Článek
Od poloviny letošního roku se změnily podmínky pro podnikání v oboru zprostředkovatelské činnosti v energetice. Od 1. července podle zákona musí tito zprostředkovatelé, někdy právem a někdy neprávem nazývaní „energošmejdi“, žádat Energetický regulační úřad (ERÚ) o registraci. Teprve poté získají oprávnění ke zprostředkovávání smluv na energie.
Princip práce zprostředkovatelů byl v tom, získávat pro dodavatele energií co nejvíce zákazníků, za které brali provize. Někteří při tom ale využívali poměrně neetické metody a také to bylo důvodem, proč se přistoupilo k jejich registraci.
Souhrou zpřísnění podmínek, ale také zásadní proměnou na trhu s plynem a elektřinou některým zprostředkovatelům však nyní „vyschnul rybníček“. Ještě v průběhu první poloviny letošního roku v Česku běhalo dle odhadů zhruba deset tisíc lidí, kteří se zprostředkovatelské činnosti v energetice věnovali.
Loni podle statistik mířilo 50 procent podání na zprostředkovatele nebo důsledky jejich činnosti. Dnes jsme na sedmi procentech.
K 13. říjnu se jich zatím u ERÚ oficiálně zaregistrovalo jen 265. „Museli nejpozději do září požádat o registraci, která jim však nemusela být udělena. Sešlo se nám v posledních dnech ještě několik dalších žádostí, ale bavíme se stále o nižších stovkách subjektů,“ říká mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Mezi registrovanými jsou jak živnostníci, tak ale i firmy, které mohou zaměstnávat stovky zprostředkovatelů.
Podle Keborta toto opatření výrazně přispělo ke zklidnění trhu. „Loni podle statistik mířilo 50 procent podání na zprostředkovatele nebo důsledky jejich činnosti. Dnes jsme na sedmi procentech,“ říká Kebort. To znamená rapidní propad. Od začátku letošního roku obdržel ERÚ tisíc takových podání, jindy to bývalo šest až sedm tisíc ročně.
Nově spadly do kompetencí ERÚ také kontroly zprostředkovatelů, které doposud prováděla Česká obchodní inspekce (ČOI). Tuto pravomoc má ERÚ od července, ale žádné nové výsledky kontrol zatím nemá.
Ve druhém čtvrtletí však ještě kontroly prováděla ČOI a na základě podání uskutečnila kontroly u čtyř subjektů – a u všech odhalila porušení zákona. V rámci kontrol rozdala celkem 12 pokut v celkové výši 4 710 000 korun.
Není energie, není zájem o klienty
Energetické zprostředkovatele však zasáhla také další změna na trhu, a to když čtyři ze sedmi velkých dodavatelů přestali na čas poskytovat smlouvy určité skupině nových zákazníků. Mezi ty, kteří příjem nových odběrných míst omezili, patřil ČEZ, E.ON, Pražská plynárenská a MND. Od úterka však ČEZ nábor obnovil, zbylí dodavatelé ještě vyčkávají.
„Principem podnikání zprostředkovatelů je inkasování provizí za to, že přivedou dodavateli klienta. V současné době, kdy obchodníci nemají zájem o zákazníky ani zadarmo, tak by jim za to ani neplatili,“ vysvětluje situaci Kebort.
Tato situace tak zasáhla podnikání v oboru včetně například společnosti LP Energy, která se mimo jiné zabývá právě zprostředkováváním smluv s energiemi. „Pozastavení obchodních aktivit většiny dodavatelů se navíc potkalo s dalšími faktory – stejně jako dodavatelé, tak i zákazníci vyčkávali na vládní rozhodnutí ohledně zastropování cen, protože to má jednoznačně velký dopad na rozhodování o změně dodavatele,“ říká jednatel LP Energy Jaroslav Bellada.
Vliv na pokles počtu zprostředkovaných smluv měly také další úpravy v legislativě – například možnost vypovědět smlouvu na dobu určitou do dvacátého dne před uplynutím závazku, oproti původním třem měsícům. Lidé tak mohou od dodavatele, se kterým nejsou spokojeni, odejít mnohem jednodušeji.
„Například u nás má 90 procent klientů smlouvy do 31. prosince a běžně řešili přesmluvnění nejpozději v září. Nyní mají čas do prosince, což mělo určitě také podstatný vliv na rapidní více než 80procentní pokles zprostředkovaných smluv,“ popisuje Bellada.
V porovnání s loňským rokem pozoruje pokles počtu smluv také společnost Šetři za tři. „Tehdy byl doslova boom po konci Bohemia Energy,“ říká jednatel firmy Jaromír Maňoušek.
Ale ani tak nemají tyto firmy o práci nouzi. Šetři za tři má stejně jako LP Energy stále přes tři tisíce klientů z řad domácností i firem. Vzhledem k nejistotě na trhu tak nyní Maňoušek od zákazníků zaznamenal poptávku po větších a stabilních dodavatelích.
Zprostředkovatelé totiž řeší požadavky především ze strany firmem, včetně velkoodběratelů a podniků připojených k vysokému napětí, a právě ti mají nyní problém sehnat stabilního dodavatele energie. „Zde je situace velmi vážná a o tyto odběry velkých klientů nemá žádný dodavatel zájem a když ano, tak požadují platby záloh dopředu, složení kaucí a ceny jsou vysoké,“ říká Maňoušek.
Oběma firmám bylo ERÚ uděleno oprávnění k činnosti zprostředkovatele a od letoška jsou také zapsány v registru zprostředkovatelů.
Zřízením registru zprostředkovatelů chtěl regulátor omezit činnost neférových zprostředkovatelů, kteří například používají nevhodné praktiky k tomu, aby zákazníka převedli od jeho stávajícího dodavatele k jinému.
