Článek
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) svým konsolidačním balíčkem sice určitou část obyvatel nepotěšila, ale jeden obor má díky němu více zakázek - oceňovatelé majetku. Důvodem jsou změny v danění příjmů z prodeje firem, jež zvýšily poptávku po ocenění společností. Firmy a experti, kteří se tímto oborem zabývají, proto hlásí zvýšený zájem a v celém letošním roce očekávají žně.
Do konce minulého roku totiž platilo, že peníze utržené z prodeje společností se nedanily, pokud majitel-fyzická osoba vlastnil podíl v akciové společnosti nejméně tři roky a u společnosti s ručením omezeným pět let (jde o takzvaný časový test). Od 1. ledna ale vlastníci začnou příjmy z prodeje společností danit, pokud jim vynesou více než čtyřicet milionů korun.
Zdaňovat se však bude jen zvýšení hodnoty firmy po platnosti novely zákona o daních z příjmů. Kdo tedy bude od roku 2025 prodávat svůj podnik a nebude chtít platit daň z celé prodejní ceny, bude potřebovat znalecký posudek na to, jakou měla jeho firma hodnotu na konci roku 2024 aby byl vidět rozdíl v ceně. „Ocenění musí být provedeno znalcem dle zákona o oceňování,“ říká Michal Jelínek, daňový expert a partner V4 Group.
Majitelé firem si proto již zajišťují oceňovatele, aby jim udělali posudek na hodnotu společnosti. „Zájem je velký a stále narůstá. Dá se čekat, že to bude pokračovat s tím, jak budou firmy dokončovat účetní závěrky za loňský rok,“ uvádí expert na fúze a akvizice poradenské společnosti KPMG Adam Páleníček a pokračuje: „Je to pouze z toho důvodu, že hodnotu danou oceněním lze použít proti výnosu z prodeje podílu a snížit tak daňový základ, pokud máte splněný časový test.“
Zvýšenou poptávku kvůli daňovým změnám potvrzuje většina oslovených poradenských společností. „Majitelé firem se více zajímají o ocenění a bezpochyby to má spojitost s novou úpravou zdanění výnosů při prodeji firem, která platí od 1. ledna 2025. Momentálně se otevřelo určité ‚okno‘, kdy dává smysl si udělat ocenění ke konci roku 2024,“ dodává Petr Kováč, ředitel v oddělení Strategie a transakce poradenské firmy EY.
Stovky transakcí
Ročně se dle něj na trhu realizují nižší stovky transakcí, kdy se prodávají společnosti s hodnotou nad sto milionů korun. Největší obchody se pak počítají v miliardách až desítkách miliard korun. Trh s firmami se přitom loni po dvou letech poklesu oživil.
Vlastníci společností si však nemusí dělat znalecké ocenění, jen když budou chtít prodat už letos. „Majitelé firem ocenění poptávají i v případech, kdy ještě nemají plán společnost prodat, nicméně o něm uvažují ve střednědobém nebo i dlouhodobém horizontu,“ říká expert PwC na oceňování Bohuslav Černoušek s tím, že ocenění bude po prodeji sloužit jako podklad pro prokázání takzvané nabývací ceny v rámci zdanění zisku z prodeje společnosti. Tedy jako první tvrdá čísla, která se při případném prodeji budou srovnávat s cenou při prodeji.
Poptávka po ocenění se však teprve rozjíždí. „Čekáme ještě další nárůst zájmu v průběhu letošního roku,“ dodává partnerka BDO Valuation Štěpánka Kopecká. Vrchol zájmu bude zřejmě v polovině roku, kdy již firmy budou mít čísla o hospodaření za loňský rok.
Výpočet zisku z prodeje firmy, z nějž se určí výsledná daň, není ale jednoduchý. Prodejní cena se totiž sníží o 40 milionů korun, ale stejným podílem se sníží rovněž i cena posudku. Z jejich rozdílu se bude počítat daň.
Například, když má firma hodnotu dle posudku 120 milionů korun a prodá se za 200 milionů korun, tak základ daně se určí následovně - od 200 milionů se odečte 40 milionů korun, což představuje dvacet procent. O ně se pak sníží i cena daná oceněním, takže ze 120 milionů zůstane 96 milionů korun. Rozdíl mezi upravenou prodejní cenou (160 milionů korun) a znaleckým posudkem (96 milionů korun) bude představovat základ daně ve výši 64 milionů korun.
Až z této částky se pak určí výsledná daň. „Sazba daně činí patnáct procent pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 procent pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy. Pro rok 2025 je 36násobek průměrné mzdy roven 1 676 052 korun,“ vypočítává Jelínek. Z uvedeného zisku z prodeje ve výši 64 milionů korun by tak majitel odvedl do státní kasy přibližně 14,6 milionu korun.
Realitou ale bude, že majitelé společností budou tlačit na oceňovatele, aby určili hodnotu firmy co nejvyšší. Tím by dosáhli nižších daní, pokud by ji v budoucnu prodali. Auditorské společnosti se však musí řídit přísnými pravidly a posudek musí vždy odpovídat realitě.
Experti neočekávají, že by nové zdanění ovlivnilo trh fúzí a akvizic. „U řady vlastníků, kteří zvažovali prodej společnosti, to urychlilo jejich úvahy k tomuto prodeji přistoupit. Nicméně nejednalo se o dramatický nárůst nových prodejů, byl výrazně menší, než jsme očekávali,“ doplňuje Páleníček. Podobně se vyjadřuje rovněž partner poradenské firmy Deloitte Jan Vomáčka: „Daňové změny mohou fungovat jako akcelerátor u podnikatelů, kteří o prodeji již dříve uvažovali a mnohdy toto rozhodnutí odkládali.“
