Osekané benefity: Tratit budou firmy, fitka, lidé i stát, varují podniky

Snaha státu ušetřit také zrušením výhod z benefitů naráží na tvrdý odpor. Proti se staví všichni, kdo jsou zapojeni do poskytování i využívání nepeněžních výhod ze strany zaměstnavatelů. V konečném důsledku na tom podle nich stát nejenom nezbohatne, ale bude naopak tratit.

Nepeněžní benefity, jako jsou příspěvky na sport, kulturu, dovolenou či dětský tábor, nadstandardní zdravotní péči, léky a vitamíny, vzdělávací kurzy a knihy, dále pak dárkové poukazy a nadlimitní stravenky jsou dnes zvýhodněny tím, že je zaměstnanec nedaní a zaměstnavatel si je může dát do nedaňových nákladů a u stravenek si může navíc část z nich odečíst i z daní.

„Příspěvky na volnočasové aktivity jsou celkově velmi výhodné. Je to jiná forma přilepšení než mzda, a firma na tom navíc ušetří. Pokud v rámci vládních úspor benefity padnou, pak se vše bude počítat jako mzda,“ konstatuje ředitelka účetní společnosti UOL Jana Jáčová.

A právě důsledky této změny vyvolávají u všech zúčastněných veliké obavy.

„Zrušení daňového zvýhodnění benefitů by mělo negativní dopad na více než tři čtvrtiny všech zaměstnanců v Česku. Firmám by takový krok vzal možnost, jak nefinančně motivovat své zaměstnance a přilákat či udržet talenty na již tak velmi napjatém trhu práce. Tento krok by vedl ke zvýšení daňové zátěže pro zaměstnavatele a zaměstnanci by přišli o benefity, které v současnosti významně přispívají k jejich kupní síle,“ říká Daniel Čapek, generální ředitel společnosti Sodexo, která je jedním ze tří nejvyužívanějších poskytovatelů benefitních programů.

Podobně se na vládní návrh dívá také šéf dalšího zprostředkovatele benefitů, MultiSport Benefit, Miroslav Rech. „Návrh nepovažujeme za krok správným směrem. Pokud k němu dojde, zaměstnavatelé přestanou tyto benefity poskytovat. Vláda by tedy žádné peníze navíc nevybrala, pouze by připravila miliony lidí o příspěvky na zdraví, pohyb nebo rekreaci. Devadesát procent zaměstnanců je proti tomuto návrhu,“ říká.

Podle personálně poradenské firmy Grafton Recruitment by k redukci poskytovaných benefitů přistoupilo až 80 procent firem.

„Zrušení daňového zvýhodnění je absurdní a ukazuje to na fakt, že vládní činitelé jsou v této oblasti jen akademickými teoretiky a chybí jim pohled z praxe. Nepřinese totiž kýžený efekt, protože firmy nebudou schopny benefity dále poskytovat v současné výši. Státní kasa tedy neobdrží předpokládané příjmy a bití na tom budou zaměstnanci, ale i poskytovatelé služeb,“ je přesvědčen ředitel společnosti Martin Malo.

Že tato varování nejsou planá, potvrzuje například společnost Agromex, která u nás dováží a distribuuje německou zemědělskou techniku.

„Rozumíme, že je nutné hledat opatření na stabilizaci veřejných financí. Nepeněžní benefity ale hrají významnou roli v podpoře angažovanosti a udržitelnosti zaměstnanců. Jejich omezení sváže ruce zaměstnavatelům v rámci jejich motivace. Tento krok tedy sníží komplexnost nástrojů, které zaměstnavatelé v rámci HR mohou využít – jak pro motivaci stávajících zaměstnanců, tak v rámci náboru těch nových,“ říká její finanční ředitel Tomáš Vrzal.

V konečném důsledku tak i podle něj mohou zvažované kroky vést ke zvýšení mzdových nákladů, následně k redukci stávajících zaměstnanců, a tedy i ke snížení zaměstnanosti a omezení finančních toků do veřejného rozpočtu, které jsou vládou očekávány.

K omezení výhod u příspěvků na volnočasové aktivity má silné výhrady také třetí poskytovatel benefitních programů společnost Benefit Plus, která spravuje programy pro více než 250 tisíc zaměstnanců z více než 600 firem.

„S návrhem rozhodně nesouhlasíme a především nesouhlasíme s argumentací, na které vláda toto zrušení postavila (že výhody využívají jen velcí zaměstnavatelé, pozn. red.). Je úplný nesmysl, že jsou to benefity jen pro velké firmy a malé je nemohou efektivně spravovat. Jen z našich dat vyplývá, že více než polovina našich zákazníků jsou firmy s méně než 100 zaměstnanci. Dnes jsou tyto benefitové systémy natolik dostupné a rozšířené, že je běžně používají i firmy s třeba 50 zaměstnanci,“ apeluje výkonný ředitel Benefit Plus Ondřej Tyl.

Výzkum společnosti MultiSport Benefit, kterého se letos v květnu zúčastnilo 1100 pracovníků, skutečně ukazuje, že pokud stát zruší daňové výhody na benefity, bude to mít výrazný vliv na jejich využívání. Své výdaje na aktivity, které dostává 84 procent respondentů, by v případě zrušení tohoto příspěvku omezily dvě třetiny lidí.

U stravenek by to mělo vliv na jejich využívání u 40 procent pracovníků. Vláda nakonec navrhla zrušení výhod pouze u nadlimitních stravenek nad částku 194 Kč, většina lidí využívá podle Sodexo stravenky za 120 Kč, u většiny pracovníků by tedy k omezení nedošlo.

U „multisportek“ a dalších příspěvků na pohybové a relaxační aktivity by to ovlivnilo téměř polovinu respondentů. U příspěvků na penzi by to ovlivnilo silnější pětinu zaměstnanců a u příspěvků na rekreaci, kulturu, telefonní tarif i u jazykových kurzů by to ovlivnilo shodně vždy téměř pětinu pracovníků.

Pokud by se z celé nabídky benefitů vyselektovaly pouze pohybové aktivity, tak u nich 64 procent respondentů uvedlo, že omezení daňových výhod by vedlo k utlumení jejich sportovních aktivit. A právě před tím varují samotná sportoviště.

„Podpora pohybových aktivit je investice s vysokou přidanou hodnotou, která mimo jiné snižuje výdaje na zdravotnictví, protože tyto aktivity mají výrazný dopad na snížení civilizačních onemocnění, jako je třeba nadváha, obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka či deprese. Finanční podpora těchto aktivit je přitom velkým motivátorem k pohybu pro zaměstnance,“ říká Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness.

Nepochopitelné je podle ní to, že školy, zdravotní pojišťovny, lékaři i sportovní centra vynakládají na jedné straně velké úsilí na to, aby motivovali lidi k pohybu, a nyní vláda vysílá snahou o zrušení výhod na sportování zcela opačný signál. „Z principu je to velmi nešťastné a špatné,“ je přesvědčena Havrdová.

Z průzkumu, který si nechala komora loni zpracovat, vychází, že takřka všichni provozovatelé fitek jsou přesvědčení, že benefitní programy společností Multisport, Benefit Plus a Sodexo mají vliv na jejich podnikání (žádný vliv zaškrtla necelá čtyři procenta respondentů). Plná polovina fitness center přitom považuje tento vliv za významný, ať už v podobě příjmů, či osvěty.

Finančně se přitom benefitní programy dotýkají více než osmi fitek z 10. Čtvrtina provozovatelů má až polovinu klientských vstupů od lidí využívajících benefitní karty, další čtvrtina má takových klientů od 15 do 30 procent a téměř 30 procent sportovních provozoven má takových vstupů do 15 procent.

Úbytek klientů by tak byl pro provozovatele sportovišt další finanční ranou. „Byl by to čtvrtý krizový rok. Fitness centra byla první, která se zavírala při covidu, pak se na nás výrazně podepsalo navýšení cen energií, protože jsme energeticky náročný byznys, pak inflace a nyní toto,“ konstatuje Štefan Blahovec, manažer a člen představenstva Form Factory.

Návštěvnost i tržby jejich fitness centra by se podle něj snížily v první fázi určitě o 30 procent. „Dále budou lidé vyčkávat, jak se nová skutečnost dotkne jejich peněženek. Jakmile se to spustí 1. 1. 2024, tak tato změna ovlivní celý 2024, protože se dotkne hlavní sezony (leden–duben), která určuje následnou úspěšnost celého roku,“ říká Blahovec.

Na další závažný negativní dopad rušení výhod na benefity upozorňuje asociace ABSL, která sdružuje firmy z oboru IT, podnikových a zákaznických služeb a reprezentuje zhruba 160 tisíc specialistů. Ta je přesvědčena o tom, že vládní návrh může kromě poklesu míry jejich poskytování a s tím souvisejícího růstu nespokojenosti zaměstnanců způsobit i vážné škody české ekonomice. Ohrozit totiž může desítky tisíc kvalifikovaných pracovních míst.

„Benefity představují velmi důležitý nástroj zaměstnavatelů, kterým se svým lidem snaží vylepšit podmínky, a zmírnit tak vysoké zdanění práce, které v Česku vládne. Jejich zdaněním tato výhoda zmizí, a tím opět o něco klesne konkurenceschopnost Česka ve srovnání s Polskem, Rumunskem, Irskem či Portugalskem, o kterých uvažují investoři z oboru IT a podnikových služeb jako o vhodné destinaci pro založení a provozovaní svých poboček,“ upozorňuje šéf asociace Jonathan Appleton.

Dle OECD je v Česku zdanění práce na úrovni téměř 40 procent, v konkurenčním Polsku však jen 34 procent a v Irsku, které je dlouhodobě v hledáčku investorů, jen 35 procent.

„Uvědomujeme si nutnost konsolidace veřejných financí a úspor, zdanění zaměstnaneckých benefitů však považujeme za nástroj, který může přinést více škod než výhod. Z našich průzkumů vyplývá, že vysoké zdanění práce a růst celkových provozních nákladů jsou jedním z důvodů, proč dá řada investorů přednost jiné zemi, kde vytvoří centrum IT nebo podnikových služeb se stovkami kvalifikovaných míst. Stejně tak se zhruba 25 procent zdejších center obává, že bude muset svůj provoz přesunout do nákladově výhodnější lokality,“ dodává Appleton.

Pokud by tato centra skutečně odešla do zahraničí, znamenalo by to podle Appletona jen na odvodech státu ztrátu více než 13 miliard korun ročně.