Článek
Ačkoliv mezigenerační předávání majetku movitých Čechů není žádnou novinkou, v souvislosti s dopady pandemie koronaviru se odborníci z J&T Family Office, kteří se zabývají správou majetku, zajímali o to, jak doba covidová zamíchala dosud stanovenými pořádky a jak se změnil přístup jejich klientů k plánům na předání majetku.
„Na předávání lze svým způsobem nahlížet jako na návštěvu zubaře. Můžeme ho vnímat jako něco, co není příjemné ani urgentní. Je proto lidské předávání odkládat než mu čelit,“ vysvětluje v rozhovoru předsedkyně představenstva J&T Family Office Gabriela Lachoutová.
Průzkum J&T Family Office
- Průzkumu se zúčastnilo 102 respondentů z řad majetných osob působících v České republice s cílem odhalit vztahy v rámci rodiny, bariéry a motivace pro předávání majetku další generaci.
- Většinu vzorku tvoří podnikatelé a osoby s investičním majetkem nad 100 milionů korun.
- Průzkum, který probíhal v průběhu května a června 2022, provedl J&T Family Office ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd.
- Data byla sbírána pomocí elektronického dotazníku distribuovaného respondentům z řad zástupců cílové skupiny. Kvantitativní pohled pak doplnily hloubkové rozhovory s 10 respondenty.
Hlavní bariérou pro předávání majetku je podle zjištění zprávy, že nejde o naléhavý problém a lze ho odložit na později. Podobně jako u zubaře i v případě předávání hraje silnou roli strach. Jednak obava z toho, co bude se jměním, pokud by nad ním respondent ztratil rozhodovací pravomoc, jednak „strach z prázdnoty“.
Navzdory tomu ale podle Gabriely Lachoutové počet klientů, kteří po odeznění pandemie koronaviru začali aktivně řešit předání jejich majetku, roste.
„Zcela uzavřené a ukončené předání deklarovalo osm procent respondentů, což je oproti předchozím průzkumům nárůst o tři procentní body. Rozmyšleno a naplánováno, jak bude předávání probíhat, má 34 procent dotazovaných. Zde jde o meziroční nárůst o osm procentních bodů. Za otevřenou otázku, nad kterou však respondenti uvažují, předávání považuje 41 procent z nich,“ vyplývá z průzkumu.
Při pohledu do budoucna je na výsledcích patrné, že v nadcházejících pěti letech se předávání stane hlavní otázkou hned pro 65 procent respondentů starších 55 let. Rovných 23 procent z nich deklarovalo, že za tu dobu bude mít předávání zcela vyřešeno, dalších 25 procent proklamuje, že u nich sice nebude předávání zcela vyřešeno, ale bude v běhu.
Další nepříjemná událost, která dostala věci do pohybu, byla také smrt podnikatele Petra Kellnera.
Jasný plán, jak bude předávání probíhat, pak slibuje 18 procent respondentů nad 55 let a také 44 procent dotazovaných ve věku 35–54 let.
Hra času
Podle průzkumu jsou největším stimulem českých bohatých černé scénáře toho, jak předání může špatně dopadnout, když se v něm neudělá pořádek nebo se zcela zanedbá (77 %).
„Covid byl rozhodně jedním z hlavních motivátorů, který přiměl klienty zabývat se otázkou předání majetku. Další nepříjemná událost, která dostala věci do pohybu, byla také smrt podnikatele Petra Kellnera,“ upřesnila správkyně majetku Gabriela Lachoutová.
K dalším silným motivátorům pro předání majetku patří bez rozdílu věku respondenta možnost neřešit podnikání a věnovat se rodině nebo si užívat života (74 %), možnost dlouhodobého zajištění dětí a vytvoření pokračující vazby mezi rodinou a podnikáním (69 %), případně možnost postupného předávání, kdy další generace získá práva a povinnosti postupně (57 %).
Silnou motivací je také možnost přejít z pozice podnikatele do role investora, který neřídí firmu na denní bázi, ale spravuje a zhodnocuje majetek (55 %). Zejména u starších respondentů je pak motivátorem věk a zdraví (63 %), u mladších častěji vize, že děti na jejich podnikání navážou (57 %). To může být dáno jednoduše tím, že mladší děti ještě dovolují respondentovi snít o tom, že půjdou v jeho stopách.
Kdo rozhoduje
Ačkoliv budování rodinného bohatství není většinou výsledkem práce jen jediného člena rodiny a muži jsou stále převážně ti, kteří stojí v čele firem a tvoří většinu majetných lidí nejen v Česku, pro fungování rodiny je neméně podstatná také role ženy. Například proces předávání rodinného majetku vnímá jako partnerskou záležitost 62 procent respondentů průzkumu J&T Family Office.
Vedle partnerky jsou pak zejména u tří a vícedětných rodin důležitým partnerem pro diskusi i potomci samotní. Svou roli v diskusích o předávání a budoucnosti pak mimo členy rodiny hrají nejčastěji advokát, specialista family office, společník či manažer v rodinné firmě nebo bankéř.
Nejčastěji zvažovanou formou předávání je pak podle průzkumu jednoduše závěť.
„Při pohledu na způsoby předání v čase je i nadále patrná snaha oddělit podnikání od rodiny, například skrze prodej firmy nebo zřízení svěřenského fondu,“ vysvětluje Lachoutová pro SZ Byznys.
Ve většině případů jde podle jejích slov o proces, který trvá v průměru přibližně jeden rok.
