Článek
Swapování, neboli výměna zboží či služeb bez použití peněz, proniká i mezi mladší generaci. Láká je na ní praktičnost, zábava a snaha chránit přírodní zdroje tím, že se omezí výroba přebytečných statků. Ukazuje to srovnání dat sebraných od lidí zapojených do barterové ekonomiky v roce 2019 a 2021. Dotazníkového šetření se zúčastnilo téměř 500, respektive 2000 lidí.
Co je swap
Směnný obchod (barter), kdy si dva partneři na základě dohody vymění zboží či služby bez použití peněz. Slovo swap znamená v angličtině výměnu.
„Mlynář potřeboval opravit boty, tak šel k ševci, donesl mu mouku a on mu spravil boty. Výměnný obchod fungoval dříve běžně i jako sousedská výpomoc. Dnes žijeme v konzumním světě plném zbytečného odpadu. Ale můžeme tomu pomoci právě tím, že dříve, než vyrazíme do obchodu, zkusíme se s někým domluvit na výměně,“ představuje svou filozofii například Swap Služby Praha.
Ze získaných dat je patrné, že komunita swapujících roste a zároveň se zvyšuje i četnost, s jakou se do směny zboží zapojují. Počet respondentů vyměňujících si zboží déle než dva roky vzrostl z původních téměř 14 procent na 19,2 procenta, zatímco počet nováčků, jež zboží vzájemně směňují méně než šest měsíců, se v obou letech (2019 a 2021) pohybuje okolo 30 procent.
Zhruba polovina respondentů uvedla, že se ke swapu uchyluje až čtyřikrát za měsíc a více jak třetina až pětkrát za půlrok. Množství uživatelů, kteří swapují každý týden a častěji, se oproti roku 2019 zvýšilo o polovinu.
„Mezi motivace k tomuto alternativnímu nákupnímu chování účastníci uváděli možnost finanční úspory i faktor zábavy. Nejčastějším důvodem však zůstává aspekt šetrnosti k životnímu prostředí. Primárně swapují ženy s citem pro udržitelnost, ale rostoucí požadavek na udržitelnost je více znatelný u generace tzv. mileniálů a generace Z (lidí narozených v polovině 80. a 90. let, pozn. red.). Tato podskupina se v téměř ze dvou třetin vždy snaží při získávání nových věcí vyhledávat alternativy šetrnější k životnímu prostředí,“ komentuje výsledky výzkumu David Petrbok, CEO startupu Leepa, který provozuje aplikaci pro výměnu zboží a služeb a průzkum v obou letech prováděl.
Startup podle něj spustil aplikaci do pilotního provozu v říjnu 2020 právě proto, že chtěl zapojit do swapování větší okruh lidí a z prvních dat zjistil, že pro zástupce mileniálů a generace Z je mobilní aplikace zaměřená na směnu zboží mnohem atraktivnější než například Facebook.
Jednou z členek Generace Z, která se do swapování nově zapojila, je dvaadvacetiletá Karolína. „Swapuji asi měsíc a půl, nabídla jsem oblečení, knihu a kosmetickou tašku a vyměnila jsem to za knížky a kytky,“ vysvětluje mladá žena, která se přistěhovala do Prahy, kde nyní studuje i pracuje.
Vyměnit si zboží vyzkoušela i autorka textu a do 24 hodin od reakce na nabídku se jí podařilo směnit si v centru hlavního města čokolády a víno za třešňové kompoty a kysané zelí s řepou.
Zelí s řepou a třešňové kompoty za čokolády a víno. Byl to dobrý směnný kurz?
Jídlo je jednou z TOP 10 položek, které si mezi sebou vyměňují lidé nejčastěji. Třetí místo na „bedně“ obsazují hračky a dětské vybavení, druhé kuchyňské potřeby a věci do domácnosti a první oblečení. Čtvrté místo patří knihám a dalším multimédiím a na páté se loni skokově vyhouply rostliny, které si směňuje už třetina lidí, kdežto o dva roky dříve to byla jen asi pětina.
Roste také zájem o služby, avšak v praxi je využívá málo lidí, alespoň podle Michaileva Gladiševa, který nabízí kurz přípravy ceasar salátu včetně domácí majonézy a základů komunikace na sociálních sítích.
„O salát projevilo zájem několik lidí, ale než jsem stačil zareagovat, tak už dětská lampička, kterou jsem chtěl výměnou zase já, skončila u někoho jiného. Za základy komunikace na sítích jsem dostal kulinářskou knihu s výbornými recepty. Obecně si myslím, že lidé služby zatím výměnou nenabízejí proto, že si ani neumí představit, co vše sami umí,“ říká Gladišev, spoluzakladatel Leepa.
To potvrzuje i pracující studentka Karolína. „Ráda bych měl parťáka na běhání, nebo se naučila žonglovat, ale vůbec mě nenapadá, co bych sama mohla nabídnout,“ říká.
Růst zájmu o výměnu zboží v širších skupinách obyvatel potvrzuje i největší facebooková barterová skupina v Česku Swap Prague, která loni na podzim pořádala v Holešovicích celý týden „udržitelný obchoďák“, kterého se zúčastnilo přes 3000 lidí, kteří si na místě vyměnili 85 procent z 16 tun přinesených věcí.
„Skupina má v tuto chvíli přes 32 tisíc uživatelů, což je o 40 procent více než před rokem. Aktivních je 16 tisíc uživatelů, mezi kterými proběhne denně zhruba 300 výměn,“ říká spoluzakladatelek Swap Prague Kristýna Holubová.
Díky loňské akci se podle ní ukázalo, že široká veřejnost je připravená měnit své spotřební návyky a Holubová ji se spoluzakladatelkou Lucií Poubovou hodlají letos zopakovat a zapojit do ní i zahraniční partnery.
Jsem žralok. Přijdu, rozhlédnu se, zmerčím, vezmu a jdu. Dlouhé prohrabování mě nebaví.
„Chystáme Obchoďák 2 a budeme to pojímat jako každoroční festival tak dlouho, dokud skutečný kamenný udržitelný obchoďák někdo neotevře. Okruh swapujících se rozšiřuje mezi další a další komunity a tím i mezi širokou veřejnost. Věříme, že již brzy bude běžným způsobem získávání věcí pro každého,“ dodává Holubová.
Do té doby bude skupina pořádat zhruba každé dva měsíce menší živé akce. I na ní však nachází nové zájemce.
„Mám za sebou dlouhou pracovní historii v módních časopisech. A když jsem se před pár měsíci dozvěděla, že swap je příjemná záležitost, na které jde zabavit i syna hraním her v doprovodných programech, vybrala jsem šatník a vyměnila jsem ho za pár velmi krásných kousků. Mám například halenku, která vypadá jak od Gucciho. Hned jak jsem ji viděla, šla jsem po ní jak žralok. Je to můj styl. Přijdu, rozhlédnu se, zmerčím, vezmu a jdu. Dlouhé prohrabování mě nebaví,“ říká Simona, která je nyní lektorkou obličejové jógy.
Služby se v rámci živých swapů umisťují na papírek do prostoru a návštěvníci si je prochází a fotí. „Je to zas něco nového, třeba si na zvyknout, čas tomu pomůže a věříme, že i služby se dají swapovat,“ říká Kristýna Holubová.
Swap Prague se bude snažit přenést udržitelný způsob obchodování také do škol. „Letos uděláme minimálně dva swapy v pražských školách. Na práci se studenty se moc těšíme, protože v ní vidíme ohromný potenciál a význam,“ říká Holubová.
Novinky chystá také Leepa. „Aktuálně stavíme další platformu, která bude agregátorem vybraných značek sekáčů a upcycled značek (tedy zboží kreativně znovu použitých, pozn. red.) a bude plně konkurenčně schopnou platformou vůči klasickým "fast fashion“ platformám jako je třeba About You, Zalando (v podstatě e-shopy, kde si člověk objedná víc kusů jednoho zboží v různých velikostech a nehodící se vrátí, pozn. red.). V příměru něco jako Glami, ale pro módní trh z druhé ruky,“ plánuje Petrbok.
Pravidla a doporučení ke swapům
Pravidla swapů – pravidla určuje ten, kdo swap vyhlašuje:
Obecná pravidla
- Nabízená věc se nikdy nemění za peníze.
- Nabízejí se čisté věci bez vad, v případě vady se na ni musí upozornit.
- Ve swapu se nabízejí věci, které udělají druhým radost. Neslouží jako popelnice pro nepoužité harampádí.
Konkrétní pravidla:
- Skupina například vyhlásí, že se nesmí nabízet spodní prádlo či léky anebo zvířata, kde má mnoho zakladatelů strach, do jakých rukou by bez bližších znalostí protistrany zvíře přišlo.
- Lidé si mají věci předávat v oblasti bydliště, aby zároveň vytvářeli silnou místní komunitu.
- Po předání věcí musí člověk svou nabídku smazat.
Doporučení k barterovému obchodu:
- Napište okruhy toho, co byste chtěli směnou získat, jinak je pro ostatní velmi těžké se naslepo trefit do vašeho vkusu.
- Než uzavřete barter, snažte se nového „trhovce“ poznat například tím, že si s ním vyměníte několik zpráv.
- Neudávejte svou adresu a pro předání zboží se scházejte s novými lidmi na veřejném místě.
- Počítejte s tím, že ne každá směna se musí povést. Někdy se stane, že přijedete na místo a druhá strana na to zapomene. Alespoň víte, že s takovým člověkem už příště měnit nebudete. Podle uživatelů swapů se to však neděje příliš často.
