Článek
Hlad po „ajťácích“ už není takový jako dřív. Zatímco v minulých letech mzdy lidí pracujících v IT stále rychleji rostly, nyní nastal obrat. Tempo nárůstu mezd se snižuje, a někde dokonce i klesají. A to navzdory tomu, že v České republice jako v celku je poptávka po práci těchto specialistů stále vysoká.
Ochlazení přehřátého trhu „ajťáků“ dokazují statistiky společnosti StartupJobs, která zprostředkovává práci lidem hledajícím uplatnění v technologických firmách.
Obor má samozřejmě více odvětví, která se liší podle náročnosti a znalostí, které musí zaměstnanci ovládat. Z průzkumu, kterého se zúčastnilo téměř 1500 uchazečů o práci, vychází, že průměrná mzda lidí pracujících v nevývojářských pozicích oproti roku 2022 klesla. V analytice pobírají pracovníci v průměru o tisícovku méně než loni, přičemž o podobnou částku klesly i jejich nároky na výši mzdy – zatímco loni u pohovorů požadovali 75 tisíc korun, letos to bylo 74 tisíc korun.
Nejnižší mzdy ve výši okolo 30 tisíc korun nyní pobírají juniorní pracovníci v kreativě a administrativě. Na nejvyšší mzdu dosahující částky 100 tisíc a výš naopak dosáhnou jen seniorní odborníci, říká studie, která od roku 2019 porovnává mzdová ohodnocení nabízených pozic v českých inovativních firmách. Kromě seniorů a juniorních pracovníků sleduje také výši odměn u středně zkušených pracovníků neboli mediorů. Jejich ohodnocení totiž ilustruje, nakolik se juniorní pracovníci mohou v dané profesi po finanční stránce posouvat výše.
Průzkum se soustředí také na rozdíly mezi požadovanou a akceptovanou odměnou u různých pozic. Největší rozdíl v očekávání a realitou byl letos patrný u seniorních vývojářských i nevývojářských IT pozic, nejmenší u juniorů v obchodu a managementu či u mediorů v marketingu. Juniorní obchodníci však během náborového řízení požadují o 10 tisíc korun více, tedy přibližně o čtvrtinu vyšší mzdu než v loňském roce.
Nejhůře jsou na tom aktuálně juniorní pracovníci v kreativě. Nejenže požadují o šest tisíc korun méně než loni, ale jejich průměrná odměna se pohybuje nepatrně pod hranicí 30 tisíc korun, což činí v meziročním srovnání o 21 procent méně.
„Po letech překotného růstu se můžeme bavit o tom, že platové požadavky lidí již nerostou tak rychle. Lidé pochopili, že se na trhu práce něco děje, je k dispozici více volných kandidátů, a je tak mezi nimi větší konkurence. Díky tomu už nemohou požadovat prakticky cokoliv, což jsme viděli v minulých letech. Celý příběh tak je o tom, že lidem mzdy až na výjimky neklesají, ale už si neříkají o stále více a více. Můžeme tak mluvit o jakési kulminaci mzdových požadavků,“ říká Filip Mikschik, zakladatel a šéf portálu StartupJobs.
Mzdy v IT meziročně rostly v průměru o osm až 10 procent, nicméně aktuálně již pomalu narážejí na svůj strop. Do budoucna tak nelze očekávat, že si udrží takové tempo růstu jako jiná odvětví.
Utišování hladu po ajťácích potvrzují i další firmy sledující situaci na technologickém trhu. „Podle posledních statistik ČSÚ vzrostla ve 3. čtvrtletí 2023 průměrná mzda v sektoru Informační a komunikační činnosti meziročně o devět procent na 77 275 korun. To není úplně málo, ale v předchozích obdobích patřil růst mezd v IT k nejrychlejším, zatímco v posledním období je to spíše průměrné,“ upozorňuje Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu náborové společnosti ManpowerGroup.
Společnosti se podle něj musejí vypořádávat s rostoucí nejistotou, a tak už nejsou ochotné IT zaměstnance tolik přeplácet a jejich mzdy začínají stagnovat. „K tomu zřejmě přispívá i to, že v druhé polovině roku klesá i poptávka po IT specialistech. Ta je sice stále vysoká, ale nižší asi o 20 procent oproti minulému roku. Stejně tak počet lidí zaměstnaných v IT sektoru začal překvapivě stagnovat a rostl jen o pár procent. Přetlak na trhu práce se mírně uklidňuje, ale stále je značný,“ dodává Halbrštát.
Podobně vidí situaci i Jitka Kouba, marketingová ředitelka personální společnosti Grafton Recruitment. „Mzdy v IT meziročně rostly v průměru o osm až 10 procent, aktuálně ale už pomalu narážejí na svůj strop. Do budoucna tak nelze očekávat, že si udrží takové tempo růstu jako jiná odvětví. Mzdy tak porostou zejména juniorům, kteří se budou kariérně posouvat a spolu s tím dosáhnou na vyšší mzdu,“ říká.
Z průzkumu společnosti přitom vyplývá, že absolutně nejvyšší mzdu má nyní ředitel IT v Praze, horní hranice na této pozici dosahuje až 250 tisíc korun. Nejnižší mzdou je naopak mzda administrátorů Windows nebo Linuxu v Olomouckém a Zlínském kraji a na Vysočině, kde spodní hranice dosahuje 45 tisíc korun. Specialisté technické podpory 1. stupně si v těchto krajích dokonce mohou přijít jen na 35 tisíc korun.
Průzkum také ukázal, že dochází k dalšímu sbližování Prahy s jejím širším okolím stejně jako v jiných v regionech. „Například programátoři i testeři mají jak v Praze, tak i v celém Středočeském kraji perspektivu stejného nástupního platu, v případě programátora s vysokoškolským vzděláním jde o 60 až 80 tisíc korun, u testera se středoškolským vzděláním pak o 35 až 50 tisíc korun,“ konkretizuje Kouba.
V regionech se pak podle ní zase přidávalo nejvíce tam, kde byly dosud mzdy na nejnižší úrovni, což je pro většinu pozic v IT Olomoucký a Zlínský kraj a Vysočina. „Významně rostly i mzdy projektových manažerů v Jihočeském, Ústeckem, Libereckém a Plzeňském kraji, kde nyní dosahují až na 120 tisíc korun,“ dodává.
Anketa
Trend zpomalení růstu mezd v IT potvrzuje také Senta Čermáková, ředitelka společnosti Czechitas, která pomáhá ženám získávat digitální dovednosti.
„Dává to smysl, protože jde o velmi dobře placený obor a nemůže růst donekonečna. U juniorních pozic se pohybujeme mezi 35 až 50 tisíci, ale dochází k poměrně rychlému nárůstu, když se žena ve firmě udrží. Mzdy juniorů ale mohou být do dvou let negativně ovlivněny generativní umělou inteligencí, která bude částečně juniorní činnosti nahrazovat. To bude ale také vytvářet větší příležitost pro talentované začátečníky, protože rychleji vyrostou na seniorní pozice, jejichž mzda zasažena umělou inteligencí nebude,“ vysvětluje Čermáková
I přesto je podle ní IT stále velmi perspektivní obor s velkou mírou flexibility a až se ekonomická situace uklidní, tak mzdy v oboru mírně porostou.
Trh s juniorními IT pracovníky je však podle ní stále nenasycen. „Ukazuje nám to obrovská poptávka po našich absolventkách nejen u partnerských společností. Situace nás tlačí k tomu, abychom kurzů dělali více. Poptávka roste i ze strany žen, které se na naše kurzy hlásí. Momentálně máme zhruba dvou- až trojnásobný převis poptávky na kurzy, které otevřeme,“ dodává ředitelka Czechitas.
Že je IT stále perspektivní obor, je přesvědčen i ředitel ABSL, která v Česku sdružuje stovky firem v oboru podnikových, IT a zákaznických služeb (např. Microsoft, Telecom, SAP, Siemens, DHL, Rohlík…) a zaměstnává přes 150 tisíc lidí.
„IT patří spolu s výzkumem a vývojem k nejrychleji rostoucím oblastem podnikových služeb v České republice a i do dalšího roku se očekává v této oblasti růst počtu zaměstnanců o více než 10 procent. Zvýšený zájem mají firmy z tohoto oboru například o některé pozice související s nástupem technologií umělé inteligence a strojového učení,“ říká Jonathan Appleton.
Vedle vlastních programátorů jsou podle něj potřeba například i testeři a designéři těchto systémů. „Tento sektor úzce souvisí i s datovou vědou, analýzou dat a vývojem aplikací business intelligence, oblastmi, kde roste hlad po lidech a spolu s ním i mzdy. IT experti působící v našem oboru v mnoha případech dosáhnou i na šestimístnou mzdu, v Praze průzkum Grafton takovou mzdu zaregistroval dokonce u 80 procent pozic, v Brně u 47 procent a v Ostravě u 40 procent,“ dodává ředitel asociace ABSL.
