Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropská unie připravuje překreslení společného energetického trhu. Plán reformovat energetiku oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová již loni, kdy ceny elektřiny a plynu vyrazily prudce vzhůru.
Tehdy ještě slibovala opravdu rozsáhlé změny. Od té doby se však situace na trhu začala uklidňovat, a tak reforma nakonec nebude tak „hluboká“, jak Brusel původně zamýšlel.
Komise od 23. ledna do 13. února 2023 zahájila veřejné konzultace, v rámci kterých možná opatření probírali zástupci ministerstev a veřejných institucí, provozovatelé přenosových soustav, distributoři nebo společnosti působící na energetickém trhu.
Česká republika zdůraznila zejména pět témat. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) bylo jedno z nejdůležitějších bodů zajištění stabilního investičního prostředí, které bude poskytovat pobídky pro nové kapacity. Tedy zajišťovat peníze například pro nové zásobníky, dopravu energií a další zařízení, které by mohly zabránit další krizi.
Chtějí také podpořit uzavírání dlouhodobých kontraktů na dodávky elektřiny a služby, které zabrání možnému blackoutu, to vše ale na dobrovolné bázi. Podpoří i nové typy smluvních a obchodních vztahů, včetně těch, které posílí ochranu konečného zákazníka.
Za klíčové téma považuje Česko také podporu decentrálních zdrojů, jako je výroba elektřiny ze slunce či větru. Předkladatelé českého stanoviska chtějí také podpořit různé druhy akumulace energií a aktivní spotřebitele, kteří energii nejen využívají, ale také ji sami vyrábějí.
Hlavním cílem změn na evropském trhu je, aby se situace z loňska neopakovala. „Evropská komise se chce v nové legislativě zaměřit na podporu dlouhodobých trhů a zvýšení likvidity. Tyto kroky by měly vést ke snížení volatility na trzích,“ říká mluvčí MPO Marek Vošahlík.
Komise se tak ve svých návrzích zaměří mimo jiné na předcházení prudkému růstu cen. Loni v srpnu cena elektřiny na burze překonala v přepočtu 11 tisíc Kč za MWh a cena plynu 231,9 euro za MWh. Od té doby klesá a cena elektřiny na spotu se aktuálně pohybuje kolem 3000 Kč za MWh a u plynu dosahuje v průměru 50 euro za MWh.
Je ale důležité nedívat se na revizi trhu s elektřinou jen optikou minulého roku, ale nahlížet na celý sektor komplexně, reflektovat vývoj v oblasti energetické tranzice a sledovat výzvy ve světě a reagovat na ně.
Zároveň chce Brusel posílit pozici zákazníka a více jej chránit. „Obojí tak směřuje k ošetření situace v minulém roce a půl, aby se v případě jejího opakování minimalizovaly dopady na trh i spotřebitele,“ popisuje Vošahlík.
Komise legislativní návrh nových pravidel vydá 16. března 2023. Konkrétní návrhy však v tuto chvíli ještě nejsou definitivně známé.
„Je ale důležité nedívat se na revizi trhu s elektřinou jen optikou minulého roku, ale nahlížet na celý sektor komplexně, reflektovat vývoj v oblasti energetické tranzice a sledovat výzvy ve světě a reagovat na ně,“ upozorňuje Vošahlík.
Brusel se chystá podpořit další rozvoj obnovitelných zdrojů energie. MPO dlouhodobě prosazuje rozvoj mixu jádra včetně malých modulárních reaktorů a obnovitelných zdrojů energie, které by dočasně doplnil zemní plyn.
Stanoviska, která Česko předložilo Evropské komisi, konzultovalo s důležitými hráči na energetickém trhu. Oficiální pozice byla následně předmětem připomínkového řízení a schválena pracovním výborem pro EU. „MPO připravuje na jednání vlády k projednání teze aktualizované o sdělení Komise,“ dodal Vošahlík.
Evropská unie chce dále dosáhnout rozdělení vazby mezi cenou plynu a cenou elektřiny, která se z plynu vyrábí. Na řešení však v minulosti nepanovala mezi státy sedmadvacítky shoda. Některé země argumentují situací, k níž došlo ve Španělsku, když zastropovalo cenu plynu pro výrobu elektřiny. Cena energií tam sice klesla o 20 procent, ale spotřeba plynu naopak stoupla o více než 80 procent. Evropa naopak chce energiemi v době krize šetřit.
Řešení by se týkala celé Evropské unie, neboť energetické soustavy v jednotlivých zemích jsou navzájem propojeny. Kritici agresivní revize energetiky však podle agentury Bloomberg tvrdí, že příliš velké zásahy do trhu by mohly narušit toky energií v celé Evropě, krátkodobě vyčerpat likviditu trhu a potenciálně odradit od rozšiřování obnovitelných zdrojů energie. Proto by se podle nich nemělo do trhu zasahovat ukvapeně, aby nakonec reformy neměly opačný efekt a nezničily by dosavadní fungování trhu.
