Článek
Poté, co před dvěma lety získala skupina Panattoni pozemky u dolu Barbora od společnosti Asental Zdeňka Bakaly, rozjely se i přes odpor místních přípravy na vybudování průmyslové zóny. A i když je vše na začátku, první zájemci už se hlásí.
„Na Ostravsku je poptávek spousta, region už přilákal hodně moderního průmyslu a firmy, které tam jsou, chtějí expandovat. Takoví ti – jak my říkáme – big investoři, kteří by přišli a změnili celý ten region, byli už tři,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Sovička, šéf společnosti Panattoni.
První možný investor je podle Sovičky z oblasti automobilového průmyslu, druhý zastupuje hi-tech, tedy moderní technologie s vysokou přidanou hodnotou, ve třetím případě jde o zbrojní podnik.
Sovička přitom očekává, že spolu s tím, jak budou práce na zóně pokračovat, se přihlásí i další hráči. „Ve fázi přípravy, v jaké jsme dneska, je těžké je přesvědčit, aby to území využili, ale věřím, že i další budou přicházet, jakmile budeme víc a víc připraveni a schopni tu část garantovat,“ popisuje Sovička. Firma je podle něj vůči případným investorům transparentní a otevřeně říká, že zatím nic není hotové.
Pod palbou kritiky
„Ano, procházíme procesem, ve kterém potřebujeme vyřešit EIA, stavební povolení a záměr,“ vysvětluje Pavel Sovička s tím, že i s ohledem na zdejší délku povolovacího procesu je těžké investory už teď přesvědčit, aby s pozemkem počítali ve své strategii a vsadili na něj peníze.
Připravovaná zóna se totiž ocitla pod palbou kritiky. „Nejedná se tedy o průmyslovou zónu, která by měla vzniknout na brownfieldu, ale o zničení historického centra staré Karviné,“ upozorňuje Tereza Ondruszová ze spolku Stará Karviná, podle které je lokalita špatně zvolena a na území staré Karviné jsou pro průmyslovou zónu mnohem vhodnější místa.
„Mnozí odborníci doporučují toto území chránit, zachovat a následně provést řádný výzkum. V případě realizace průmyslové zóny by toto bylo nemožné. Předmětné území je navíc největší zelenou a částečně zalesněnou plochou na Karvinsku. Její zničení by znamenalo pro region nenahraditelnou škodu a výrazné zhoršení životního prostředí,“ dodává Ondruszová.
Ministerstvo zatím dává stopku
Spolek teď vyslyšelo i Ministerstvo životního prostředí při posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Podle něj může mít plánovaný průmyslový park významný vliv na okolní krajinu a kulturní dědictví. Resort oznámil, že developer nepředložil ucelenou dokumentaci o dopadech stavby na území s historickým, kulturním a archeologickým významem, a vyzval Panattoni k doplnění žádosti o posudek.
Podle Pavla Sovičky to není žádná velká překážka. „Prostě velké projekty přináší velké výzvy. My jsme na to zvyklí. Doplňujeme vše, co bylo požadováno, a ve spolupráci s ostravskou univerzitou vše upřesňujeme. Snažíme se to připravit tak, aby všechny hlasy, které se připojily do diskuze, byly vyslyšeny. Podávat to budeme během následujících týdnů.“
Odpor vůči výstavbě si Sovička vysvětluje tím, že Češi obecně nemají rádi změny. „V NIMBY efektu (not in my back yard, tedy odpor proti výstavbě v okolí, pozn. red.) jsme, řekl bych, vedoucí národ v Evropě,“ dodává Sovička.
V Karviné zároveň probíhá rozhodování o tom, zda lokalita bude prohlášena za krajinnou památkovou zónu. I tento návrh podal spolek Stará Karviná. „Věříme v to, že stará Karviná jakožto město, které bylo obětováno ve jménu prosperity Československa – díky těžbě uhlí a území, které dle názoru Národního památkového ústavu i Akademie věd ČR je významné v evropském měřítku –, si zaslouží ochranu, nikoli zastavění průmyslovou zónou s nejistou budoucností,“ dodává Ondruszová.
Začátek v druhé polovině příštího roku
Panattoni slibuje, že industriální památky po těžbě v dolu Barbora zachová. „Musíme respektovat rozhodnutí památkového ústavu. Kdybychom to ale prakticky vzali na jiné lokality, tak třeba v Poldi Kladno bychom se mohli donekonečna chodit dívat na ocelárnu. Ano, oblast Dolních Vítkovic je úžasná, ale i v rámci našeho projektu na to pamatujeme a na historii je tam připravena naučná stezka a důlní díla zůstala zachována a zůstávají. Ta nejsou součástí našeho projektu,“ dodává Sovička s tím, že pak by záleželo, v jakém rozsahu by byla památková zóna vyhlášena.
Přesto Panattoni věří, že v létě příštího roku bude zóna připravena na zahájení stavby. „Samozřejmě bude záležet na tom, jak budou přicházet uživatelé, ale věříme tomu, že v druhé polovině roku budeme připraveni,“ dodává Sovička.
Projekt je podle něj rozdělen na tři fáze, ale v případě jediného investora může být všechno jinak. „Pokud by byl jeden konkrétní uživatel pro celé území, může být hotovo už v roce 2027 nebo 2028. Pokud se bude fázovat, ve třech fázích myslím může být hotovo do roku 2029 nebo 2030,“ říká Sovička.
Panattoni počítá s rozlohou průmyslové zóny 97 hektarů. Už teď se ale v médiích objevily zprávy, že by se zóna mohla rozšířit na 274 hektarů. „To jsou vize kraje. My se věnujeme etapě, kterou v tuto chvíli připravujeme. A s dokumentací, kterou připravil kraj, se seznamujeme a je to pro nás nové. Nedokážu říct, jestli je to reálné, nebo ne,“ dodává Pavel Sovička.
