Odpojit Rusko neznamená zdražit. Může to být i naopak, věří šéf ropovodů

Rusko možná posílá ropu se slevou svým spojencům, ale do Česka v posledních letech prodávalo za běžné světové ceny. Není proto důvod, aby nedávné zastavení ruských dodávek zvedlo ceny u pump, věří šéf státní firmy MERO ČR Jaroslav Pantůček.

MERO spravuje ropovody na českém území a také přípojku z Bavorska, která od minulého týdne funguje jako jediná zásobovací trasa pro obě zdejší rafinérie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. K plnému obratu na západ došlo poté, co v březnu skončily dodávky z Ruska ropovodem Družba.

Ropu pro Česko nyní vozí tankery z různých koutů světa. Vykládají ji v italském Terstu a odtud putuje přes Rakousko a Bavorsko posíleným ropovodem TAL. Podle Pantůčka nejde o dražší variantu, naopak mohou nastat situace, kdy ropa z moře bude levnější.

„Když máte přístup k ropám z celého světa, můžete využít i různých cenových příležitostí, kdy například jede tanker ropy, který není ještě zákazníkovi prodán. Čím víc se blíží k přístavu, tím víc jeho cena klesá,“ vysvětluje Pantůček v rozhovoru.

Další výhodou podle něj může být, že si rafinérie vyberou na moři ropu podle toho, co právě potřebují vyrábět v závislosti na sezónních výkyvech poptávky po jednotlivých produktech. „Můžete si koupit jiný typ ropy, který má lepší výtěžky, a dostáváte z něj více leteckého petroleje, benzínu a nafty oproti asfaltům, které třeba v zimě nepotřebujete. U ruské ropy to nešlo, tam jste 60 let v létě i v zimě dostával stejný typ,“ dodává Pantůček.

Ruská ropa z východu do Česka přestala proudit na začátku března. Jako oficiální důvod se uvádí americké sankce, zavedené na konci vlády Joea Bidena. Ropu pro české rafinerie kupuje jejich majitel, polský Orlen Unipetrol. Od března o dodávky z Ruska přišel, protože kvůli americkým sankcím nedokázal Rusům zaplatit.

„Americké ministerstvo financí uvalilo na další banky v Rusku sankci na převod zahraničních měn a dotklo se to i banky, která financovala nákup ruské ropy. Platba, jak jsme byli informováni, údajně neprošla a tím pádem už nebyla dodána ropa,“ říká k událostem na začátku března Pantůček.

K tomuto výpadku došlo o čtvrt roku dřív, než měla Fialova vláda v plánu ukončit dodávky z Ruska. Po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022 pověřila MERO, aby dotáhlo s dalšími uživateli západního ropovodu TAL jeho posílení na sto procent zdejší spotřeby. Tyto posilovací práce skončily na přelomu roku, do konce června se měla nově nasazená technika testovat a od druhého pololetí chtěla vláda spolu s MERO Polákům nabídnout, že mohou Rusko odpojit a všechnu ropu pro Česko vozit z Terstu.

Kvůli dřívějšímu odstavení ruských dodávek si Orlen musel pro rafinérii v Litvínově dočasně půjčit ropu z českých státních hmotných rezerv. V březnu už se ale zároveň podařilo dostat západní ropovod TAL z Terstu do takového stavu, že mohl najet na vyšší provoz. První navýšené dodávky touto cestou do Česka dorazily minulý týden.

Posílení kapacity spočívalo hlavně v instalaci nových čerpadel a motorů, aby se dalo víc ropy přečerpat přes Alpy, a v budování nového zásobníku u Ingoldstadtu, kde začíná česká přípojka. TAL zásobuje ještě dalších šest rafinérií v Německu a Rakousku, které měly doposud přednost, nově ale MERO coby jeden z vlastníků ropovodu má s ostatními smluvně zajištěnou garanci stoprocentního pokrytí zdejší spotřeby.

Investice vyšla dohromady na 1,6 miliardy korun, z toho 600 milionů postupně zaplatí Orlen v rámci nové smlouvy o přepravě. Úvahy o tom, zda se posílení vyplatí, je podle Pantůčka potřeba vnímat nejen s ohledem na aktuální ceny ropy z východu či západu, ale v širším a hlavně bezpečnostním kontextu.

„Po 60 letech jsme opravdu schopni ukončit přepravu ruské ropy do České republiky. Máme novou cestu, která je dostatečně robustní a je schopná nahradit veškeré dodávky,“ říká Pantůček k posílení západního ropovodu TAL.

Mít stoprocentní alternativu k ropovodu Družba je podle Fialovy vlády otázkou energetické bezpečnosti a nezávislosti na Rusku. MERO nyní dává rafinériím k dispozici jak východní, tak západní cestu. Orlen se k obratu na západ také hlásí, do úpravy zdejších rafinérií kvůli tomu investoval.

Transalpinský ropovod (TAL) se začal stavět v roce 1961 a do provozu byl uveden v roce 1967. Přípojka do Česka pod zkratkou IKL (Ingoldstadt–Kralupy–Litvínov) funguje od roku 1996. Až do letošního roku ale tato trasa nepokrývala celou spotřebu, Litvínov odebíral většinu ropy z Ruska.

Plnohodnotná západní varianta má podle Pantůčka i strategický význam v tom, že Rusko začalo už před válkou na Ukrajině budovat vedle ropovodů nové exportní terminály na moři. Kdyby si touto cestou vybudovalo dostatečný exportní kanál, mohlo začít potrubní přepravu utlumovat a své zákazníky tím vydírat. „To byl další z impulsů, kdy jsme si řekli, že musíme být připraveni,“ vysvětluje Pantůček.

Družba nyní stojí, ale je funkční. Ropa se nehýbe, zůstává pod zemí a tento stav může trvat další dva roky. Až pak se začnou v stagnující hmotě projevovat chemické procesy, vedoucí k separaci slané tekutiny u dna a k riziku poškození potrubí.

Během této dvouleté lhůty by se mělo vyjasnit, co s Družbou dál bude. V případě míru na Ukrajině a ukončení ruských sankcí může být znovu k dispozici jako dřív. Další variantou je, že touto cestou jednou do Evropy poteče ropa z ukrajinského přístavu v Oděse. Teoreticky je ale ve hře i to, že ropovod jednou bude sloužit k úplně jiným účelům.

MERO bude nyní pro vládu chystat další scénáře vývoje. Mezi ně je podle Pantůčka potřeba zařadit i „hudbu budoucnosti“, jako je třeba přechod na transport amoniaku, pokud by se osvědčil jako dobré médium pro přepravu vodíku k energetickým účelům. „Vyprázdněný ropovod může sloužit také jako obrovská chránička, kde budou datové kabely nebo cokoliv jiného,“ přibližuje Pantůček.

„Vidím to jako nový velký strategický projekt, který už se ale dotkne nové vlády a který se bude řešit za dva, možná za tři roky,“ dodává v rozhovoru šéf MERO ČR.