Ostrava se kvůli krizi v hutích chystá pro jistotu na nejhorší

Před hlavní branou ostravské Nové huti provozované firmou Liberty Ostrava fičí studený vítr. Jako by se počasí chtělo přiblížit mrazivé náladě, která těsně před vánočními svátky v ocelářském podniku panuje. Firma zaměstnávající 6000 lidí je totiž na pokraji finančního kolapsu. Což je zpráva, z níž mají strach lidé po celém Moravskoslezském kraji.

Na úvod však musí zaznít, že Liberty Ostrava není z hlediska zákona v insolvenci. Firma pouze na tři měsíce získala ochranu před věřiteli. Další osud hutí ale přesto jistý není. Kromě vývoje trhu s ocelí závisí také například na nových kontraktech s dodavatelem energií firmou Tameh Czech. Přestože v Ostravě všichni doufají, že to dopadne dobře, chystají se i na horší scénáře. Trh s ocelí na tom totiž v současné době není dobře a ceny energií jsou na tom stejně.

„Situaci pečlivě sledujeme, abychom dokázali spolu s krajem a se státem koordinovat celou situaci v případě, že by došlo k tvrdému fyzickému uzavření podniku. V takový moment je potřeba si představit, že na úřady práce přijde několik tisíc, možná desítek tisíc lidí. A na to je potřeba se organizačně připravit,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS). Opakovaně ale zdůraznil, že podle jeho poznatků situace takto daleko nedospěje.

Někteří Ostravané však dopředu počítají s tím, že záchranné plány klapnout nemusejí. „Pracuje mi tam syn. Teď si ale asi bude postupně hledat novou práci,“ říká kousek od hlavní brány Nové huti Jiří Marek zaměstnaný v jednom z okolních provozů.

Právě člověk pracující mimo Liberty byl jediný, kdo byl ochotný mluvit do médií na jméno. Lidé přímo z hutí se s reportérem bavili jen pod podmínkou anonymity. Všichni to shodně odůvodnili tím, že si k aktuálním problémům nechtějí přidělávat ještě další.

„Jedinou informaci, kterou máme, je, že bychom měli 3. ledna nastoupit. Ale to je všechno. Je to děs,“ řekl jeden z hutníků.

Jestli se do práce 3. ledna vrátí, nebo ne, závisí na tom, jak dopadne jednání Liberty s dodavatelem energií Tameh Czech. Hutě této firmě dluží přibližně dvě miliardy korun. Tameh se kvůli tomu dostal do druhotné platební neschopnosti a zbankrotoval.

„Pokud se situaci podaří přes Vánoce vyjasnit, tak by se výroba mohla začít připravovat k rozjezdu. Do práce ale nastoupí až podle toho, jestli tam bude teplo, nebo ne. Pokud teplo nebude, budou muset zůstat doma, protože normy a hygiena neumožňují, aby v takové situaci byli lidé na pracovišti,“ líčí ostravský primátor Dohnal.

Právě teplo z hutí je důležité nejen pro zaměstnance na pracovišti, ale i pro obyvatele sousední čtvrti Vratimov. Tamní domácnosti totiž odebírají teplo a teplou vodu právě z Liberty. Ještě v polovině prosince přitom nebylo jasné, jestli se podaří vratimovské domy přepnout na jiný zdroj.

„Tato věc už je naštěstí vyřešená. Za účasti všech stran se podařilo přepnout zdroj tepla z Liberty na zdroj ze společnosti Veolia. A to včetně hotelu Kovák, který stojí přímo před Liberty, v němž je 70 ukrajinských uprchlíků. Teplo se v lokalitě nepodařilo zajistit jen pro dvě soukromé ubytovny, kde je ubytováno kolem 150 až 250 lidí. Jim jsme zprostředkovali možnost ubytování u společnosti Heimstaden, které za to patří poděkování,“ popsal situaci primátor Ostravy Dohnal.

Při debatách s hutníky o příčinách současného stavu ukazují všichni bez rozdílu stejným směrem.

„Může za to Gupta, to je jasné,“ říká jeden z dělníků. „Je to určitě i vina Gupty,“ připojil se další.

Britsko-indický byznysmen Sandžív Gupta vlastní Novou huť od roku 2019. Závod koupil od jiného indického magnáta Lakšmí Mittala a jeho koncernu ArcelorMittal.

„Špatně to bylo od samého počátku, co hutě koupil Gupta. Ještě za Mittala to bylo dobré, ale pak to šlo do kytek. Pak se už jen ze závodu vylévaly prachy,“ soudí jeden z pracovníků Liberty.

Naráží na fakt, že zahraniční firmy z Guptova holdingu si z Ostravy ve formě půjček vytáhly přes osm miliard korun. Přestože k rychlému vrácení peněz vyzvala i vláda, Liberty se k tomu nijak nevyjádřila.

„Vychází to ze standardního korporátního systému, který to umožňuje. A všechny korporace toho využívají. Dělal to i předchozí vlastník ArcelorMittal. Samozřejmě se nám to ale nelíbí,“ řekl Petr Slanina, odborový předák z Liberty, který zastupuje zaměstnance i v dozorčí radě podniku.

Někteří z lidí pracujících v areálu Liberty přitom podobnou situaci jako teď nezažívají poprvé. Týká se to například jednoho z pracovníků z koksovny.

„Už jsem v Ostravě zažil zavírání koksovny Jan Šverma. Tady jsem si myslel, že je práce jistá. Chyba v Liberty byla, že se to neřešilo dostatečně dopředu. Na koksovně Šverma jsme se na uzavření chystali rok,“ popsal zaměstnanec. Koksovna Jan Šverma ukončila v ostravských Mariánských Horách činnost v roce 2010.

Koksovna v Liberty je nyní v takzvaném teplém útlumu. Ten umožní její opětovný rozjezd v případě, že se v Liberty opět začne pracovat.

Navzdory tomu, že útlum v Liberty přišel narychlo, mohla být situace podle primátora Ostravy mnohem horší.

„Za mě je teplý útlum koksovny a bezpečné odstavení koksárenských baterií nejzásadnější informací tohoto týdne. Tam to skutečně nelze udělat tak, že se přestane topit a jde se domů. V případě neřízeného procesu by tam totiž mohlo dojít k havárii, která by kromě materiálních škod mohla mít i vážné ekologické důsledky,“ poznamenal Dohnal z ostravské radnice.

Ze strany zaměstnanců ale občas také zaznívá nespokojenost s tím, jak situaci v Liberty řeší tamní odborová organizace.

„Odbory v tom moc neudělaly. Odboráři nahoře jsou dobře placení, ale moc se v celé věci nepřetrhli,“ kritizuje jeden z hutníků.

Odborový předák Slanina však tvrdí, že odbory dělají, co mohou. „My jako odbory jsme na rizika spojená s novým majitelem upozorňovaly již před čtyřmi lety. A celé čtyři roky jsme to dělaly dál. Ale máme omezené možnosti,“ poznamenal odborář Slanina.