Článek
Zatímco silová složka cen energií klesá, regulovaná část od ledna vzroste. Energetický regulační úřad (ERÚ) v pondělí ve večerních hodinách zveřejnil návrh nových regulovaných cen elektřiny a plynu pro rok 2024 a spustil veřejnou konzultaci pro její výši.
Někteří spotřebitelé uvidí nárůst na fakturách od svých dodavatelů. Vzhledem k úsilí vlády konsolidovat veřejné finance totiž stát skončí s dotováním cen elektřiny a plynu, což se projeví nejen v poplatcích za distribuci, systémové služby a podporované zdroje (POZE,) ale v některých případech také v silové složce.
Regulované platby vláda pro letošní rok zmrazila, ale od roku 2024 už chce tyto náklady opět přenést na zákazníky. Letos díky státní pomoci platili odběratelé za distribuci částky zhruba na úrovni roku 2022, ale od ledna poplatky narostou různě podle jednotlivých distribučních sazeb a území.
Například v největším distribučním území ČEZ Distribuce (střední, východní a západní Čechy, severní Morava a Slezsko) zdraží variabilní složka u domácnosti, která elektřinu používá k běžné spotřebě (sazba D02d) o 28,21 procenta.
Domácnost místo letošních 1611 Kč tak podle návrhu ERÚ zaplatí 2065,48 Kč za MWh včetně DPH.
U domácností, které elektřinou také ohřívají vodu, se platba za distribuci zvýší o 36,77 procenta. Nově zaplatí 1287,9 Kč místo 941,6 Kč za MWh.
V případě topenářské sazby D57d bude podle propočtů nárůst vůbec nejvyšší, a to o 135,59 procenta. Za distribuci jedné MWh lidé příští rok dají 476,6 Kč, letos jen 202,3 Kč.
Cena systémových služeb by podle návrhu měla vzrůst o více než dvojnásobek. Ze 113,5 vzrostou na 257,67 Kč za MWh.
Na růst regulované složky má vliv také návrat POZE, který i s DPH činí 599 Kč za každou spotřebovanou MWh elektřiny. Tuto položku již domácnostem ani firmám nebude dotovat stát, jako tomu bylo letos.
Součástí regulované části jsou měsíční platby za rezervovaný příkon podle typu jističe. Tato částka meziročně naroste o 17 až 55 procent. A jedinou možností, jak na této položce ušetřit, je přejít na nižší jistič – samozřejmě pokud to spotřeba domácnosti umožní.
D02d | D25d | D57d | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
2023 | návrh 2024 | 2023 | návrh 2024 | 2023 | návrh 2024 | |
do 3 × 10 A a do 1 × 25 A včetně | 65 | 84 | 65 | 81 | 136 | 160 |
nad 3 × 10 A do 3 × 16 A včetně | 105 | 134 | 104 | 130 | 218 | 256 |
nad 3 × 16 A do 3 × 20 A včetně | 131 | 168 | 130 | 162 | 272 | 320 |
nad 3 × 20 A do 3 × 25 A včetně | 164 | 210 | 162 | 203 | 341 | 400 |
nad 3 × 25 A do 3 × 32 A včetně | 209 | 269 | 207 | 259 | 436 | 512 |
nad 3 × 32 A do 3 × 40 A včetně | 262 | 336 | 259 | 324 | 560 | 658 |
nad 3 × 40 A do 3 × 50 A včetně | 327 | 420 | 324 | 405 | 842 | 989 |
Pozn.: ceny bez DPH za měsíc | ||||||
Pramen: ČEZ, Centropol |
Poslední položkou jsou poplatky operátorovi trhu s energiemi (OTE), které však činí jednotky korun měsíčně.
„Růst regulované složky cen energií jsme očekávali a dlouhodobě na jeho dopady upozorňujeme. Od února letošního roku dodavatelé energií opakovaně vydávají ceníky svých produktů se sníženými cenami silové elektřiny a dodávky zemního plynu. Ve společnosti tak zavládl neopodstatněný optimismus, že ceny energií budou nadále klesat,“ říká marketingový ředitel dodavatele Centropol Jiří Matoušek.
Ačkoli podle odhadu Centropolu lidé zaplatí za silovou elektřinu v příštím roce asi o 950 Kč méně oproti vládnímu stropu, tedy 4050 Kč za MWh bez DPH, kvůli nárůstu regulované složky mohou domácnosti nakonec platit víc než doposud.
Modelová rodina žijící v bytě, která elektřinu používá k běžné spotřebě (svítí, vaří a napájí spotřebiče – sazba D02d) letos platila s veškerou vládní pomocí 8170 Kč za MWh včetně DPH.
Příští rok se jí však vlivem zdražení regulované části, pokud projde v navrhované podobě, konečná cena za MWh zvýší na 8344,7 Kč s DPH. Při spotřebě 3,5 MWh za rok se tak její roční náklady na elektřinu podle propočtů Centropolu zvýší z 28 598 Kč na 29 206 Kč s DPH.
Domácnost, která navíc používá elektřinu i k ohřevu vody (sazba D25d), by měla od příštího roku platit 7403,8 Kč za MWh s DPH oproti letošním 7361 Kč. Průměrná roční spotřeba této rodiny činí 5,5 MWh. Za celý rok by tak zaplatila 40 721 Kč, což je o 235 Kč více než letos.
Pokud modelová rodina elektřinou nad rámec běžné potřeby ještě vytápí rodinný dům a ohřívá vodu (sazba D57d), zaplatí od ledna 6422,2 Kč za MWh místo 6466,4 Kč za MWh v roce 2023. Za celý rok ji tak elektřina při spotřebě 12,5 MWh přijde na 80 277 Kč. Letos by na energie vydala 80 830 Kč.
Vzroste i poplatek za distribuci plynu
U plynu odběratelé ušetří oproti letošku více než v případě elektřiny. Cena za odebraný plyn v příštím roce vzroste, ale přesto konečná cena meziročně klesne.
V porovnání se stropem ve výši 2500 Kč bez DPH spadla silová část ceny plynu na 1750 až 1800 Kč za MWh. Naopak poplatek za distribuci plynu se na území GasNet (většina země až na Prahu a jižní Čechy) zvýší o 42 procent.
Pokud domácnost na plynu vaří (její spotřeba nepřesáhne 1,89 MWh ročně) zaplatí příští rok podle Centropolu 2972,8 Kč za MWh s DPH, což je oproti nynější ceně 3585,1 Kč za MWh pokles.
Domácnost, která letos platila za plyn 3331 Kč i s DPH a používala jej k ohřevu vody, může v příštím roce platit 2552,5 Kč za MWh. Její spotřeba se bude pohybovat okolo pěti MWh, a roční náklady tak budou činit 12 762 Kč místo letošních 16 657 Kč.
Pokud rodina plynem vytápí rodinný dům, tak letos platila 3304,1 Kč za MWh včetně DPH. Její nová cena za MWh i s DPH bude činit 2511 Kč. Při spotřebě 10 MWh ročně tak zaplatí celkem 25 110 Kč. To je o 7931 Kč za rok méně.
V každé domácnosti se mohou rozdíly v nákladech na energie po skončení pomoci státu lišit. Záleží totiž na typu produktu a ceně silové elektřiny, kterou zákazník platí.
Pokud už nyní platí cenu výrazně pod úrovní stropu, může se stát, že zdražení regulované složky pocítí na fakturách výrazněji než ti, kteří doposud platili zastropovanou cenu a ta jim teprve klesne.