Oligarcha Usmanov je napojen na miliardové účty ve švýcarských bankách

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruský podnikatel uzbeckého původu Alisher Usmanov má majetek ve výši 12,8 miliardy dolarů, který získal hlavně díky podnikání v metalurgii a majoritnímu podílu ve společnosti Metalloinvest. Časopis Forbes jej v roce 2022 zařadil mezi sto nejbohatších lidí světa.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu na něj USA, Velká Británie a EU uvalily sankce, stejně jako na řadu dalších ruských oligarchů. Usmanov je totiž jedním z lidí, kteří mají blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

„Jsem hrdý na to, že Putina znám, a to, že ho všichni nemají rádi, není Putinův problém. Nemyslím si, že svět měl Trumana po Nagasaki rád,“ řekl kdysi Usmanov.

Uniklé dokumenty ale nyní vyvolávají otázky ohledně jeho kont v zahraničí. Podle informací deníku The Guardian byly uloženy miliardy liber spojené s ruským oligarchou na tajných účtech, které patří jeho rodině.

Usmanovova šestapadesátiletá sestra Saodat Narzieva byla například majitelkou nejméně 27 tajných firemních účtů u švýcarské banky Credit Suisse. Na jednom z nic bylo téměř 1,9 miliardy švýcarských franků.

Její jméno je také spojeno s účty v Credit Suisse, které se objevují v tzv. Suisse secrets – úniku údajů, které se týkají 30 tisíc klientů banky a jejich 100 miliard švýcarských franků.

Narzieva pracuje jako gynekoložka a porodní asistentka v porodnici v Taškentu. Není ale jasné, proč by mělo být její jméno spojeno s účty a obchodním impériem jejího bratra.

Usmanovův mluvčí pro The Guardian naznačil, že údaje Credit Suisse jsou „falešné a nesprávné“ a že na jeho finančních vztazích se sestrou není nic nevhodného, neboť jsou v souladu se zákonem a svědčí o jeho „velkorysosti“.

Odhalení poukazuje na možné problémy, kterým čelí západní vlády při sankcionování nebo zmrazování majetku oligarchů. Když se do něj totiž zahrne i majetek rodinných příslušníků, dává to ucelenější obraz o jejich celkovém majetku. V některých případech mohli být totiž příbuzní jen využiti k ukrytí majetku.

Minulý měsíc například americké ministerstvo financí upozornilo na tento problémy s určením vlastnictví. „Sankcionovaní oligarchové a mocné ruské elity využívali rodinné příslušníky k přesunu majetku a k utajení svého obrovského bohatství,“ uvedlo v prohlášení.

Usmanovův mluvčí uvedl, že Narzieva „nevlastní ani nekontroluje žádné účty ve švýcarských bankách jménem svého bratra“. Jakékoli finanční vztahy Usmanova s jeho sestrou jsou dle jeho slov výsledkem jeho štědrosti a podpory vůči jeho příbuzným.

„Všechny podniky pana Usmanova byly od svého vzniku auditovány auditorskými společnostmi velké čtyřky, stejně jako byla auditována jeho osobní daňová přiznání a výdaje. Veškeré jeho investice, výdaje a příjmy prošly přísnými postupy dodržování předpisů,“ dodal mluvčí.

Když západní státy uvalily sankce na ruské oligarchy a jejich příbuzné, žádný z Usmanovových rodinných příslušníků na seznamu uveden nebyl.

Podle dokumentů Suisse secrets bylo sedmadvacet účtů, na nichž byla Narzieva označena jako skutečný majitel, otevřeno v letech 2004 až 2014. Na 16 z nich byla jako kontaktní osoba označena Usmanovova holdingová společnost USM, která sdružuje firmy v oblasti kovů, těžby a telekomunikací.

Na největším z účtů bylo v roce 2011 téměř 1,9 miliardy švýcarských franků, na dalších dvou až 1,3 miliardy švýcarských franků a 460 milionů švýcarských franků v roce 2014.

Zatímco několik účtů bylo do roku 2016 uzavřeno, předpokládá se, že přibližně 18 z nich bylo v posledních letech stále aktuálních. Všechna aktiva byla vedena na podnikatelských účtech, z nichž jsou některé pravděpodobně spojeny s offshorovými společnostmi.

Credit Suisse uvedla, že se kvůli švýcarským zákonům o bankovním tajemství k účtům nemůže k věci vyjádřit.

V uniklém e-mailu z Panama Papers je Narzieva uvedena jako jedna z několika blízkých příbuzných, pro které byly v roce 2013 zakládány offshorové společnosti, aby držely podíly v další Usmanovově holdingové společnosti ABU.

V e-mailu, který zaslala dnes již neexistující panamská právní firma Mossack Fonseca, se uvádí, že každá z takzvaných účelových společností bude mít bankovní účty u Credit Suisse a další švýcarské banky Julius Baer.

Podle dokumentů vznesla podezření ohledně Usmanovoých financí i jedna z amerických bank kvůli převodům v hodnotě 1,6 milionu dolarů, které byly v letech 2003 až 2015 provedeny mezi účty spojenými s Usmanovem a jeho společníky, a to i prostřednictvím jednoho z účtů Credit Suisse, na němž byla jako majitel uvedena Narzieva.

Hlavním důvodem podezření bylo, že Usmanovova firma Gallagher Holdings se sídlem na Kypru se jevila jako fiktivní společnost, která prováděla „značné množství převodů s mnoha dalšími fiktivními subjekty“. Banka také nedokázala určit účel některých transakcí.

Usmanov byl původním zdrojem více než 2,5 milionu dolarů, které Narzieva v roce 2013 použila k zaslání peněz šéfovi ocelářské společnosti na Blízkém východě.

Narzieva přeposlala peníze blízkovýchodnímu podnikateli krátce poté, co Usmanov převedl své sestře „dar“ ve výši tří milionů dolarů. Později poslala Usmanovovi zpět minimálně 50 tisíc dolarů.

Tento podnikatel byl šéfem společného podniku založeného Usmanovovou společností Metalloinvest v roce 2010. Banka ve zprávě uvedla, že nemohla zjistit účel bankovního převodu mezi Narzievou a podnikatelem z Blízkého východu, protože „se zdá, že se zabývají různými obory podnikání, a to jako lékařka a jednatel ocelářské společnosti“.

Usmanovův mluvčí účel převodu nevysvětlil, ale uvedl, že blízkovýchodní podnikatel byl jejím zetěm. „Celý kapitál pana Usmanova byl vybudován díky úspěšným, někdy riskantním investicím a také díky efektivní správě jeho majetku, což je podstatou podnikání,“ uvedl Usmanovův mluvčí.

Zástupce rovněž zdůraznil, že na rozdíl od některých jiných bohatých ruských podnikatelů nezískal Usmanov své jmění nákupem nově privatizovaných ruských aktiv po zániku Sovětského svazu. „Pan Usmanov nikdy nic nezískal ani neměl prospěch od ruské vlády nebo od vlády jakéhokoli jiného státu.“