Ostravské hutě vstupují do nové kritické fáze, klíčové je vyřešení energií

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ocelárnám Liberty Ostrava, známým též pod historickým názvem Nová Huť, končí ve čtvrtek tříměsíční moratorium neboli ochrana před věřiteli. Z hlediska zaměstnanců se ale nic nemění. Většina ze šesti tisíc hutníků je od 22. prosince s plnou náhradou mzdy doma. Podnik navíc požádal soud o prodloužení moratoria. Pokud soud návrh schválí, může se režim ochrany před věřiteli prodloužit až o tři měsíce.

Pro další osud hutního podniku bude důležité, jak se věřitelé postaví k návrhu restrukturalizačního plánu. Liberty dokument zveřejnila minulý týden. Věřitelé mohou do 15. dubna hlasovat, jestli dají největšímu tuzemskému výrobci oceli šanci na přežití. Hlasování se uskuteční korespondenčně nebo na chystané věřitelské schůzi.

Záchranný plán sestavila Liberty ve dvou variantách A a B. Obě verze se odvíjejí od toho, jak se hutě dohodnou, či nedohodnou se společností Tameh Czech. Firma sídlící přímo v areálu Liberty dodávala ocelárnám energie a technické plyny. Obě společnosti byly úzce propojené společným oběhem.

Když Liberty začala mít loni problémy s platební morálkou, Tameh zkrachoval. Nyní je Tameh s pohledávkou kolem dvou miliard korun největším věřitelem Liberty. Obnovení dodávek energií a plynů do hutí podmiňuje Tameh splacením významné části dluhu ze strany Liberty.

Plán A počítá s tím, že se Liberty s Tamehem nakonec domluví.

„V tom případě bychom spustili naši vysokou pec letos v létě a postupně splatili pohledávky našich věřitelů do jara 2026. Plán B s dodávkami energií z Tameh Czech nepočítá, nahradily by je dodávky od jiných dodavatelů energií a hlavně z nového energetického komplexu, který bychom instalovali na podzim 2024,“ sdělila mluvčí Liberty Kateřina Zajíčková.

„V případě plánu B bychom vysokou pec spustili na přelomu roku 2024 a 2025 a pohledávky věřitelů splatili do konce roku 2025. Jestli se vydáme cestou plánu A, nebo plánu B, bude rozhodnuto na konci dubna,“ dodala zástupkyně Liberty Ostrava.

O vyhroceném vztahu mezi hutěmi a Tamehem svědčí fakt, že se Liberty snaží vyšachovat dodavatele energií z pozice takzvané dotyčné strany. Liberty se kvůli tomu obrátila na ostatní věřitele. Pokud by uspěla, nemohl by Tameh hlasovat o restrukturalizačním plánu.

Tameh zastává dlouhodobě vůči Liberty tvrdou pozici a tvrdí, že problémy hutí jsou mnohem vážnější, než Liberty přiznává. Stejně tak se Tameh netají odmítavým stanoviskem k předloženému restrukturalizačnímu plánu.

„Nejednoznačný finanční plán s nepřezkoumatelným výpočtem cashflow narušuje důvěryhodnost a ukazuje na nedostatečnou přípravu. Plánovaná doba instalace nového energetického komplexu se jeví jako nereálná a rozpory se sanačním projektem, týkající se prodeje aktiv a doby splatnosti pohledávek zpochybňují proveditelnost celého plánu restrukturalizace,“ sdělil mediální zástupce Tamehu Patrik Schober.

„Postup Liberty Ostrava vůči Tameh Czech nelze vnímat jinak než jako snahu o protiprávní vyloučení Tamehu z preventivní restrukturalizace Liberty a o účelovou modulaci dotčených stran tak, aby podnikatel zabránil odmítnutí restrukturalizačního plánu,“ doplnil mluvčí Tamehu.

Tameh na postup Liberty upozornil Krajský soud v Ostravě. Případné vyřazení Tamehu z pozice dotčeného věřitele by totiž zásadním způsobem změnilo rozložení sil v dění kolem Liberty. O restrukturalizačním plánu Liberty může hlasovat přes 1300 věřitelů. Velikost jejich hlasovací síly odvisí od velikosti pohledávek. Jedna koruna pohledávek rovná se jednomu hlasu. To by z Tamehu, který je s pohledávkou kolem dvou miliard korun věřitelem číslo jedna, udělalo určující sílu restrukturalizačního procesu.

Pochybnosti o životaschopnosti Liberty měl i restrukturalizační správce podniku Michal Žižlavský. Ostravský soud ale v únoru návrh správce na zrušení moratoria zamítl.

Situace byla v únoru pro Liberty kvůli ohrožení moratoria natolik kritická, že se do dění osobně zapojil majitel hutí Sandžív Gupta, který žije dlouhodobě ve Spojených arabských emirátech. V době, kdy restrukturalizační správce podával návrh na zrušení ochrany před věřiteli, Gupta tajně přicestoval do Prahy. Následně se objevil také u Krajského soudu v Ostravě, kde Gupta plédoval za zachování moratoria. Soud nakonec ochranu před věřiteli Liberty ponechal.

Liberty viní ze své situace nepříznivý stav na trhu s ocelí a vysoké ceny energií. Stejně tak je ale faktem, že z ostravského podniku odplynulo v minulých letech ve formě půjček do jiných částí skupiny Sandžíva Gupty kolem sedmi až osmi miliard korun. Firma se dlouho nevyjadřovala k opakovaným výzvám, například ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN), kdy vypůjčené peníze do Ostravy vrátí.

V aktuálním návrhu restrukturalizačního plánu Liberty uvádí, že nejpozději do června 2025 vrátí postupně 160 milionů eur. To jsou podle současného kurzu přibližně čtyři miliardy korun. Tedy zhruba polovina z částky, kterou ostravská firma půjčila do jiných společností z Guptova koncernu. O osudu zbývajících peněz se v restrukturalizačním plánu nepíše nic.

Již nyní je také jisté, že část z tohoto plnění bude v naturáliích. Liberty v návrhu plánu napsala, že do letošního května obdrží suroviny pro provoz válcovny v přibližné hodnotě 21 milionů eur.

V navrženém restrukturalizačním plánu počítá Liberty s obnovou prvovýroby oceli v jedné ze svých vysokých pecí. Poslední vysoká pec v Ostravě přešla do útlumu loni v říjnu. Provoz vysoké pece má podniku zajistit potřebné finanční zdroje. Od zastavení produkce minulý rok je Liberty bez provozních příjmů.

Liberty naopak nepočítá s obnovením provozu koksárny. Koks vyráběný z černého uhlí se pak používá jako palivo ve vysoké peci.

„Na trhu je v současnosti převis kapacity koksárenských produktů. Zároveň došlo ke spuštění technologicky vyspělejších a efektivnějších koksárenských provozů, včetně vysoké kapacity v Indonésii. Ve výsledku je koks na trhu k dispozici za nižší cenu, než jsou náklady na jeho výrobu v závodu Liberty Ostrava,“ stojí v návrhu restrukturalizačního plánu.

Ostravské hutě opakovaně ujišťují, že ořezání výroby nebude mít vliv na zaměstnanost. Předseda Odborového svazu Kovo Roman Ďurčo vyjádřil obavy, že restrukturalizační plán povede ke ztrátě až 3000 pracovních míst.

„Chtěli bychom zdůraznit, že za všech okolností počítáme se zapojením všech našich zaměstnanců a s výrobou na válcovnách, buď z dovezených kontislitků, nebo z vlastních zdrojů, a to postupně až do výrobní kapacity minimálně 80 tisíc tun měsíčně,“ reagovala mluvčí Liberty Kateřina Zajíčková.

Nedávnému zveřejnění návrhu restrukturalizačního plánu předcházelo v prosinci předložení takzvaného sanačního projektu. Tento dokument obsahoval náčrt základních východisek pro restrukturalizační plán. Návrh plánu se však v některých důležitých bodech liší. Liberty to zdůvodňuje tím, že se nepodařilo dosud najít dohodu s dodavatelem energií Tameh a hutní podnik tak musel plán upravit.

Jedním z významných úprav restrukturalizačního plánu proti sanačnímu projektu je fakt, že Liberty již nepočítá se vstupem strategického investora do podniku. V prosinci přitom Liberty tvrdila, že s potenciálním investorem uzavřela memorandum, které počítá s kapitálovou injekcí až 150 milionů eur. Možnosti angažmá okolo Liberty sondoval například miliardář Jaroslav Strnad a jeho skupina CE Industries.

Liberty plánuje restartování provozu v době, která ocelářství příliš nepřeje. Loni se v Česku vyrobilo 3,4 milionu tun oceli. To je nejméně v historii statistik, vyplývá z dat Ocelářské unie.

„Za výrazným poklesem výroby i poptávky je neutěšená situace ve stavebnictví a dalších odběratelských odvětvích, automobilový průmysl a strojírenství nevyjímaje,“ komentoval předseda dozorčí rady Ocelářské unie Roman Heide.

Výhled ocelářského trhu je podle představitele oborové organizace nejistý. Důvodem je zpomalení ekonomiky v Německu a dalších klíčových trzích Evropské unie nejasný.