Článek
Plasty zdražují, a to i ty použité. Jsou horkým zbožím u zpracovatelů a také nápojářů, kteří volají po zavedení zálohového systému.
Zastánci záloh se obávají, že současné Ministerstvo životního prostředí není moc nakloněno zavedení systému na vratné PETky a plechovky. Výrobcům nápojů v čele s Mattoni 1873 nebo Coca-Colou teď navíc kazí vyhlídky plánované dotace za 750 milionů korun ze Státního fondu životního prostředí.
Není pravda, že odpadovým firmám jde jen o PET. Třídící linka umí vytřídit všechno, o co je na trhu zájem. Třídí, co dokáže prodat, papír, sklo apod.
Část z peněz půjde na výstavbu nebo modernizaci linek, které dotřiďují odpad z černých popelnic i barevných kontejnerů, odkud dnes většina míří do spaloven a na skládky.
Někteří nápojáři před investicemi varují. Stejně jako odpadovým firmám by se jim hodil PET materiál, který je zlatem v komunálních odpadech.
„Směřování takto vysokých částek do dotřiďování nevnímáme jako efektivně zvolenou investici, protože nezajistí dosažení závazků EU,“ reagovala mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová. S tím souhlasí také Institut cirkulární ekonomiky.
Česká republika musí dostát závazkům vůči EU a v roce 2029 vysbírat 90 procent PET lahví, už v roce 2025 musejí navíc lahve obsahovat 30 procent recyklátu. Dnes lidé do žlutých kontejnerů vyhazují kolem 70 procent vyrobených nápojových „petek“ a ve směsném komunálním odpadu (černých popelnicích) je jich možná jen zlomek. Například v sousedním Polsku je to kolem jednoho procenta.
Iniciativa tvrdí, že PET lahve, které se dnes zrecyklují, se v drtivé většině použijí do nového výrobku jen jednou a nejsou tedy tzv. cirkulární. Končí například v dětských plenách, kobercích nebo interiérech automobilů.
V případě zavedení zálohového systému by odpadové firmy přišly o část lukrativního byznysu, zhruba 56 tisíc tun PET materiálu ročně a zhruba 13 tisíc tun plechovek.
Odpadáři, kteří patří mezi odpůrce zavádění zálohového systému, se brání nařčení, že jim jde pouze o cenné PET lahve. „Není pravda, že odpadovým firmám jde jen o PET. Třídící linka umí vytřídit všechno, o co je na trhu zájem. Třídí, co dokáže prodat, papír, sklo apod.“ reagoval ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.
Většina tříděných plastů se spálí
Využití v nových výrobcích najdou kromě PET také například HDPE plasty, obaly od drogerie nebo různé folie. Dohromady se takto zpracuje 40 procent.
Zbylých 60 procent obsahu žlutých popelnic se nerecykluje a většina z toho míří do tepláren, cementáren nebo vápenek, kde se nechtěné plasty stávají alternativním tuhým palivem z odpadu a slouží jako náhrada primárních paliv. Důvod je prostý. Výrobci, kteří by mohli dát těmto plastům nový život, o ně nemají zájem.
Do žlutých kontejnerů se vyhazuje asi čtyřicet druhů plastů a zájem je jen o několik z nich, zejména v autoprůmyslu a textilním průmyslu.
Nové kapacity třídících linek samy o sobě zájem zpracovatelů o „béčkové“ plasty nezvýší. „Je naprosto reálné předpokládat, že do deseti let se pestrost plastových materiálů značně zúží. Výrobci půjdou cestou unifikace používaných materiálů, kdy větší podíl budou mít velmi dobře recyklovatelné materiály jako je např. PET či HDPE, o které je na trhu čím dál větší zájem a recyklační firmy o něj soutěží,“ předpokládá Havelka.
Bez efektivnějšího třídění a recyklace komunálního odpadu není podle něj možné dosáhnout cílů, které stanovila Evropská unie. Česká republika musí splnit 22 cílů a netýkají se jen plastů a plechovek. Například v roce 2025 musí být plastové obaly minimálně z 50 procent vyrobeny z recyklovaných materiálů.
Odpadáři jsou největšími odpůrci zavedení zálohového systému, protože jejich byznys model je založen na tom, že čím víc odpadu vytvoří, tím více utrží.
„Zavedení zálohového systému na PET lahve neplní ani jeden z těchto cílů, jak jsou definovány směrnicí. Naopak třídící linky zpracovávají většinu složek komunálních odpadů a vytvářejí zde druhotné suroviny pro využití v průmyslu,“ říká Havelka.
Oba tábory nešetří vzájemnou kritikou. Zatímco odpadové firmy upozorňují, že zastánci záloh, kterými jsou nápojáři, dlouhá desetiletí přispívali ke znečištění planety, výrobci nápojů kontrují, že odpadové firmy neusilují o cirkularitu (znovupoužitelnost) a jde jim především o výnosný byznys.
„Odpadáři jsou největšími odpůrci zavedení zálohového systému, protože jejich byznys model je založen na tom, že čím víc odpadu vytvoří, tím více utrží,“ říká Michal Dyttert z Coca-Coly.
Černé popelnice se nepočítají
Kritici dotací do třídících linek také upozorňují, že odpad vytříděný z černých popelnic se nezapočítává do limitů recyklace, ke kterým se Česká republika zavázala.
„Dotřiďování PET lahví a plechovek znamená, že je vytahujete z mixu různě kontaminovaného plastového nebo hliníkového odpadu. Recyklace těchto obalů je pak limitovaná,“ uvádí mluvčí Kofoly Pavel Barvík.
Použití odpadů pro opětovné obaly k potravinářskému využití je ještě problematičtější. Na úrovni EU se navíc připravuje legislativa, která zamezí takovému využití odpadů z tříděného odpadu.
Ne všichni producenti nápojů však zvyšování kapacity dotřiďovacích linek kritizují. „I po zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky bude potřeba zvyšovat kapacitu a zlepšovat kvalitu třídění na dotřiďovacích linkách. Pro splnění recyklačních cílů je nezbytné separovat i ostatní, zatím netříděné, komodity. V zásadě tedy tento krok vítáme,“ uvedla mluvčí iniciativy Zálohujeme.cz Andrea Brožová.
Podle ní je ale potřeba, aby žadatelé o dotace počítali také s možností, že se zálohový systém v budoucnu zavede, aby nebyli zaskočeni.
