Článek
Přestože prozatímní vrchol cen energií v Evropě máme již za sebou, ani nadcházející měsíce a roky nebudou jednoduché. Výkyvy cen energií před ruskou invazí na Ukrajinu i po ní ukázaly na jasné nedostatky současného systému – a Evropská unie nyní hodlá těmto problémům čelit, informuje agentura Bloomberg.
Evropská komise má svůj návrh nových pravidel na energetickém trhu, jehož cílem má být zvýšení odolnosti energetického trhu po skončení nouzových opatření, zveřejnit 14. března.
Mezi hlavní cíle patří ochrana spotřebitele před prudkým růstem cen, oslabení vazby mezi elektřinou a zemním plynem a podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie. A v ideálním případě při tom nezničit dosavadní fungování trhu.
„Trh je velmi složitý a nechcete do něj zasahovat ukvapeně,“ řekla minulý týden na akci v Londýně Catherine MacGregorová, generální ředitelka energetické společnosti Engie SA. „Musíte se opravdu ujistit, že chápete důsledky zásahů, protože potřebujeme mít trh, který skutečně funguje.“
Přestože někteří představitelé EU slibovali rozsáhlé změny, nová pravidla pravděpodobně příliš radikální nebudou. Ceny elektřiny a zemního plynu se propadly na zlomek rekordních hodnot z vrcholu krize loni v létě, čímž opadl i politický tlak a nutnost drastických zásahů.
Řešení energetické krize je ovšem stále na vrcholu politické agendy. Kritici agresivní revize tvrdí, že příliš velké zásahy by mohly narušit toky energie v celé Evropě, krátkodobě vyčerpat likviditu trhu a potenciálně odradit od rozšiřování obnovitelných zdrojů energie.
„Tuto krizi zachránilo to, jak je trh s energiemi navržený, a ne naopak,“ řekl minulý týden lucemburský ministr energetiky Claude Turmes. „Musíme především vytvářet důvěru.“
Má-li se nějaká změna projevit, rozhoduje čas. Po plánovaném představení 14. března bude opatření potřebovat podporu národních vlád a Evropského parlamentu, což je potenciálně zdlouhavý proces, který bude zahrnovat množství pozměňovacích návrhů. Reforma musí být dostatečně přijatelná, aby získala hlasy ještě před příštími volbami do Evropského parlamentu v květnu 2024 a před koncem funkčního období současné komise později v témže roce.
A má to i další háček. EU musí aktuálně řešit také možnost, že by se takzvaný zelený průmysl, tedy odvětví zaměřující se na výrobu či poskytování produktů podporujících kvalitu životního prostředí, mohl sbalit a přesunout se do USA nebo Číny. Podle Mezinárodní energetické agentury jsou totiž referenční ceny plynu v Evropě sedmkrát vyšší než v USA, zatímco ceny elektřiny jsou třikrát vyšší než v Číně.
„Cílená reforma“
Vzhledem k omezenému manévrovacímu prostoru, kterým Evropská komise disponuje, se reforma s největší pravděpodobností zaměří na nástroje, které pomohou regionu využívat výhod levnějších obnovitelných zdrojů energie ve střednědobém až dlouhodobém období.
Mezi takové nástroje patří například rozšíření smluv s pevně danou cenou. To by podle diplomatů obeznámených s problematikou mohlo rovněž urychlit zavádění čisté energie v souladu s ambiciózní evropskou klimatickou strategií Green Deal, informuje Bloomberg.
„Komise pracuje na cílené reformě designu trhu s elektřinou,“ řekla agentuře Bloomberg News evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová. „Prioritou bude lépe chránit spotřebitele před kolísáním cen a umožnit jim více těžit z růstu a nízkých provozních nákladů obnovitelných zdrojů.“
Podle současného uspořádání trhu s elektřinou v EU určuje cenu veškeré energie, která se prodává na trhu, cena posledního zdroje nutného k udržení stability soustavy – tedy plynu. To znamená, že jsou to hlavně spotřebitelé, kteří nesou tíhu omezení dodávek z Ruska do Evropy po ruské invazi na Ukrajinu. Co víc, současné faktury spotřebitelů nezohledňují rostoucí podíl obnovitelných zdrojů s nízkými náklady, jako jsou větrné elektrárny, které v důsledku toho mohou prodávat s velkými maržemi.
EU přesto neplánuje změnit svůj model stanovování mezních cen za energie - to by jí neschválily vlády jednotlivých států.
„Některé členské státy chtěly provést hlubokou reformu systému mezních cen. Ale tato diskuze se s tím, jak ceny opět klesají, trochu posunula,“ řekl Klaus-Dieter Borchardt, hlavní poradce pro energetiku v poradenské společnosti Baker McKenzie a bývalý vysoký úředník komise. „Celkově vzato neočekávám příliš hlubokou reformu.“
Komise plánuje oslabit vazbu mezi plynem a elektřinou větším využíváním dohod o nákupu elektřiny a takzvaných rozdílových smluv, jejichž prostřednictvím mohou vlády investorům garantovat pevnou cenu.
EU zatím zvažuje, zda by se rozdílové smlouvy (CFD) měly vztahovat pouze na nové nízkouhlíkové kapacity, nebo i na některé stávající typy výroby. Investiční banka Morgan Stanley uvedla, že očekává, že komise zvolí spíše „měkký“ přístup, který se bude vztahovat pouze na nové zdroje. Úplné přepracování současného designu by totiž mohlo prodloužit jednání, a tudíž ztratit na své efektivnosti.
Podle Svena Kaisera, úředníka Rady evropských energetických regulačních orgánů, by rozdílové smlouvy, pokud budou vhodně navrženy, mohly účinně omezit ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů.
„Ceny, které jsme viděli zejména v loňském roce, jsou pro evropské občany a ekonomiku jednoznačně zátěží,“ řekl. „Je plně pochopitelné, že je třeba něco udělat - jen je důležité to udělat co nejcíleněji.“
