EU se dohodla, jak sníží spotřebu plynu. Doma bude chladněji

Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let.

Návrh nařízení počítá se snížením teploty ve veřejných budovách na 19 stupňů Celsia a v domácnostech se snížením o jeden stupeň Celsia. „Balíček nese název Save Gas for a Safe Winter, tedy Šetřete plynem pro bezpečnou zimu, a to je podstatou dnes přijaté dohody,“ řekl ministr Jozef Síkela.

Opatření mají zajistit dostatek plynu pro chráněné zákazníky, koordinovat snižování spotřeby plynu v domácnostech, veřejných budovách, energetice a v průmyslu. Obsahuje výčet preventivních opatření a věnuje se mimo jiné i společné poptávce členských států a úsporám skrze snižování spotřeby v sektorech vytápění a chlazení, ale řeší i podporu využívání alternativních zdrojů energie, například uhlí, biomasy, nafty nebo jaderné energie v průmyslu a v energetice.

Pokud Evropská komise či pět členských zemí dospějí k závěru, že nastal čas na vyhlášení plynové nouze, může Brusel návrh předložit členským státům. V případě, že se pro vysloví nejméně 15 z 27 zemí, stanou se úspory povinnými.

„Dnes vysíláme jasný signál nejen Vladimiru Putinovi, který opět selhal v rozdělení EU, ale ještě více důležitý signál vysíláme k našim občanům. Dnešní rozhodnutí nás ubezpečuje, že nebudeme muset čelit dramatickým důsledkům v zimě, jako je krácení dodávek plynu a růst cen,“ uvedl na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), jenž ministry do Bruselu svolal.

Členské země se zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu proti průměru z posledních pěti let. Pokud se podaří snížit spotřebu, bude podle Síkely klesat i cena komodity.

O výjimky si budou moci zažádat například země, které nejsou propojeny s unijní plynárenskou infrastrukturou, jako jsou Malta, Kypr či Irsko, nebo je jejich napojení nedostatečné. Mohou si je vyjednat i země, jež mají dostatečné zásoby plynu na zimu nebo jsou na plynu závislá jejich kritická průmyslová odvětví.

Této výjimky by mohlo využít Německo, Polsko či Česko, které již nyní dosáhlo listopadového cíle – 80procentního naplnění zásobníků. Nižší omezení spotřeby budou moci vykázat i státy, jejichž energetická síť je výrazně provázaná s tou ruskou – tedy třeba pobaltské země.

Úspory v příštích měsících podle Síkely zajistí, že Evropa bude mít dostatek plynu. „Nedovolíme Rusku, aby ohrozilo naši bezpečnost, když bude používat dodávky plynu jako politickou zbraň. Svědky posledního takového případu jsme byli včera,“ řekl Síkela. Narážel tak na snížení dodávek ruského plynu na 20 procent denní kapacity plynovodem Nord Stream 1.

Evropský blok očekává, že Rusko sáhne před zimou k dalším omezením dodávek plynu. Už ve středu chce ruská plynárenská společnost Gazprom snížit přísun suroviny plynovodem Nord Stream 1 na pětinu jeho maximální kapacity. Unijní státy se proto necelý týden od návrhu v nebývale rychlém čase shodly na omezení spotřeby.

Podle ministrů Rusko momentálně podkopává evropskou jednotu a dodávky plynu používá jako nástroj k vydírání a zvyšování cen komodity. „Je nepravděpodobné, že by se tento vzorec změnil. Víme, že Rusko může zastavit dodávky kdykoli,“ sdělila evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Podle ní musíme být připraveni na nejhorší, Evropa bude potřebovat solidaritu a každá členská země by měla být připravena přispět svým občanům. „Měli bychom aktivně snižovat spotřebu plynu a minimalizovat dopad na lidi a podniky. Musíme to udělat hned a nečekat, až nás k tomu Rusko donutí,“ dodala Simsonová.

„Naše první propočty říkají, že i kdyby byly využity všechny výjimky, docílili bychom takového snížení poptávky, které by nám pomohlo bezpečně přečkat průměrnou zimu,“ řekla Simsonová. Plán je podle ní nastaven na možnost, že Rusko ještě v červenci zcela zastaví vývoz plynu do EU.

Unijní státy zatím přes výrazná omezení ruských dodávek snížily spotřebu plynu proti minulým letům zhruba o pět procent. Část z nich považuje patnáctiprocentní cíl za reálný, část hovoří o tom, že se s ukončením ruského vývozu vyrovná i bez splnění unijního cíle.

Ministr Síkela se na konferenci pochlubil, že Česko je jednou ze zemí, které mají ve svých zásobnících nejvíce plynu. K úternímu ránu byly naplněny z 80 procent.

„Jsem si jistý, že v příštích měsících bude EU schopna vylepšit svou energetickou bezpečnost také nacházením nových zdrojů energie nebo podporou různých opatření k ekologickému přechodu,“ uvedl Síkela.

„EU je jednotná a solidární. Dnešní dohoda jasně ukazuje, že se členské země rázně postaví jakékoli snaze Ruska rozdělit EU použitím dodávek energie jako zbraně,“ řekl Síkela, který jednání s unijními kolegy poprvé předsedá.

Analýza Mezinárodního měnového fondu vydaná minulý týden ukazuje, že v případě výpadku ruského plynu a následného společného postupu zemí Evropské unie by došlo ke snížení výkonu české ekonomiky o 2 procenta HDP, zatímco v případě, kdy by každá země postupovala samostatně, to může být až 6 procent.

Podle analýzy, pokud by došlo k situaci, že EU nebude solidární s jednotlivými členskými státy, nejvíce zasaženými zeměmi by bylo Maďarsko, Slovensko, Česko, Itálie a Německo.

„Změna chování jednotlivců i firem sníží poptávku po plynu ještě letos. Každý stupeň, o který ztlumíme vytápění v budovách, znamená v našich klimatických podmínkách úsporu zhruba 5–6 procent energie,“ řekl specialista na úspory Petr Holub ze společnosti Budovy21.

Jiná tento týden vydaná analýza společnosti McKinsey uvádí, že pro Evropu budou tuto zimu důležité úspory energie změnou chování – například snížením teploty vytápění, nevytápěním chodeb, snížením vytápění veřejných budov, kanceláří či podniků, kratším sprchováním a podobně. Podle studie lze takto v Evropě uspořit 46 miliard kubíků plynu, což je skoro třetina ruského dovozu.