Článek
Jen méně než třetina duševně nemocných pacientů se v Česku dostane do péče odborníků a v psychologických a psychiatrických ordinacích se podle Národního ústavu duševního zdraví ročně otočí přes půl milionu lidí. V důsledku pandemie a války na Ukrajině tlak dokonce ještě narostl. Kapacity lékařské péče jsou naprosto nedostačující a odborníci už mluví o zhroucení celého systému.
Situaci by mohlo alespoň částečně zmírnit nově otevřené Centrum duševní rehabilitace v Berouně, které se bude soustředit především na ambulantní lůžkovou péči. Právě ta v Česku chybí nejvíce. Zároveň má jít i o nejmodernější psychiatrickou nemocnicí ve střední Evropě.
Přestože slavnostní páska byla přestřižena teprve v úterý a prvním pacientům se má nemocnice otevřít v červenci, už nyní má stovky zájemců. Dnešního otevření se zúčastnil také premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
„Česko to potřebuje hodně. Péče o duševní zdraví patří dlouhodobě mezi slabší místa českého zdravotnictví. Ačkoli několik let v České republice probíhá reforma psychiatrické péče, stále bojujeme s problémy. Jedním z nich je nedostatečná kapacita pracovišť, která vede k tomu, že se na setkání s odborníkem čeká velmi dlouho, i několik měsíců,“ uvedl před otevření centra Fiala. Česko má také málo profesionálu v přepočtu na počet obyvatel.
Podle Válka je psychické zdraví prioritou této vlády. „Je mi jedno, kdo to staví, jestli město, stát, kraj, soukromý subjekt. Na to se zdravotnictví nedělí. Dělí se na dostupné a nedostupné a na kvalitní a nekvalitní,“ říká ministr.
Pode Fialy má Česká republika v psychiatrické péči narůstající dluh, který ji omezuje. „Je skvělé, že na to reagují nejrůznější pracoviště, reaguje na ni stát, ale stále významněji na ni reaguje soukromý sektor,“ uvedl Fiala.
Za centrem v Berouně stojí holding AKESO podnikatele Sotiriose Zavalianise, který do stavby vložil zhruba 1,2 miliardy korun.
Léčebna má až 230 lůžek a kapacita bude postupně navyšována, pokud to nenaruší kvalitu péče. Lůžek na psychiatrických odděleních je v celém Česku podle Martina Hollého, náměstka duševního zdraví Rehabilitační nemocnice Beroun kolem 8000, z toho akutní péči tvoří přibližně 1500. „Pořád se pohybujeme ve velmi malé části, kterou dokážeme zaplnit. Systém jako takový nevytrhneme, ale kde významně přispějeme, je region,“ popisuje Hollý.
Některá lůžka budou hrazena pojišťovnou, ale desítky z nich budou k dispozici samoplátcům. „Pokud poskytujeme péči mimo zdravotní pojištění, respektujeme hodnotu toho, co by na to platila zdravotní pojišťovna,“ říká Hollý.
Psychiatrická péče je však nákladná. „To, co platí pojišťovna na zdravotní péči, se pohybuje v několika tisících za den,“ dodává Hollý. Další pacienti ale mohou do zařízení docházet také ambulantně.
Centrum duševní rehabilitace Beroun
- Budoucí nejmodernější psychiatrická nemocnice v Evropě.
- Centrum buduje holding AKESO podnikatele Sotiriose Zavalianise za 1,2 miliardy korun v areálu Rehabilitační nemocnice Beroun.
- Přípravy projektu od roku 2016, v srpnu 2021 hotová hrubá stavba, kolaudace je plánována na prosinec 2023.
- V centru bude 200 lůžek.
- Za léčebnou část a medicínské programy bude zodpovědný známý psychiatr a psychoterapeut prof. Ján Praško.
Centrum nechce jít stejnou cestou jako tradiční psychologie a psychiatrie. K zefektivnění léčby budou napomáhat i další obory, jako je například fyzioterapie či ergoterapie. Na to se myslelo už při stavbě. Zařízení je tak vybaveno například bazénem, tělocvičnou, fitness centrem či tvůrčími ateliéry, takže pacienti nemusí veškerý čas trávit na pokoji.
Firma se zamýšlela i nad otázkou bezpečnosti. Na rozdíl od starších psychiatrických léčeben ta berounská nemá v oknech mříže. Holding ale naopak investoval například do nerozbitných skel, bezpečnostních systémů či nábytku upraveného tak, aby si jím pacient nemohl ublížit.
Nové zařízení bude v mnohém inovativní. Odborníci budou pracovat s novými technologiemi – například s virtuální realitou, či cirkadiánním biodynamickým osvětlením, které se blíží přirozenému světlu a má pozitivní vliv na pacienty.
Podle odborníků je třeba okamžitě a ve velkém zvyšovat kapacitu akutní psychologické a psychiatrické péče v celém systému. O nedostačující kapacitě péče podle Petra Winklera, ředitele Národního ústavu duševního zdraví a specialisty v oboru veřejného duševního zdraví, se duševní onemocnění podílí zhruba 15 procenty na všech tuzemských onemocněních, péče se však dostane jen čtyřem procentům lidí.
Naopak v západních zemích přesahuje podíl lékařské péče věnované pacientům s duševním onemocněním deset procent z celkového objemu.
