Článek
Novela Ministerstva průmyslu a obchodu, která je nyní v připomínkovém řízení a má zajistit to, že i velké firmy dosáhnou na státní pomoc v podobě zastropování cen energií, je podle expertů v současné nestandardní situaci logická a správná.
Rozšíření cenového stropu pro velké podniky s určitým zpožděním po menších firmách a domácnostech je podle Radima Dohnala ze společnosti Capitalinked.com, důkazem toho, že stát nechce nechat podniky padnout. Několikaměsíční zpoždění mělo podle něj pozitivní výchovný dopad v tom, že donutilo podniky šetřit a zavádět úsporná opatření.
„Věřím, že za těch mnoho měsíců se mnohé projekty na úspory či nové zdroje energií rozjely a podniky je budou realizovat. Právě tato logika, kdy stát nepřispěchá s okamžitou, nepodmíněnou podporou vede k dlouhodobé potřebě samostatnosti a odpovědnosti za sebe či svůj podnik,“ vysvětluje Dohnal.
Maďarsko zastropovalo pohonné hmoty předčasně a přesunulo tak problém s růstem jejich cen do budoucnosti. Další roky tak bude v rámci EU (mimo Pobaltí) zemí s nejvyšší mírou inflace .
Poukázal přitom na maďarské zastropování pohonných hmot, které tamní vláda v tomto týdnu kvůli problémům s nedostatkem paliv zrušila. „Kam vedly cenové stropy na pohonné hmoty nastavené v Maďarsku už v listopadu 2021, jsme viděli - nejprve vykupování řidiči z dalších zemí, později přísnější a přísnější limity na odběry (až na dva litry na osobu, ale ne pro služební auta či cizince), až Orbánova vláda musela kapitulovat,“ popisuje vývoj Dohnal.
Ztracený rok ale podle něj vedl v Maďarsku pouze k odsunutí tohoto zdroje nákladové inflace v čase. „Ceny plynu a elektřiny v Evropě nyní spíše klesají, takže přesun inflačního zdroje pohonných hmot do budoucnosti povede k dlouhodobějším inflačním ukotvením v Maďarsku. Maďarsko tak bude další roky v rámci EU (mimo Pobaltí) zemí s nejvyšší mírou inflace, a to i přes vysoké úrokové sazby,“ předpovídá zakladatel poradenské firmy Dohnal.
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil připomněl, že podobná opatření zavádějí i ostatní evropské státy. „Česko tak prakticky ani nemá jinou možnost, než se k nim připojit. V opačném případě by hrozila ztráta konkurenceschopnosti,“ zdůraznil. Podle něj je důležité, že firmy konečně budou vědět, za jakých podmínek budou od ledna fungovat.
Hradil ale zároveň upozorňuje, že jde o nestandardní opatření v mimořádné době. „Výkyvy v ceně výrobních vstupů jsou nedílnou součástí podnikatelského rizika a nemělo by být standardem, že při příznivém cenovém vývoji podnikatelské subjekty benefitují a při nepříznivém je zachraňuje daňový poplatník.“
Jako pozitivní krok hodnotí návrh analytik XTB Jiří Tyleček. „Neviděl bych žádnou logiku v tom, že malé firmy by si zasloužily menší podporu než velké,“ uvedl. Slabinou cenového stropu je podle Tylečka různá maximální a minimální výše podpory v rámci EU. V této souvislosti upozornil na to, že například německé firmy budou mít cenu elektřiny a plynu zhruba na polovině českého stropu. „Nejsem si vůbec jistý, jak budou české podniky v takovém prostředí konkurenceschopné,“ dodal.
Místopředsedové Sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Karel Havlíček (ANO) se dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News shodli na tom, že zastropování cen i pro velké firmy je důležité. Podle Skopečka je to nutné zejména pro nadcházející energetickou sezonu. Následně je ale podle něj potřeba, aby energetickou politiku v EU nediktovali aktivisté a aby se řešily příčiny vysokých cen v Evropě.
Podle Havlíčka je nutné stanovit maximální ceny elektřiny na stejné hranici jako v Německu. Pro průmyslové zákazníky je tam stanovena cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby. Podle prvního místopředsedy ANO je nepřijatelné, aby české firmy platily víc. „Jsme s Německem silně provázáni. Pokud to nesrovnáme, výsledkem bude, že nás německé firmy koupí, nebo naše firmy odejdou z trhu,“ řekl.
Vláda by o zastropování cen energií pro velké firmy měla jednat příští týden. Návrh ministerstva počítá s tím, že velké firmy budou mít nárok na stejné ceny elektřiny a plynu, jaké vláda už dříve nastavila pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejný sektor. To je 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky.
Stejně jako v případě malých firem má zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Právě toto omezení má podniky motivovat k úsporám.
