Od firmy z výboru Sberbank se táhnou nitky ke sponzorovi politiků i Pitrovi

Na dění okolo padlé banky Sberbank CZ dohlíží z pozice člena věřitelského výboru také společnost Forderungen. Majitelka firmy bez zaměstnanců označila za důvod vstupu do výboru získání vlivu na průběh insolvenčního řízení.

Někdejší byznysový parťák majitelky Forderungen Marcely Brejšové finančně podpořil prezidentskou kampaň Miloše Zemana. Stejně jako předseda věřitelského výboru Sberbank advokát Richard Tomanek zastupující zákonem zřízený Garanční systém finančního trhu. Krach Sberbank je největší tuzemskou insolvencí od 90. let. Ve hře je úvěrové portfolio, které nabídka České spořitelny ocenila na 41 miliard korun.

Na překvapivý vstup Forderungen do klíčového věřitelského orgánu po boku České národní banky a Garančního systému finančního trhu již redakce SZ Byznys upozornila dříve. Forderungen se dokázala dostat do prozatímního i do řádného věřitelského výboru Sberbank. V obou případech se firmě průnik do důležitých orgánů povedl díky převzetí pohledávek od jiných věřitelů.

Poprvé Forderungen získala pohledávku od Italky Marie Rosarie Boccuni, interiérové designérky s četnými vazbami do Ruska. Boccuni i firmu Forderungen zastupoval v případu Sberbank stejný advokát Pavel Korman. Přestože Boccuni o členství v prozatímním věřitelském výboru Sberbank vehementně usilovala, krátce po jeho získání pohledávku, a tím i místo ve výboru, postoupila na Forderungen.

Podobné to bylo i se členstvím v řádném věřitelském výboru zvoleném na schůzi věřitelů. Garanční systém finančního trhu coby dominantní věřitel Sberbank protlačil do výboru brněnskou firmu Stema-Tech, která o členství projevila zájem. Avšak již po týdnu postoupil Stema-Tech svou pohledávku, a tedy i členství ve výboru, na Forderungen.

Věřitelský výbor je významný orgán dohlížející na průběh insolvenčního řízení. Jeho členové mimo jiné ze zákona kontrolují činnost insolvenčního správce, mohou nahlížet do dlužníkova účetnictví a dalších písemností ve stejném rozsahu jako insolvenční správce.

„Členství ve věřitelském výboru dává naší společnosti možnost ovlivňovat průběh insolvenčního řízení, to je mít vliv na míru a rychlost uspokojení pohledávek věřitelů banky,“ řekla majitelka Forderungen Marcela Brejšová.

Vstup Forderungen do důležitého orgánu vzbudil otázky mimo jiné proto, že vedle ČNB a Garančního systému finančního trhu už nikdo další členem věřitelského výboru Sberbank není. Chybí například zástupce radnic nebo krajů, tedy veřejných subjektů, kterým rovněž v bance uvázly peníze.

„Forderungen v kauze Sberbank nespolupracuje s žádnou konkrétní byznysovou či vlivovou skupinou. V rámci svého členství ve věřitelském výboru hájí Forderungen společný zájem všech věřitelů banky. Toto však nelze považovat za propojení na jednotlivé věřitele banky,“ dodala šéfka firmy.

Přestože společnost tvrdí, že ohledně Sberbank s žádnou skupinou v pozadí nespolupracuje, zkusila redakce SZ Byznys zmapovat, kam až nitky od této firmy sahají. Jako první stopa k ověření se nabídlo tvrzení několika zasvěcených aktérů z byznysu, kteří mimo záznam uvedli, že Forderungen má blízko k brněnskému fondu Ifis. Ten zvláště zpočátku v kauze Sberbank aktivně vystupoval a nabízel věřitelům odkup pohledávek. Někteří ze zmíněných aktérů se ohledně vazby Forderungen a Ifisu odkázali i na přímou osobní zkušenost s oběma firmami.

Na propojení představitelů Ifisu a Forderungen ukazuje v obchodním rejstříku jedna přímá stopa. Majitel Ifisu a zároveň advokát Marek Indra je coby zplnomocněný zástupce šéfky Forderungen Marcely Brejšové podepsaný pod účetní závěrkou Forderungen za rok 2017.

„Společnost Forderungen znám, neboť se pohybuje stejně jako Ifis na trhu s pohledávkami, a to už poměrně dlouhou dobu. Nejsme však ani majetkově, ani personálně propojeni, určitě ji skrytě neovládáme,“ reagoval Marek Indra na vztah fondu Ifis a firmy Forderungen.

Nic podle Indry neměli společného ani ve vztahu k jeho právní kanceláři. „Jediné, co jsem dohledal, je to, že naše advokátní kancelář, v rámci poskytovaní služeb v daňovém řízení, zhruba před pěti lety zpracovala pro společnost Forderungen daňové přiznání,“ dodal Indra.

Jméno Forderungen se ve veřejných zdrojích objevilo také v souvislosti s insolvenčními případy společností PSJ a Františkovy Lázně Savoy. Ve stejných kauzách vystupuje rovněž Indrův fond Ifis.

Společnost Forderungen má podle obchodního rejstříku sídlo v Praze na Senovážném náměstí. Na stejné adrese sídlí též firma Tilia Trade. Její jednatelkou je Marcela Brejšová z Forderungen. Majitelem Tilia Trade byl Štefan Loncnar, slovinský byznysmen, který dlouhodobě působil v Česku. Letos v červenci Loncnar, který byl ročník 1947, zemřel.

Štefan Loncnar byl dlouholetým vlivným hráčem v zákulisí českého byznysu. V České republice řídil pobočku slovinského peněžního ústavu NLB Factoring. V roce 2004 tato firma půjčovala podniku Setuza v době, kdy tuto firmu ovládal kmotr František Mrázek a Tomáš Pitr. Setuza tehdy měla problémy získat financování od bank.

Kromě toho byl Loncnar až do roku 2015 v orgánech firem blízkých Pitrovi. To už bylo v době, kdy měl Loncnar s Marcelou Brejšovou společnou firmu Tilia Trade. Pitr na dotaz SZ Byznys popřel, že byl měl v aktuálním případu Sberbank nějaké zájmy.

Obchodní partner Brejšové Loncnar si uměl naklonit také politiky. Jedna z jeho firem v roce 2009 poskytla finanční dar straně TOP 09. V roce 2013 pak Loncnar daroval peníze Miloši Zemanovi na prezidentskou kampaň. Stejně jako advokát Richard Tomanek, který dlouhé roky zastupuje Garanční systém finančního trhu a nyní je předsedou věřitelského výboru Sberbank. Tedy stejného orgánu, do něhož se překvapivě dostala i společnost Forderungen Loncnarovy souputnice Marcely Brejšové.