Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Před dvaceti lety byl členem některého z odborových svazů každý třetí zaměstnanec. Česko v tomto ohledu patřilo k tradičním odborářským zemím jako Německo nebo Rakousko. Od té doby však počet odborářů rychle klesá.
„Z našeho výzkumu vyplývá, že se podíl zaměstnanců organizovaných v odborech za dvacet let snížil na 13 procent,“ říká Renata Kyzlinková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA). Výsledky projektu, na němž ústav pracoval poslední tři roky, zveřejnili výzkumníci v úterý.
Úbytek odborářů způsobila kombinace několika faktorů. „Radikálně se mění trh práce. Přibývají dříve atypické formy práce, jako jsou práce pro agentury, platformová práce nebo OSVČ. Odbory na to reagují se zpožděním,“ domnívá se další z autorů průzkumu Aleš Kroupa.
Práce se mění, odbory moc ne
Mezi dalšími důvody nezájmu o členství v odborech patří také fakt, že zaměstnavatelé častěji než dřív nabízejí individuální benefity. Výzkumníci také zaznamenali rostoucí sebevědomí zaměstnanců, kteří jsou přesvědčení, že své zájmy ochrání i bez odborů.
Odborová základna tak stárne a mladé členy se nedaří získat. Podíl členů ve věku nad 50 let se podle výzkumu za dvacet let zvýšil ze 35 na 46 procent. „Mladí lidé často o odborech vůbec nevědí. To je nový jev, před dvaceti lety bylo povědomí o odborech lepší,“ říká Kroupa. „Tady mají odboráři velké rezervy v komunikaci,“ dodává.
Význam odborů pro zaměstnance
| Co si myslíte o odborech | 2003 | 2023 |
|---|---|---|
| Odbory jsou pro ochranu zájmů pracovníků nezbytné | 30,4 % | 19,9 % |
| Odbory jsou pro ochranu zájmů pracovníků potřebné, ale jde to také bez nich | 49,4 % | 40,0 % |
| Odbory jsou pro ochranu zájmů pracovníků zbytečné | 12,8 % | 13,8 % |
| Odbory zájmům pracovníků spíše škodí, jde to lépe bez nich | 3,0 % | 3,3 % |
| Nevím | 4,5 % | 23,0 % |
| Zdroj: rilsa.cz |
Na rozdíl od minulých dekád už odbory ztratily stigma komunistické organizace z dob minulého režimu. „Kategorických ideologických odpůrců odborů je velmi málo i mezi pravicově orientovanými zaměstnanci,“ popisuje Štěpánka Lehmann z RILSA.
Pokles odborářské základny je patrný i v absolutních číslech. Zatímco v 90. letech se odboráři počítali na miliony, v současnosti se jejich počet odhaduje na zhruba 500 tisíc. Základní organizace se obvykle sdružují do svazů, které tvoří odborové centrály.
Nejpočetnější z nich je Českomoravská konfederace odborových svazů. Její předseda Josef Středula na dotazy SZ Byznys nereagoval. Nejsilnějším svazem je OS Kovo. Vedle těchto struktur stojí další organizace, například vlivný svaz MB Kovo zastupující 30 tisíc zaměstnanců automobilky Škody Auto.
Odboráři mezi OSVČ
Jednu z příležitostí rozvoje spatřují odboráři hlavně v oslovování pracovníků, kteří dosud mezi členy odborových organizací nepatřili.
„Z OSVČ jsou organizována pouze dvě procenta, ale zájem je poměrně vysoký,“ říká Kyzlinková. „Jakmile na ně odbory zacílí a nabídnou jim konkrétní služby, třeba pojištění nebo právní služby při uzavírání autorských smluv, mohou být úspěšné,“ myslí si.
Možnost organizování osob samostatně výdělečně činných v určitých profesích otevřela v roce 2022 Evropská komise, která jim umožnila kolektivně vyjednávat s odběrateli jejich služeb, aniž by se taková dohoda posuzovala jako kartel. „Týká se to hlavně profesí, které mají jednoho dominantního odběratele služeb, například překladatelů nebo novinářů,“ říká Kyzlinková.
Výzkum nicméně ukázal, že jen čtyři procenta OSVČ bez zaměstnanců by se chtěla nechat zaměstnat. „Zhruba 10 procent OSVČ ale odbory považuje za nezbytné pro ochranu zájmů pracovníků. Tam vidíme potenciál pro odborové hnutí,“ říká Kyzlinková.
Podobně by odbory mohly hájit i zájmy pracovníků digitálních platforem, typicky kurýrů či přepravců jídla.
