Článek
Rok 2024 byl rokem plným významných událostí pro tuzemské ocelářství. Velkou událostí byl pád hutí Liberty Ostrava a odstavení jejich majitele Sandžíva Gupty od vlády nad podnikem. Další velkou novinkou byla změna majitele společnosti Vítkovice Steel.
Tuzemská výroba surové oceli se v prvním pololetí meziročně propadla zhruba o třetinu na 1,3 milionu tun. To byl nejhorší výsledek v historii. Jedním z významných vlivů byl kromě nízké poptávky a vysokých cen energií postihujících celé odvětví také krach Liberty Ostrava.
Na začátku letošního roku se přitom ostravská Nová Huť, jak zní historický název Liberty, snažila ještě s manažery řízenými Sandžívem Guptou přesvědčovat věřitele, že v úpadku vlastně není. Místo úpadku hodlala firma řešit finanční potíže takzvanou preventivní restrukturalizací. To je nový nástroj, která má společnostem v problémech pomoci vybřednout z potíží bez nutnosti insolvenčního řízení.
Pochybnosti o životaschopnosti Liberty přitom měl v únoru i samotný restrukturalizační správce. Proto tehdy soudu podal návrh na zrušení moratoria čili ochrany před věřiteli. Pro Sandžíva Guptu to bylo natolik vážné, že vyrazil do Česka řešit situaci sám. Osobně se dokonce dostavil k soudu, který na konci února rozhodoval s vyloučením veřejnosti o zrušení moratoria.
Tehdy ještě Guptovo angažmá pomohlo a Liberty si na soudu vymohla prodloužení moratoria. Avšak uplynuly tři měsíce a všechno bylo jinak. V polovině června na sebe Liberty podala insolvenční návrh.
S příchodem insolvenčního správce se v Liberty začaly rychle měnit stávající pořádky. Ještě během prázdnin přišel Sandžív Gupta o právo nakládat s velkou částí majetku v Liberty. Zároveň se do popředí začal čím dál více prodírat miliardář Jaroslav Strnad. Jeho skupina CE Industries se nakonec prosadila jako jeden z financujících subjektů části provozu Liberty.
Na konci listopadu rozhodli věřitelé o prohlášení konkurzu oceláren. To znamená, že majetek Liberty směřuje k postupnému rozprodeji. S obnovou prvovýroby, tedy surového železa ve vysokých pecích, se již v Liberty nepočítá.
Vítkovice Steel
Letošní rok byl významným obdobím také pro další ostravskou společnost Vítkovice Steel. Výrobce ocelových plechů a štětovnic se potýkal s důsledky své dřívější ne zcela průhledné vlastnické struktury. Finanční analytický úřad kvůli podezření z napojení firmy na sankcionované osoby z Ruska proto v roce 2022 nechal zmrazit akcie podniku.
Společnost Vítkovice Steel musela s tímto cejchem fungovat dva roky. To komplikovalo také plánovanou změnu majitele společnosti. Letos v srpnu ale FAÚ akcie Vítkovic Steel odblokoval. „Cifršpiónský“ úřad žádné napojení firmy na sankcionované osoby nenašel.
Změně majitele díky tomu už nestálo nic v cestě. Vítkovice Steel díky tomu mohly oznámit převzetí ze strany indické skupiny Jindal Steel.
Poslední dobré zprávy se týkaly výsledků podniku. Za rok 2023 měla společnost čistý zisk 331 milionů korun. To byl nejlepší výsledek za posledních patnáct let.
„Věříme, že tento obrat předznamená další pozitivní vývoj pro naši společnost, která si historicky prošla velmi složitým obdobím po ukončení vlastní výroby oceli přes postupnou stabilizaci modelu převálcování nakupovaných ocelových bram až po důsledky válečného konfliktu na Ukrajině,“ uvedl generální ředitel společnosti Vítkovice Steel Radek Strouhal.
Třinecké železárny
Asi nejklidnější vývoj letos naopak zažily Třinecké železárny, poslední tuzemská ocelárna vyrábějící surové železo ve vysokých pecích. Firmu vyrábějící například kolejnice ovládá se svými partnery miliardář Tomáš Chrenek.
Velkou novinkou z třineckého „Werku“, jak místní podniku říkají, bylo spuštění miliardové investice do výstavby nové linky na výstavbu briket. Novou technologii železárny pořizují v rámci dekarbonizace, tedy snižování emisí oxidu uhličitého.
Vedle toho se v Třinci chystají na odstavení jedné ze dvou stávajících vysokých pecí a její nahrazení elektrickou obloukovou pecí.
