Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spolu s nejistými dodávkami ruského plynu do Evropy se dostává pod čím dál větší tlak také byznys Energetického a průmyslového holdingu. Jeden z pilířů skupiny ovládané miliardáři Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem je totiž úzce svázaný právě s plynem. Právě jeho trubkami se dopravuje velká část plynu z Ruska. Ratingové agentury proto výhledy exponovaných částí holdingu nevidí růžově.
Energetický byznys EPH je rozdělený do dvou základních větví. Na jedné straně je výroba elektřiny zastřešená společností EP Power Europe. Druhým pilíř tvoří firmy sdružené pod hlavičkou EP Infrastructure. Zajišťují mimo jiné distribuci energií, a to včetně plynu. A právě v této větvi EPH, známé též pod zkratkou EPIF, se kvůli plynu nachází rizikovější místo holdingu. Byla to přitom právě infrastruktura, která měla v Křetínského byznysu nejsilnější pozici.
Projevilo se to už ve výsledcích holdingu za minulý rok. Konsolidované tržby šplhající k 500 miliardám korun sice EPH zajistily pozici největší české firmy, zároveň však čísla ukázala i jeho slabiny.
Výroba proudu profitovala z rostoucích cen elektřiny, takže výrobní část EP Power Europe se mohla pochlubit meziročním skokem ziskového ukazatele EBITDA (zisk před započítám úroků, daní a odpisů – pozn. red.) o 80 procent na jednu miliardu eur. Zato zisk infrastrukturní části spadl o 21 procent na 1,3 miliardy eur.
„Co se týče finančních výsledků, uplynulý rok opět prokázal, že náš obchodní model kombinace výroby elektřiny (EPPE) a přenosu, distribuce a skladování plynu a distribuce elektřiny a tepla (EPIF) je velmi odolný. Nižší toky plynu do EU, které negativně ovlivnily výkonnost EPIF, vedly ke zvýšení ceny plynu na evropském trhu, což bylo hlavním motorem růstu výkonnosti EPPE. Trend silného růstu EPPE pokračuje i v roce 2022,“ uvedl Křetínský v dubnu při představování výsledků EPH za rok 2021.
Zatímco výroba elektřiny tedy i letos nadále tlačí výkon holdingu nahoru, redakce SZ Byznys se pokusila zjistit, jak je to s infrastrukturní částí závislé mimo jiné od provozu plynovodů. Právě ta totiž stále tvoří více než pětinu provozního zisku celého EPH.
„S ohledem na veřejně obchodované dluhopisy ve skupině, včetně probíhající veřejné nabídky dluhopisů, nemůžeme komentovat,“ odpověděl na otázky ohledně kondice holdingu mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Právě zveřejněný prospekt k aktuální dluhopisové emisi dceřiné firmy EPH Financing CZ obsahuje o současném byznysu EPH a jeho rizicích způsobených válkou na Ukrajině řadu detailních informací.
„Jakýkoliv významný úbytek nebo přerušení dodávek surovin, zejména hnědého uhlí a plynu, nebo přerušení souvisejících přepravních služeb by mohly narušit provoz společností ze skupiny EPH nebo zvýšit ceny, které bude muset na tyto dodávky vynaložit,“ uvádí skupina v dluhopisovém prospektu.
Zlaté vejce pod tlakem
Jednou z Křetínského firem nejvíce vystavených důsledkům válečného konfliktu je slovenský provozovatel plynovodů Eustream. Ve strategickém podniku vlastní sice těsnou většinu slovenská vláda, Křetínský však má kromě svých 49 procent ve firmě manažerskou kontrolu.
Právě přes potrubí Eustreamu směřuje velká část plynu z Ruska do střední a západní Evropy. Za to Eustream vybírá poplatky, které dosud byly zdrojem velkých zisků a dividend.
Váhu Eustreamu v EPH ilustruje podíl slovenského podniku na celkovém provozním zisku holdingu. Přestože tento podíl klesá, tvořil loni Eustream stále 23 procent celkového provozního profitu EPH. V roce 2020 to bylo dokonce 39 procent. Eustream patří do infrastrukturní větvě EPH, a to prostřednictvím slovenské skupiny SPP.
Smluvní protistranou podniku je přímo ruský plynárenský koncern Gazprom. Smlouvu s ruským kolosem má Eustream uzavřenou až do roku 2028. Gazprom má díky kontraktu rezervovanou zhruba polovinu roční přepravní kapacity Eustreamu.
„Současná krize na Ukrajině vytváří politickou a ekonomickou nejistotu, která by mohla ještě více nepříznivě ovlivnit finanční výkonnost provozních dceřiných společností SPP Infrastructure, a tedy i skupiny EPH,“ popisuje riziko dluhopisový prospekt Křetínského firmy.
Situace kolem plynu ostatně zhoršila výsledky infrastrukturní skupiny EPIF už za minulý rok. „Po zveřejnění mimořádných výsledků v letech 2019 a 2020 zaznamenala skupina EPIF v zásadě očekávaný pokles provozní výkonnosti, který plyne zejména z nižších objemů dodávek plynu přepravovaného naším plynovodem v roce 2021,“ komentoval v dubnu výsledky EPIF finanční ředitel skupiny Václav Paleček.
Spolu s výsledky zároveň EPIF na jaře oznámila, že pozastavila akvizice a zároveň že si akcionáři nenechají vyplatit dividendu, a to až do doby, než se situace stabilizuje. Cílem bylo vytvoření dostatečně velkého finančního polštáře na zvládnutí otřesů.
Byla to však také reakce na krok ratingových agentur z března. Agentury Fitch a S&P tehdy zařadily EPIF do negativního pásma, agentura Moody's měsíc po ruské invazi na Ukrajinu dokonce hodnocení EPIF snížila.
Ani další vývoj situace nedal ratingovým společnostem příliš podnětů pro optimismus. Agentura Moody's proto ve druhé polovině června uvedla, že výhledy pro EPI a Eustream jsou nadále negativní. Agentura Fitch v červnu hodnocení Eustreamu snížila.
„Negativní výhled odráží materiální riziko zastavení plateb ze strany Gazpromu, potenciálně vychází též z rizika úplného zastavení dodávek plynu z Ruska do EU,“ uvedla před prázdninami agentura Fitch.
Aktuálně se však pro Eustream objevil záblesk naděje na zvýšení byznysu. Ruský Gazprom si totiž v trubkách Eustreamu zarezervoval výrazně větší kapacitu, než kolik dosud přes Slovensko posílal, napsal v úterý německý týden Der Spiegel. To ale ještě neznamená, že Rusové rezervovanou kapacitu využijí.
Ze všech stran skloňované škrcení dodávek plynu z Ruska se aktuálně týká hlavně plynovodu Nord Stream 1. Jeho potrubí vede přímo z Ruska přes Baltské moře do Německa.
Hledání alternativ
Eustream pracuje na tom, aby měl za současné situace alternativy k napojení plynových trubek přes Ukrajinu na Rusko. Je to zejména dokončované severní obousměrné napojení plynovodů mezi Slovenskem a Polskem. Už v současnosti disponuje propojkami na maďarské a rakouské plynárenské soustavy.
Nové potrubí mezi Slovenskem a Polskem má otevřít střední a jihovýchodní Evropu plynu ze severu, včetně toho z polských terminálů se zkapalněným zemním plynem.
Do budoucna má navíc Eustream profitovat také z dlouhé roky plánovaného napojení střední Evropy na plynárenské soustavy od Turecka až po země okolo Kaspického moře, a to novým plynovodem Eastring. S jeho přípravou se však v posledních letech podle dostupných informací příliš nepokročilo.
Projektem budoucnosti je také využití plynovodů pro přepravu vodíku, na který se sází coby významný alternativní zdroj energií. Eustream spolu s partnery z Polska, Maďarska a Rumunska letos v dubnu uzavřel dohodu o spolupráci na rozvoji vodíkové sítě.
Výroba jede a zelená
Zatímco infrastrukturní část holdingu EPH nezažívá nejlepší období, platí pro energetickou větev sdruženou ve skupině EP Power Europe opak. Za rok 2021 vykázala rekordní objemy výroby elektrické energie, rekordní byly i zisky.
„Navzdory výzvám, kterým jsme museli během roku čelit s ohledem na pandemickou i geopolitickou situaci, se klíčové ukazatele výkonnosti skupiny ve srovnání s předchozím rokem výrazně zlepšily a podařilo se nám významně pokročit v plnění našich závazků v environmentální a sociální oblasti,“ komentoval výsledky již dříve generální ředitel EPPE Jan Špringl.
Zatímco skupinu EPIF závislou z velké části na příjmech z plynovodů trápí důsledky války na Ukrajině, čelí EP Power Europe tlaku na snižování emisí oxidu uhličitého. Řada zdrojů v EPPE jsou totiž uhelné elektrárny. Zároveň EP Power také prostřednictvím svých firem těží uhlí v Německu.
Přesto firma dlouhodobě zdůrazňuje, že je čím dál zelenější. „V roce 2021 pocházelo již 78 procent energie vyrobené v našich konsolidovaných provozech z bezuhlíkových nebo nízkouhlíkových zdrojů. Do nových nízkoemisních zdrojů chceme investovat zhruba 1,4 miliardy eur a po dokončení budou mít nové elektrárny celkový instalovaný výkon 2 600 megawattů,“ doplnil při představování výsledků EPH Křetínský.
Navzdory zelenání zůstává největším producentem elektřiny ve skupině EPPE německá společnost Lausitz Energie opřená o těžbu hnědého uhlí posílaného do vlastních elektráren. Dvojkou je italská firma EP Produzione provozující pět elektráren fungujících na zemní plyn a jeden uhelný zdroj.