Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Československá skupina Penta chystá na poměry zdejší investiční scény neobvyklý krok. Otevře se zájemcům zvenčí a nabídne jim, aby se pasivně podíleli na jejím podnikání. Kvůli tomu chystá nový fond, detaily chce představit ve druhé polovině roku.
„Je to ve fázi realizace,“ řekl k plánu pro SZ Byznys spolumajitel Penty a šéf její české sekce Marek Dospiva.
Penta se tím vydává jinou cestou než firmy jiných zdejších miliardářů a miliardářek jako PPF, EPH, Agrofert, KKCG nebo Sev.en. Ty zůstávají v rukou svých zakladatelů nebo jejich rodin. Otevření má přinést víc kapitálu na rozvoj dcer Penty, investoři na oplátku dostanou podíl na jejich ziscích. Ty loni za celou skupinu dosáhly 12,1 miliardy korun čistého.
Vstup by měl probíhat přes fond kvalifikovaných investorů, kde je obvykle spodní hranice pro jeden vklad na úrovni milion korun. Co bude přesně v nabídce, se ještě neví, podle dřívějších náznaků zevnitř společnosti by však teoreticky mohlo jít o zlomkové podíly přímo v Pentě. Anebo o akcie firem z jejího portfolia, kam patří mimo jiné lékárenská síť Dr.Max, zdravotnický holding Penta Hospitals, slovenské banky Primabanka a Privatbanka nebo nemovitostní divize Penta Real Estate.
Zvláštní zacházení Penta plánuje pro sázkovou společnost Fortuna, kterou před lety vykoupila z burzy a nyní ji chce aspoň částečně nabídnout k prodeji. Podle tiskové zprávy, kterou Penta zveřejnila ve středu ku příležitosti loňských výsledků, Fortuna „zahájila proces zhodnocení všech strategických možností“ a výsledkem může být i vstup nového strategického partnera. O této možnosti už letos psala agentura Reuters, až nyní ji ale Penta oficiálně potvrdila.
Logika všech těchto kroků zapadá do toho, o čem manažeři Penty mluví ve svých vyjádřeních už zhruba rok. A sice že u různých svých firem rozběhla nadějnou expanzi, kterou však nestíhá na tolika frontách uživit z vlastních zdrojů, a to i při vysokých ziscích a zapojení standardních bankovních úvěrů a dluhopisů. Proto hledá novou formu financování.
„Dlouhodobě dosahujeme návratnosti kapitálu kolem 15 procent a v loňském roce jsme dosáhli řady úspěchů, které nám pomohou růst i v příštích letech,“ uvádí k novým plánům Dospiva. Čistý zisk Penty loni stoupl o 4,3 procenta na druhou nejvyšší úroveň v historii, aktiva ve správě firma oceňuje na 360 miliard korun. Daňové odvody napříč Evropou stouply z 14,5 na 16,3 miliardy korun.
Expanze se týká v první řadě firmy Dr.Max, která vyrostla skrze investice do lékáren a do marketingu v největších českou síť. Totéž chce zopakovat v jiných zemích, od větší velikosti si mimo jiné slibuje šanci vyjednat lepší ceny u farmaceutických firem.
Podle Dospivy by Dr.Max jednou mohl být největší lékárenskou sítí v Evropě. Nejvíc se teď zaměřuje na Itálii, kde je trh tradičně velmi rozdroben mezi malé lékárníky s regionálními licencemi, které se Penta snaží kupovat. V Česku ve vybraných lékárnách začala testovat rozšíření služeb o základní konzultace a vyšetření.
Vedle Dr. Maxe a Fortuny jsou hlavním oborem Penty reality. Loni dotáhla dva velké stavební projekty, kancelářskou budovu Masaryčka v Praze a nemocnici Bory v Bratislavě, v obou městech má ve výstavbě 1135 bytů.
Masaryčka udělala podle Penty rekord v nabídce nájemného, další projekty však firmu ještě čekají a také chce dál investovat do výkupů pozemků. Pro to všechno se mohou peníze od vnějších investorů hodit.
V Česku Penta dále provozuje devět nemocnic, síť center pro péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou a nově expanduje na poli domácí péče. Kvůli tomu kupuje konkurenční Homecare Holding a slibuje pokrýt v domácí péči celou republiku.
Penta vznikla před 30 lety, nyní má pět partnerů a akcionářů. Dospiva ji založil spolu se svým někdejším spolužákem ze sovětské diplomatické akademie MGIMO v Moskvě Jaroslavem Haščákem. Ten dlouhé roky vedl slovenskou divizi, kvůli angažmá v známé kauze Gorila se ale z firmy stáhl a převedl svůj vlastnický podíl do rodinného trustu.
Po zatčení a obvinění Haščákovi právníci vymohli od slovenského státu předloni omluvu za újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním a vazbou. Speciální slovenská prokuratura stíhání letos oživila, ale případ nejspíš vyšumí do ztracena poté, co nová vláda Roberta Fica v parlamentu prosadila zákon, který prokuraturu ruší.
