„Obyčejného živnostníka ať nechá stát na pokoji.“ Roste odpor proti datovkám

Unie podnikatelských a živnostenských spolků (Podnikatelské odbory), které mají téměř 16 tisíc členů a jsou po Hospodářské komoře druhým největším zástupcem podnikatelů v Česku, chce změnu zákona o právu na digitální služby.

Vládě v pondělí zaslala své připomínky, v nichž požaduje zrušit automatické zřizování datových schránek pro OSVČ. Odbory zároveň navrhují, aby živnostníci nemuseli povinně komunikovat se státní správou jen prostřednictvím datovek, ale mohli úřední záležitosti vyřizovat osobně a na papíře.

„V kontextu aktuální společenské situace se navrhovaná novela zákona jeví být příliš ambiciózní a ze strany OSVČ je automatické zřizování datové schránky vnímáno jako příliš zatěžující,“ píše vládě předseda výboru podnikatelských odborů Radomil Bábek.

Vše podle odborů nasvědčuje tomu, že státní správa řeší datovými schránkami výhradně své potřeby, a to bez ohledu na potřeby, práva a zájmy živnostníků, tedy občanů, kteří podnikají. „Jako výhodu státní úředníci uvádějí, že živnostníci nebudou muset stát frontu na poště. To je zjevný nesmysl. Převážná většina komunikace jde totiž od státu k živnostníkovi a nikoli opačně,“ tvrdí Bábek. Celkově odbory podle něj proti zavedení datovek nic nemají, ale vadí jim právě jejich povinné zavádění pro všechny podnikatele bez jakéhokoliv rozlišování, zda to je pro ně dobré, nebo ne.

V připomínkách dále zdůrazňují, že vláda má brát ohledy na osoby, kterým věk, vzdělání či jiné limity nedovolují pracovat v digitálním prostředí či je v tom omezují tak, jak to slibuje ve svém programovém prohlášení.

„Je proto tristní poslouchat, jak státní úředníci v televizích vysvětlují, že kdo to nedokáže, ať si zaplatí službu těch, kdo to dovedou,“ říká Bábek.

V Česku je nyní přes dva miliony osob samostatně výdělečně činných. Zhruba čtvrt milionu z nich si zřídilo datovou schránku za 13 let jejího fungování dobrovolně, zhruba 900 tisíc živnostníků má přerušenou činnost a další milion z nich je aktivních. Datovou schránku tak povinně v příštím roce automaticky získá ještě zhruba 1,9 milionu OSVČ, i těch, co fakticky nepodnikají (pokud nechtějí datovku, musejí si zrušit živnost, pozn. red).

Pro řadu z nich, i těch aktivních, je to problém. Například Karel Sobotka z Libereckého kraje vyrábí skleněné foukané figurky. Nemá žádného zaměstnance a na úřady chodí jen jednou ročně, když podává daňové přiznání. S datovou schránkou přišel do styku jako člen představenstva okresní Hospodářské komory a nezískal k ní důvěru. „Stávalo se, že podnikatelé si nevšimli nějaké zprávy a pak platili pokuty. Také zacházení s ní bylo složité. Kdybych si ji musel zřídit, musely by mi pomoci děti, ale ty už mají svých starostí dost,“ říká třiašedesátiletý muž.

Obecně je podle něj digitalizace státní správy vynikající věc, ale co se týče ostatních částí společnosti, mělo by být na lidech a podnikatelích samotných, zda se digitalizují, nebo ne.

„Znám mnoho drobných řemeslníků, kteří nemají internet ani počítač a jako telefon používají starý tlačítkový mobil. Já připojení mám, ale i pro mě to je naprosto zbytečná starost. Ať se správa digitalizuje, ale obyčejného živnostníka ať nechá na pokoji,“ přeje si Sobotka.

Podobně mluví například i elektrikář Jiří M. ze severu Čech „Letos jsem šel do důchodu a jsem šťastný, že jsem mohl konečně zahodit počítač. Kdybych musel povinně používat schránku, ulehčil bych si to a šel bych do důchodu dřív,“ konstatuje.

Také zámečník Martin Vejmola je proti zavádění schránek z donucení. „Úřední lejstra jsou často dlouhá a naplněná prapodivnými výrazy, nad kterými se musí přemýšlet. Z papíru se čtou lépe, nebo je mohu někomu donést a poradit se s ním, a pak si je založit a vím, kde jsou. Obsluhovat schránku, u které se každé tři měsíce musí obnovovat heslo, které si nikdo nemůže pamatovat, takže ho má v šuplíku ve stole a když ho ztratí, musí jít na poštu pro nové, je strašně složité,“ říká padesátiletý živnostník ze Středočeského kraje.

V předchozí práci podle svých slov narážel na to, že se s datovými schránkami řešily stále nějaké problémy. „Je zvrácené, že nám stát nařizuje, jak musíme komunikovat a ztěžuje nám to. Stát by měl sloužit nám a pomáhat nám a ne opačně, což je tento případ. Nejhorší je, že kdyby to byly jen datové schránky, co musíme dělat, tak to nějak zvládneme, ale těch povinností, co musím studovat a zvládat, je strašně moc a stále přibývají nové a bere to čas,“ argumentuje Vejmola.

Podle zástupců živnostníků zavalí drobné podnikatele po zavedení schránek dotazy úředníků, pro něž bude jednoduché všechny z dálky kontrolovat a živnostníci budou mít jen „právo“ na vše reagovat, na vše odpovídat a všechny pokyny splnit. „To není svoboda podnikání, se zavedením datových schránek výrazně naroste počet sankcí a pokut, které budou živnostníci platit.

Potíže připouští i Martin Bortlík, partner poradenské společnosti PKF Apogeo, která jinak snahu státu o prosazení elektronické formy komunikace podporuje, avšak pro někoho může znamenat „průšvih“. „Pokud datovou schránku pravidelně nekontrolujete, může vám tak uniknout důležité sdělení, jako například oznámení finančního úřadu o zahájení daňové kontroly. Z té se pak může stát ‚přepadovka‘, která vám jako podnikateli způsobí nejednu komplikaci,“ upozorňuje Bortík.

Ačkoliv podle Jany Jáčové, zakladatelky a šéfky účetní firmy UOL Účetnictví, se správce daně obvykle snaží ještě před kontrolou podnikům volat, pokud si zprávu vyzvednou, ale nereagují, v některých případech „přepadovka“ nastat může. „Když si podnikatel v datové schránce nastaví notifikaci, přijde mu o nové zprávě informace na SMS nebo na zvolený e-mail,“ radí Jáčová, jak problémům předejít.

Část podnikatelů také povinné zavedení datovek naopak vítá. „Problém v tom nevidím. Podobně jako u EET to udělá pořádek. Vytřídí se tím řemeslníci, kteří to myslí s řemeslem vážně. Většinou s tím mají problém ti, co zakládají pochybné firmy nebo nemají dostatečnou kvalifikaci. Pokud je řemeslník součástí nějakého cechu, problém to pro něj určitě nebude,“ je přesvědčen Petr Kučera, předseda projektu Fandíme řemeslu, který pod křídly Asociace malých a středních podniků sdružuje téměř tři desítky různých cechovních organizací.

Podnikatelské odbory ale upozorňují na věkovou i vzdělanostní odlišnost řemeslníků. V Česku podle nich podniká asi 300 tisíc živnostníků, kteří nemají maturitu, a 20 tisíc má ukončené jen základní vzdělání, což může být limita pro práci v digitálním prostředí. Asi 150 tisíc živnostníků je podle dat odborů starších 70 let a téměř 20 tisíc jich dokonce už oslavilo osmdesátiny. „Dodáváme, že dalších asi 310 tisíc OSVČ je ve věku 61 až 70 let, a tedy ani tito lidé nejsou IT native,“ upozorňují odbory vládu v připomínkách.

Vláda bude všechny připomínky, které na úřad došly, procházet a pak předloží svůj návrh na novelu zákona Sněmovně. Součástí bude i návrh na zrušení automatického zřízení schránek pro fyzické osoby v okamžiku, kdy v komunikaci se státem použijí elektronickou identitu. I s tím zákon zatím počítá, ale Ministerstvo vnitra už deklarovalo, že udělá kroky k tomu, aby datovky byly pro občany od Nového roku dobrovolné a mohli si je případně zablokovat.

Zda bude takto nakonec postupovat i u živnostníků, není jasné, ale z vyjádření Ministerstva vnitra je parné, že u podnikatelů by bylo prosazení takovýchto změn v parlamentu výrazně složitější.

„Zavedení povinných datových schránek vyplývá ze zákona, který zavedla předchozí vláda a začíná platit už přibližně za dva měsíce. Na rozsáhlejší změnu zákona tak už nezbývá moc času i vzhledem k faktu, že se řada zasažených institucí na povinné zavedení už dlouhodobě připravuje. Co se ale pravděpodobně stihne, je zrušení povinného založení datové schránky u fyzických osob, které použijí eIdentitu. Předpokládám, že na tom bude politická shoda,“ řekl SZ Byznys náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík.

V současné chvíli funguje téměř 1,7 milionu datových schránek, přes něž si lidé a firmy naposílali za 13 let přes miliardu zpráv. Na konci března příštího roku se jen ze strany OSVČ a právnických osob, pokud se nic nezmění, jejich celkový počet zvýší na 3,8 milionu. Pokud by se nepodařilo zrušit povinné zavedení datovek pro občany, byly by jich o miliony více.