Peking „zaklekáváním“ změnil korporátní Čínu. Došlo i na nejbohatšího muže

Na online virtuální akci Davos Agenda, která letos znovu kvůli pandemii nahradila sledované a prestižní Světové ekonomické fórum, hovořil v pondělí čínský prezident Si Ťin-pching. Významným bodem jeho proslovu bylo téma „spravedlivého růstu“ ekonomiky. Snaha o údajnou spravedlivost zamávala s byznysem a postavením některých velkých čínských firem.

Si zprvu ve svém projevu zmínil, že různé země a civilizace mohou prosperovat společně na základě vzájemného respektu a že můžou hledat společný základ k oboustranně výhodným výsledkům. Řekl také, že země potřebuje prozkoumat nové hnací síly hospodářského růstu, které by podpořily stabilní a solidní pokrok v globálním postpandemickém hospodářském oživení.

Si Ťin-pching ve svém projevu ale především uvedl, že z hospodářského růstu Číny budou mít prospěch všichni její občané „podstatnějším a spravedlivějším způsobem“.

Ovšem to vše, za jakou cenu? Komunistická strana Číny se v listopadu 2020 rozhodla zakročit proti nejmocnějším hráčům tamního technologického odvětví. Vydala tím jasný signál, že volnost, kterou si užívali magnáti jako nejbohatší Číňan Jack Ma, se chýlí ke konci.

Zpravodajská agentura Bloomberg napsala, že za jediný rok se čínské vládě přísnými opatřeními povedlo zcela změnit korporátní Čínu.

Postup čínských komunistů, kteří zakročili proti společnostem Ant Group a Alibaba jednoho z nejbohatších Číňanů Jacka Maa předloni v listopadu, se brzy rozšířil i do dalších společností, jako jsou Tencent Holdings nebo Didi Global.

Záplavu zásahů čínské vlády nezažil pouze technologický sektor. Tvrdá opatření se výrazně dotkla například online společností, finančních služeb, platforem sociálních médií, herních společností a také těžařů kryptoměn.

Peking se rozhodl posílit svůj dohled nad vším - od antimonopolního práva a bezpečnosti dat až po distribuci bohatství. Čína také zavedla přísnější pravidla pro uvedení firem na burzu. Tato opatření jsou součástí hlavní politické iniciativy prezidenta Si Ťin-pchinga, známé pod heslem „společná prosperita“.

Klíčem ke společné politice prosperity jsou pokusy Pekingu zmenšit obrovskou majetkovou propast mezi nejbohatšími a nejchudšími občany země. Je to problém, o kterém by někteří tvrdili, že ohrožuje vzestup druhé největší světové ekonomiky a zároveň představuje existenční hrozbu pro komunistickou stranu.

Zásahy čínských politiků spustily velký výprodej na trzích, který ve své nejextrémnější míře vymazal až 1,5 bilionu dolarů z hodnoty čínských akcií. Akcie firem poté procházely divokými výkyvy s každým novým vládním vyšetřováním, novými pravidly či varováním.

Nyní, po více než ročním období, jsou náznaky, že by „zaklekávání“ čínské vlády mohlo na intenzitě zpomalovat. Staré dobré časy neomezeného růstu ale ustoupily nové éře, kdy se giganti čínského soukromého sektoru přeskupují blíže ke komunistické straně. Nejistota kolem regulace podniků v Číně nyní ztěžuje společnostem ze zámoří rozhodování o potenciálních investicích.