovala v průměru o 0,9 °C nad dlouhodobým teplotním normálem,“ uvádí Trávníček.
Největším dílem k loňským úsporám přispěli velkoodběratelé (47,2 procenta), které následovaly domácnosti (26,4 procenta). Dále plynem šetřili také maloodběratelé (14,3 procenta) a podnikatelé ze skupiny středního odběru (9,3 procenta).
„V mnoha případech byla úsporná opatření motivována vysokou cenou plynu. Řada průmyslových spotřebitelů využívala jiný zdroj energie, upravila vytápění, případně byla nucena částečně omezit svou výrobu,“ vysvětluje Kocůrek.
Tam, kde šlo o racionalizaci provozu, mohou úspory přetrvat i letos. „V jiných případech je však možné, že poptávka může i vzrůst vzhledem k cenám, které jsou již pro průmysl mnohem přívětivější,“ dodává Kocůrek.
Nejvíce plynu meziročně ušetřili podnikatelé se středním odběrem, a to 22,2 procenta, které následovaly domácnosti s úsporou 20 procent. Šetřili však odběratelé napříč všemi kategoriemi.
„Nejistotu zažíváme všichni stejnou. Šetřit plynem budeme muset, ale i chtít, protože pochybuji, že bychom chtěli, aby Rusko vyhrálo. Stále z toho nejsme venku,“ říká Bartuška.
K úplnému odtržení Evropy od Ruska ještě nedošlo a nějaký čas podle Bartušky zabere. Od uzavření dodávek plynu přes plynovod Nord Stream 1, k němuž došlo loni v září, do Česka přiteklo 4,2931 miliardy m3 plynu, z toho 2,2 procenta bylo z Ruska. Ruský plyn se nyní může do Česka dostat jedině přes stanici Lanžhot na hranicích se Slovenskem.
Nyní do Česka přitéká plyn přes Německo, ale ne z Ruska. Ruský plyn se k nám může dostat pouze trasou vedoucí přes Ukrajinu a Slovensko.
Import plynu za leden 2023 tvořil 611 866,8 tisíce m3 plynu, ale přes Slovenko k nám už nepřitekl žádný. „Už jsme se dostali na nulu ruského plynu, ale samozřejmě jistotu budeme mít až za dva roky,“ dodává Bartuška.
V roce 2022 klesla také spotřeba plynu na výrobu elektřiny. Ten se podílel na celkové spotřebě plynu 8,1 procenta, což je nejméně za uplynulé čtyři roky. Výsledek odráží loňské vysoké ceny komodity.
