Článek
Ve středu ráno došlo k tomu, čím hrozil ruský prezident Vladimir Putin už před začátkem invaze na Ukrajinu. Ruský plynárenský gigant Gazprom zastavil tok zemního plynu nejdříve plynovodem Jamal do Polska, jako další bylo na řadě Bulharsko.
„Vzhledem ke svému postoji k invazi na Ukrajině a vymezování se vůči Rusku bylo pravděpodobné, že Polsko bude s odpojením jako první na ráně. Což se potvrdilo,“ říká Jíří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Je to zásadní zpráva, kterou vysílá Gazprom všem ostatním zemím, které se vyjádřily, že nebudou platit za plyn v rublech.
Tento krok může být zároveň varováním pro další státy, které odmítly postupovat podle Putinova dříve vydaného dekretu, jenž po evropských zemích požadoval platby za plyn v rublech.
„Je to zásadní zpráva, kterou vysílá Gazprom všem ostatním zemím, které se vyjádřily, že nebudou platit za plyn v rublech. Je možné, že Gazprom tento mechanismus bude aplikovat i v dalších případech,“ varuje Michal Kocůrek, analytik plynárenství ze společnosti EGÚ Brno.
Polsko s Bulharskem byly jen první vlaštovkou, za několik dní je mohou následovat další státy. „Podobný scénář můžeme očekávat v příštím týdnu, nebo v dalším týdnu, kdy jim platby začnou nabíhat,“ předpokládá Kocůrek.
Většina těchto zemí však není na podobnou situaci připravena tak jako Polsko. Naše sousední země nebude mít s přerušením dodávek zásadní problém, protože má řadu řešení, která jí s výpadkem pomohou.
Polákům jde o to vydržet do konce roku a myslím, že při zvýšeném dovozu LNG a zřejmě i nějakém omezení spotřeby nebudou dopady tak fatální.
„Polsko má dlouhodobý kontrakt s Gazpromem ve výši asi 10 miliard kubíků, který vyprší ke konci letošního roku a zároveň by měl být od října zprovozněn nový plynovod, který může v podstatě stejné množství plynu nahradit dodávkami z Norska,“ říká Kocůrek.
Dodávky norského plynu už má Polsko zařízené a Norové s nasmlouvanými objemy počítají. „Polákům jde o to vydržet do konce roku a myslím, že při zvýšeném dovozu LNG (zkapalněný zemní plyn, pozn. red.) a zřejmě i nějakém omezení spotřeby nebudou dopady tak fatální, jako by to bylo v případě Německa nebo Česka,“ říká Gavor.
Polsko je v daleko lepší situaci, než v jaké by bylo při přerušení dodávek Česko. „Mají LNG terminál s kapacitou pět miliard kubíků ročně a také mají větší vlastní těžbu zemního plynu než my,“ popisuje Gavor.
Polsko má také s ohledem na konec topné sezony nezvyklé množství plynu v zásobnících. „V současné době jsou polské plynové zásobníky naplněné ze 76 procent,“ říká Kocůrek. To je oproti Česku více než jednou tolik. Gavor dodává, že na takovou hodnotu by se Česko dostalo až v září.
Polsko už s předstihem avizovalo, že se chce od ruského plynu zcela odstřihnout do konce letošního roku. Prodloužení smlouvy s Gazpromem, která vyprší na konci roku, neplánovali ani Bulhaři. Ti jsou se zajištěním alternativních zdrojů plynu v podobné fázi jako Polsko.
Ani Bulharsku nehrozí kvůli zastavení ruských dodávek výrazné komplikace pro odběr plynu v domácnostech či kritické infrastruktuře.
„Během léta či podzimu by mělo být zprovozněno bulharsko-řecké plynové propojení, díky němuž může využít dodávky LNG z řeckého terminálu Alexandroupolis. Ten bude v provozu ale až počátkem příštího roku,“ popisuje Kocůrek.
Přibližně třetinu spotřeby plynu již od roku 2021 zajišťuje Bulharsko pomocí dodávek z Ázerbájdžánu. „Podobně jako Polsku, ani Bulharsku nehrozí kvůli zastavení ruských dodávek výrazné komplikace pro odběr plynu v domácnostech či kritické infrastruktuře. Může být ale omezena výroba elektřiny z plynu, případně dodávky pro některá průmyslová odvětví,“ upozorňuje Kocůrek.
Přerušení dodávek do těchto zemí se však zcela jistě projeví na burze. „Už v úterý jsme viděli, že dodávky na měsíc květen rostly až o 12 procent. Je pravděpodobné, že ve středu, až se začne obchodovat, bude růst ještě vyšší,“ říká Kocůrek.
Nyní je však složité předpovídat o kolik. „Trh bude čekat na reakci ostatních států, které říkají, že za ruský plyn nebudou platit v rublech. Pokud se ukáže, že stejné riziko existuje i pro další země, určitě bychom minimálně krátkodobě zažívali nový cenový vrchol,“ předpokládá Kocůrek.
Česka se to přímo nedotkne
Dodávek plynu do Česka se však ruský postup vůči oběma zemím přímo nedotkne. Český stát ani čeští obchodníci totiž nemají uzavřené kontrakty přímo s Gazpromem.
„Existují tady ale společnosti, které na český trh dodávají a takový kontrakt mají, a ty by mohly mít problém. Tím pádem by se to dotklo i Česka. Pravděpodobně se bavíme o polovině až dvou třetinách dodávek, které by teoreticky také mohly být zastaveny, pokud by nebyly zaplaceny v rublech,“ varuje Kocůrek.
Takových kontraktů je v Evropě podle Gavora kolem 150. „Podle mého názoru je velmi nepravděpodobné, že by všechny tyto firmy následovaly příkladu Polska a odmítly platby v rublech. Končilo by to spíš nějakým kompromisem,“ myslí si Gavor. Firmy by například neposílaly rubly, ale eura nebo dolary na účet v Gazprombank.
Česko by však podle Gavora nebylo schopné před nadcházející zimou najít v případě narušení dodávek dostatečné objemy plynu. Například jižní Evropa je v daleko lepší pozici, protože není závislá na ruském plynu jako tuzemsko nebo Německo, se kterým je Česko provázané.
„Například Španělsko a Portugalsko, které neodebírají žádný ruský plyn, mají velkou kapacitu LNG terminálů, kterou využívají asi na 50 procent. Ale nemůžou ho transferovat dále do Evropy, protože propojení mezi Španělskem a Francií není dostatečné,“ vysvětluje Gavor.
Přerušení dodávek do Polska v úterý večer potvrdila jak polská plynárenská společnost PGNiG, stejně tak reagovalo bulharské ministerstvo energetiky. Obě země odmítly postupovat podle Putinova dříve vydaného dekretu, který po evropských zemích požadoval platby za plyn v rublech.
