Článek
Pokud v topné sezoně bude nedostatek paliva, měly by dle nové vyhlášky domácnosti, administrativní i veřejné budovy snížit teplotu. V centrálně vytápěných obývácích a kancelářích administrativních budov by se mohla průměrná teplota snížit na 18 stupňů, stejně tak v ložnicích a kuchyních. Otázkou však je, zda mohou majitelé budov a SVJ dodržování vyhlášky zaručit.
Co požaduje nová vyhláška?
Nová vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), která je nyní v připomínkovém řízení, stanovuje hranici, pod níž by v případě vyhlášení stavu nouze neměla teplota v jednotlivých místnostech klesnout. „Směrem nahoru by teplota neměla přesáhnout jeden stupeň,“ dodává mluvčí MPO Marek Vošahlík.
Na koho se vyhláška vztahuje?
Vyhláška platí pro budovy, které teplo odebírají ze soustav spalujících uhlí a zemní plyn, a na ústřední vytápění využívající fosilní zdroje. Naopak neplatí pro rodinné domy a byty s vlastním zdrojem vytápění.
Na kolik budou moci lidé vytápět?
Obývací místnosti mohou dle vyhlášky vytápět průměrně na 18 stupňů, stejně jako kanceláře. 19 stupňů může teplota dosáhnout například v koupelnách či školních třídách.
Hranice se dále navyšuje podle toho, kolik mají místnosti venkovních stěn, kterými může teplo unikat. Jestliže má místnost jednu venkovní stěnu, zvýší se hranice o jeden stupeň. O dalšího půl stupně se navýší v prostorách se dvěma venkovními stěnami a místnosti se třemi venkovními stěnami se budou moct vytápět na teplotu vyšší o dva stupně.
Co se stane, pokud by byl vyhlášen stav nouze v teplárenství?
Pokud by došlo k nedostatku paliva, například z důvodu přerušení dodávek plynu, mohou být omezeny dodávky a spotřeba tepelné energie, aby se ušetřila paliva.
Co nová vyhláška omezuje?
Podle navrhované vyhlášky by ve stavu nouze nebylo možné dosahovat teplot, které v otopném období nařizuje vyhláška stanovující pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody. Podle ní je za běžných okolností vnitřní teplota v obývacích místnostech či kuchyních stanovena na 20 stupňů, v koupelnách na 24. Na 20 stupňů Celsia podle této vyhlášky mohou být rovněž vytápěny kanceláře v administrativních budovách či školní třídy.
Jak by měla být opatření dodržována?
Za účelem dodržování vyhlášky ve stavu nouze bude podle MPO třeba vyregulovat otopný systém v budově tak, aby byly dosahovány stanovené teploty v budově a jednotlivých místnostech.
„Tím se zajistí, aby nebylo v některých bytech přetápěno a zároveň aby byl dodržen tepelný komfort tak, aby v některých bytech neklesla teplota pod stanovené minimum,“ vysvětluje Vošahlík.
Kdo je za dodržování vyhlášky zodpovědný?
Podle zákona o hospodaření energií je za dodržování nařízení daných vyhláškou odpovědný vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek (SVJ).
„Nastavení by mělo být na úrovni zdroje tepla v budově takové, aby nebylo možné v případě maximálního otočení ventilu na radiátoru vytopit místnost například na 24 stupňů, jak je to dnes,“ říká Vošahlík.
Podle MPO se tak sníží teplota v celém systému a radiátory zchladnou. „Nebude tedy na jednotlivých lidech, jestli si otočí ventil na jedničku nebo na pětku,“ popisuje mluvčí resortu.
Mohou SVJ dodržování vyhlášky zaručit?
Podle Martina Hanáka z technického oddělení Svazu českých a moravských bytových družstev není nikdo schopen ohlídat, že bude v případě stavu nouze například v koupelnách jen 19 stupňů. „Vlastní zdroj tepla lze někde centrálně seštelovat, ale v okamžiku, kdy bytové domy odebírají teplo centrálně, nemůže SVJ zařídit, aby majitelé bytů požadavky naplňovali,“ říká Hanák.
Jedinou možností regulace, kterou mají jednotlivé domácnosti k dispozici, jsou například kohouty na radiátorech. „Jsem schopen snížit centrální dodávku nebo intenzitu vytápění celkově, ale nejsem schopen obyvatele donutit, aby naplňovali požadavky vyhlášky, ani to prokázat,“ upozorňuje Hanák.
Co s tím mohou dělat teplárny?
Teplárny nemají nástroje k tomu, jak distančně regulovat teplotu v bytech a budovách. „Regulace vytápění a nastavení teploty v bytě je na zodpovědnosti konečných odběratelů, dodavatel tepla do něj zasahovat nemůže,“ říká Pavel Kaufmann, mluvčí Teplárenského sdružení České republiky.
Kompetence dodavatele tepelné energie podle něj většinou končí na patě zásobovaného objektu, což potvrzuje i bývalý šéf vodárenské a teplárenské společnosti Veolia Zdeněk Duba.
„Drtivá většina všech odběratelů nemá k dispozici měřáky v jednotlivých místnostech, které by mohly teplárny dálkově ovládat. Pokud si sami lidé dobrovolně nesníží teplotu, tak teplárna nemá možnost, jak tohoto dosáhnout. Musela by nějakým způsobem omezovat vytápění plošně,“ říká Duba. Měřáky, které by se daly dálkově odečítat nebo regulovat, by stály několik miliard korun.
Kdo bude dodržování vyhlášky kontrolovat?
Nad dodržováním vyhlášky bude bdít Státní energetická inspekce (SEI). Inspektoři budou kontrolovat majitele budov nebo SVJ. „MPO předpokládá, že se většina kontrol uskuteční tak, jako je tomu nyní, a to na základě podnětu na nízkou nebo naopak vysokou teplotu v místnostech a bytech,“ sdělil Vošahlík. Nyní SEI kontroluje například dodržování pravidel v oblasti vytápění a dodávek teplé vody.
Co když vlastník budovy či SVJ vyhlášku poruší?
Za porušení vyhlášky hrozí peněžní pokuta, jejíž výše se může lišit případ od případu a odvíjí se od závažnosti přestupku. Může se však vyšplhat až na 200 tisíc korun.
Jak jinak lidi motivovat ke snížení spotřeby tepla?
Podle Hanáka je jednou z možností, jak lidi přimět k tepelným úsporám, vysoká cena tepla. „Vláda musí přesvědčit lidi, že je v jejich vlastním zájmu snížit spotřebu. Tím, že snížím o jeden stupeň teplotu, ušetřím zhruba šest procent nákladů,“ popisuje Hanák.
Duba upozorňuje na to, že už nyní je teplo drahé, podobně jako ostatní energie. „Teplárny zdražily o 20 až 25 procent a kdyby měly akceptovat novou vyšší cenu plynu, tak na to lidé nebudou mít,“ říká s tím, že lidé v bytových domech navíc nemají moc možností, jak spotřebu regulovat.
Další možností je například ohřívat vodu jen v určitou denní dobu. Přerušení dodávek tepla už navíc mají některé teplárny vyzkoušené. „U některých tepláren jde například vypínat dodávky v noci na několik hodin, u některých ne. Například jsme ve Frýdku-Místku na noc na dvě hodiny vypínali topení a pak jsme ho opět pustili,“ vysvětluje Duba. Toto opatření by tak bylo alespoň z části uskutečnitelné.
