Pekárny šetří, omezují rozvoz čerstvého pečiva do obchodů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

České pekárny tvrdě šetří. Pozastavují investice, osekávají náklady, ale také řeší, jak ušetřit na rozvozu pečiva. Nedaří se jim totiž naplno přenášet zdražení všeho co musí nakupovat do cen pro své zákazníky.

Situace na trzích se ani tři měsíce od začátku války neuklidnila. Naopak se objevují další špatné zprávy. Indie, druhý největší exportér pšenice, od níž se čekalo, že nahradí vývoz z Ukrajiny, koncem minulého týdne oznámila zákaz exportu strategické suroviny.

Ceny pšenice na francouzské komoditní burze Matif se vzápětí dostaly na nový rekord. Za dvanáct měsíců zdražila tuna pšenice z 215 eur na 438 eur (téměř 10 800 korun).

Ceny mouky jsou přitom pro pekaře klíčovou položkou a tvoří až 70 procent nákladů. Trápí je ale také rostoucí ceny dalších surovin – olejů a tuků, posypových materiálů nebo cukru.

„Máme první signály od dodavatele, že cukr může skokově zdražit o 25 procent. Z 15 korun za kilogram na více než 20 korun,“ svěřil se ředitel Jizerských pekáren Roman Kozák.

Společným problémem je téměř stoprocentní závislost tuzemských pekáren na zemním plynu, který vytápí jejich pece. Pekaři se tolik nebojí vypnutí plynu ze strany Ruska, protože spadají do kritické infrastruktury státu a měli by privilegium dál vyrábět. Problém však podle Svazu pekařů a cukrářů je, že letos všem podnikům končí dohodnuté smlouvy na dodávky plynu, což bude nejspíš znamenat mnohonásobné navýšení plateb.

„Těm největším šťastlivcům smlouvy na plyn končí v prosinci. Všichni postupně spadnou do spotových operací a nevyhnou se nárůstu cen. Ten je v praxi až desetinásobný,“ uvádí ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý.

Část pekáren už si za plyn významně připlácí. Průzkum, který svaz provedl v polovině dubna, ukázal průměrný nárůst měsíčních plateb o 300 procent. Některým se sice platby nezvýšily vůbec, jiným ale až desetkrát.

Svaz pekařů se proto obává, že bez pomoci státu, o kterou zatím marně usiluje, bude velká část pekáren v existenčním ohrožení.

„Na začátku roku, ještě před válkou, jsme odhadovali, že skončí 25 procent trhu. Teď si myslíme, že to může být až třetina,“ říká šéf pekařského cechu.

Nejohroženější skupinou budou podle něj středně velké průmyslové pekárny s ročním obratem 100 až 400 milionů korun, které jsou páteří českého pekárenství a zajišťují až 60 procent dodávek pečiva na trh. Zpravidla mají několik stovek zaměstnanců.

Dvě takové pekárny už situaci nezvládly. Koncem listopadu zkrachovala ústecká pekárna Japek s obratem kolem 300 milionů korun. Letos výrazným „zeštíhlením“ prošla pekárenská dvojka PEK Group, největší oborový hráč po Agrofertu s celorepublikovým pokrytím. Od dubna už vyrábí jen ve dvou ze šesti pekáren, čtyři majitel Tomáš Vaněk prodal.

Šéf PEK Group za hlavní důvod označil nerovnováhu na trhu, kde mají příliš velkou sílu pekárny Penam a United Bakeries ze skupiny Agrofert, ale byznys zkomplikovaly také drahé suroviny, plyn a nižší zájem spotřebitelů spojený s koronavirem.

„Jsme ve stadiu, kdy obyčejný pekař, který nemá vertikální propojení od zemědělství přes mlýn až po pekárnu, má daleko větší problém tuto náročnou dobu ustát. Většina pekáren v ČR je na tom ekonomicky špatně a nemá bez pomoci státu šanci s tím něco udělat,“ řekl Vaněk v březnu v rozhovoru pro SZ Byznys.

Ohroženy jsou podle cechu pekařů zejména pekárny závislé na odbytu v obchodních řetězcích, bez vlastních prodejen a specializované výroby.

Pekárny tak nyní přešly do tvrdého úsporného režimu. „Neinvestujeme. Dlouhodobě obnovujeme vozový park, ale teď to ani není možné. Na auta čekáte rok. Provedli jsme také změny v rozvozových linkách, některé trasy jsme spojovali,“ líčí Tomáš Křemen, ředitel jihlavské pekárny Lapek s ročním obratem přibližně 200 milionů korun.

Tato pekárna má výhodu díky síti vlastních obchodů a relativně malé závislosti na obchodních řetězcích, které generují asi 15 procent tržeb. Přesto nemá jistotu, že letos něco vydělá. „Chceme hospodařit tak, abychom letos skončili alespoň na nule. Co nejvíc přiškrtíme investice, ale musíme se připravit na to, že nás víc zatíží energie,“ říká šéf firmy, která má na letošek ceny plynu zafixované. Už má nakoupené fotovoltaické panely, které instaluje na střechy svých obchodů s pečivem. Věří, že jimi vykryje spotřebu elektřiny v době vysokých tarifů.

Na dopravě kvůli drahým pohonným hmotám šetří i ostatní pekárny. „Pečivo rozvážíme už jen dvakrát denně. Dřív to bylo třikrát, ale to je podle mě v současné energetické krizi zbytečné,“ popsal šéf PEK Group, která udržela provoz už jen v pekárnách Rumburku a ve Znojmě.

Počty závozů zredukovaly také Jizerské pekárny, které působí na Českolipsku a Liberecku. „Investice jsme omezili na naprosté minimum. Pohybujeme se v dimenzích oprav současného zařízení. Má to bohužel také vliv na výběrová řízení na dodávky cukroví na Vánoce. Ceny nejsme schopni garantovat z důvodů turbulentního vývoje cen všech komodit jen měsíc,“ popsal Kozák.

Jizerské pekárny mají výhodu 44 vlastních prodejen, kde je možné okamžitě přenášet zvýšené náklady do cen pečiva pro zákazníky. U většiny klientů si ale musí sáhnout do marží, protože ti neakceptují skokové zdražení.

Podle šéfa Svazu pekařů a cukrářů už někde Češi začínají na pečivu šetřit, a to zejména na tom prémiovém. „Máme první zprávy z menších měst, že cena pekařských výrobků u některých řemeslných pekáren narazila na strop. Lidé mají problém platit tolik a vracejí se do supermarketů,“ řekl Bohumil Hlavatý.