Papírny větší než město. Díky odporu k plastům je čeká boom za 9 miliard

Areál papíren ve Štětí je větší než devítitisícové město. Po střechách se valí pára z kolosálních papírenských strojů. Denně zpracovávají sedmdesát kamionů dřeva na buničinu. Za několik let ale podnik zpracuje o 20 kamionů denně více. Příměr s kamiony je jen zjednodušením, protože dnes polovina nákladů přijede po železnici.

Vedení nadnárodního papírenské skupiny totiž plánuje postavit šestý papírenský stroj včetně skladů a infrastruktury a rozšířit výrobu papíru v areálu o 29 procent. Kapacita závodu se tak zvětší o 200 tisíc tun ročně na 900 tisíc tun.

Projekt je ve finále, potvrdil redakci SZ Byznys generální ředitel Mondi Štětí Roman Senecký. „Momentálně jsme v pokročilé fázi schvalování projektu na výstavbu dalšího papírenského stroje,“ řekl. Skupina se chystá do rozšíření investovat 350 milionů eur, tedy téměř 9 miliard korun.

Papírenské stroje jsou impozantní sto metrů dlouhé mašiny, sahající do výšky asi osmi metrů, a jako většina zařízení ve fabrice jsou obrovsky energeticky náročné.

Výrobě kraftového papíru (papír nebo karton vyrobený z buničiny procesem kraft, oproti jiným materiálům je silnější) ve Štětí se v posledních letech daří rychle růst. Spotřeba dřeva za pět let vzrostla přibližně o 25 procent. Až 80 procent smrků a borovic horší kvality, které jsou ideální k výrobě papíru, si firma zajišťuje z českých lesů.

Naskladněná kulatina se v první fázi výroby zbaví kůry v obrovském rotujícím odkorňovacím bubnu. Opracované kusy stromů se rozemelou na štěpku a pomocí chemikálií rozvaří na buničinu. Ta se po naředění vodou zpracuje na papírenských strojích.

Mondi má ve Štětí také stroj na výrobu papírových tašek. Nákupy si v nich odnášejí zákazníci prodejen Tesco i dalších obchodních řetězců. Ročně vyrobí dvě miliardy tašek. Nejen ty ale zažívají obrovský boom. Podle Seneckého se firmě daří zejména díky dvěma megatrendům.

„Jedna věc je obecná poptávka po náhradě plastových materiálů těmi udržitelnými, což neustále zvyšuje poptávku po papíru. Druhá věc je, že nám pomohl covid. Lidé byli doma, prudce vzrostl trh e-commerce, a tím pádem spotřeba obalových materiálů pro přepravu zboží,“ vysvětlil.

Mezi další obaly, které pocházejí z papíru ze Štětí, patří sáčky na pečivo, rýži, těstoviny a další potraviny, pytle na cement a jiné stavební materiály a také pytle na krmiva pro domácí mazlíčky. Papírovými sáčky firma zásobuje také závod společnosti Drylock v Hrádku nad Nisou, který je největším evropským výrobcem dětských plen.

Covid může odeznít, ale evropská zelená politika bude ještě roky podporovat rychlý ústup od plastů.

„Poptávka po obalových materiálech v Evropě v různých segmentech vzrostla mnohdy i o desítky procent,“ říká Senecký. „Je velmi těžké uspokojit zákazníky, protože kapacity z krátkodobého pohledu nejsou až tak flexibilní,“ dodal. I proto nemá firma problém přenášet zvýšené náklady do cen.

Zájem zákazníků odrážejí finanční výsledky společnosti. V loňském roce tržby Mondi Štětí meziročně vzrostly o devět procent z 12,7 miliardy na téměř 14 miliard korun. Zisk vystoupal z 2,3 miliardy korun na 2,6 miliardy korun, tedy o 11 procent.

K růstu v uplynulých letech pomohla také kůrovcová kalamita, která zajistila dostatečný přísun levného dřeva. Teď naopak ceny dřeva rostou. Kvůli vyšší kůrovcové těžbě ale nyní naopak hrozí, že se v příštích letech už bude těžit méně a ceny tak stoupnou.

„Letos vidíme, že ceny dřeva se za několik měsíců znásobily. A do příštích let bude snížená nabídka dřeva tlačit ceny dřeva nahoru,“ vyhlíží. „Nárůst cen vyvolala snížená těžba a zvýšená poptávka,“ dodal. V době energetické krize ceny navyšuje i vyšší zájem domácností po dříví na topení. Částečně má na ceny vliv také konec importu dřeva do Skandinávie z Běloruska a Ruska po vypuknutí války na Ukrajině.

Výrobní kapacitu papírny navýšily už v uplynulých letech, během nichž investovaly 11 miliard korun do rozšíření výroby, ekologizace a energetické nezávislosti. Momentálně 80 procent spotřeby pokrývá výroba z biomasy a z jedenácti procent uhlí.

V současné době tvoří plyn jen pět procent energie, nicméně stále důležitých. Je nenahraditelný pro provoz části výrobních technologií, jako je regenerace chemických látek k opětovnému použití.

„Aby byla továrna v chodu, potřebujeme plyn. Momentálně se bez něj neobejdeme,“ říká šéf továrny. Pokud by se dodávky plynu přiškrtily, hrozilo by omezení výroby papíru podle připraveného krizového scénáře. To by mohlo negativně dopadnout i na více než 11 tisíc obyvatel města a okolí, jež závod zásobují elektřinou a teplem.

Fabrika ale už v příštím roce zprovozní nové zařízení za desítky milionů korun, které část plynu nahradí lehkými topnými oleji.

Papír je nejrecyklovanějším materiálem, až 83 procent obalů se v Evropě použije opakovaně. Jediný problém jsou kompozitní obaly s příměsí plastu, ale pokud ho není v obalech nad 5 procent, s recyklací není problém. Ve Štětí se ročně použije 60 tisíc tun recyklovaného materiálu, který se používá například k výrobě papírových tašek.

V Mondi Štětí pracuje přibližně 900 zaměstnanců. Výroba je do velké míry automatizovaná a robotizovaná.