Článek
Od pondělí 5. září začne platit stav předcházení stavu nouze v teplárenství, který vyhlásí Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Resort tím umožní teplárnám, aby mohly využívat různé zdroje tepla bez ohledu na emise s cílem zajistit úspory zemního plynu, který se kvůli škrcení dodávek suroviny z Ruska může stát nedostatkovým zbožím.
Na koncové odběratele tepla však tento stav nebude mít žádný dopad. Teplárny kvůli němu omezovat dodávky nebudou. „Stát vydává pokyn, aby v rámci svých technických možností omezily zemní plyn, co nejvíce to jde,“ říká ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
„Tento krok je signálem pro teplárny, které mohou užívat jiné palivo než plyn, aby se tímto palivem předzásobily a aby si zajistily dostatek zaměstnanců,“ řekl Síkela. Plynové teplárny nevyžadují tolik zaměstnanců jako například uhelné, které obsluhuje průměrně asi stovka lidí.
Některé náhrady za plyn, které budou moct výrobci tepla od příštího týdne pálit, by jinak nesplňovaly aktuální emisní limity. V rámci úspor zemního plynu se jim nabízejí alternativní zdroje jako uhlí, lehké topné oleje, biomasa či mazut.
„S ohledem na nevyzpytatelnost ruského diktátora Vladimira Putina je nutné se co nejlépe připravit na nadcházející topnou sezónu a zajistit snížení spotřeby plynu,“ zdůvodnil krok ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Ovšem ne všude je náhrada zemního plynu za jiný zdroj možná. V současnosti je reálné rychle předělat plynový kotel tak, aby dokázal spalovat lehký topný olej. „Původní kotel se nechá a vymění se jen hořáky. Musí se ale instalovat nádrž s olejem,“ říká Hájek.
Proto by přechod na jiný zdroj v krátkém časovém horizontu nebyl u některých tepláren možný, zejména kvůli nedostatku prostoru, jenž by musely kvůli přistavení nádrže na topný olej rozšířit či nově vybudovat.
V tomto případě je kamenem úrazu stavební povolení. „Ve chvíli, kdy ty teplárny mají nějakou nádrž, protože pálily mazut, tak to půjde docela snadno a nepotřebují stavební povolení, ale v ostatních případech to může být problém,“ vysvětluje Hájek.
Některé teplárny však mohou na úkor zemního plynu posílit výrobu z jiného zdroje, třeba z biomasy. „Například v Brně řeší navýšení dodávek tepla ze spalovny odpadů,“ říká Hájek.
Například Teplárna Otrokovice je připravena zajistit dodávky tepla i v případě, že by došlo k omezení dodávek plynu z Ruska. Může využívat různé druhy paliva, a není tak závislá jen na jednom typu nebo dodavateli.
Nechtěli jsme, aby to stát nějak dotoval, ale aby udělal pardon ze stavebních předpisů.
„Podle situace na trhu tak můžeme při výrobě tepla operativně využít uhlí, zemní plyn i biomasu tak, aby to pro naše zákazníky bylo ekonomicky nejvýhodnější,“ uvedl předseda představenstva Teplárny Otrokovice Petr Jeník.
Teplárenské sdružení se snažilo vládu přesvědčit, aby předcházení stavu nouze v teplárenství vyhlásila už dříve, stejně tak aby pomohla s urychlením stavebních procesů.
„Nechtěli jsme, aby to stát nějak dotoval, ale aby udělal pardon ze stavebních předpisů,“ popisuje Hájek. Navíc realizace zdrojů nad 50 MW musí podle něj projít procesem EIA, který posoudí jejich dopady na životní prostředí.
Již od března se také sdružení snaží protlačit změnu emisní vyhlášky, která má řešit kritickou situaci spojenou s nedostačujícími dodávkami zemního plynu.
Několik uhelných tepláren totiž plánovalo kompletně přejít na zemní plyn do konce letošního roku. Změna jim však umožní úlevou z emisních limitů přechod odložit o dvě topné sezony, tedy do roku 2024. „Ve sbírce by vyhláška měla být už každým dnem,“ doufá Hájek.
Stav předcházení stavu nouze v teplárenství bude po vyhlášení platit maximálně po dobu jednoho roku a může být prodloužen na dalších 12 měsíců, pokud důvody pro jeho vyhlášení budou přetrvávat.
Předcházení stavu nouze ale ještě neznamená, že v budoucnu stav nouze skutečně nastane. „Je to fakticky jen preventivní opatření,“ dodává Hájek.
V případě nedostatku zdrojů, tedy zemního plynu, ale není vyloučeno, že k vyhlášení stavu nouze v teplárenství může dojít. Tento stav vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale zatím tato situace nehrozí.
Podle Gas Infrastructure Europe, která zastupuje provozovatele plynárenských soustav v Evropě, jsou tuzemské podzemní zásobníky naplněné z 82,1 procenta a do 1. listopadu by měly být plné z 90 procent. Současná třídenní údržba plynovodu Nord Stream 1, která má trvat do soboty, vrací do hry riziko dalšího omezení dodávek. V předchozích dnech proudilo trubkou z Ruska do Německa přibližně 20 procent běžné denní kapacity.
Síkela na středeční tiskové konferenci zdůraznil, že předcházení stavu nouze v teplárenství neznamená, že vstoupí v platnost také vyhláška o snižování teplot v bytových, administrativních a dalších budovách. Její případné uvedení do praxe by také vyhlašovalo MPO, nicméně vyhláška je stále v mezirezortním připomínkovém řízení.
„S tím, že po vyhlášení stavu předcházení stavu nouze v teplárenství vstoupí vyhláška v platnost automaticky, však MPO v návaznosti na připomínky z mezirezortního připomínkového řízení nepočítá a aktivuje se až po dalším rozhodnutí ministerstva,“ říká mluvčí MPO Vojtěch Srnka.
Na vyhlášení stavu nouze v teplárenství není navázána ani vyhláška o stavu nouze v plynárenství, byť tyto vyhlášky mohou fungovat v případě nedostatku plynu souběžně. Stav nouze v plynárenství navíc nevyhlašuje MPO, ale provozovatel přepravní či distribuční soustavy.
Podle Energetické bilance Eurostatu z roku 2021 je hlavním využitím plynu u nás přímé vytápění, výroba teplené a elektrické energie a užití coby hlavní suroviny v chemickém průmyslu. 16,3 procenta plynu se spotřebuje na výrobu tepla a elektřiny v komerčním a veřejném sektoru.
