Článek
Znovuzvolený předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula se nyní chce zaměřit na mzdy a hlavně na ty ve státním sektoru. Středula se v úterý vrátil do čela ČMKOS po třech týdnech, kdy skončil kvůli neplacení členských příspěvků.
„Musíme se věnovat nyní všem třem sektorům, to znamená jak sektoru privátnímu, tak sektoru veřejné správy, tak sektoru služeb,“ uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys Josef Středula.
Reálné příjmy klesaly
Důvodem je podle jeho slov reálný pokles příjmů zaměstnanců, který vznikl kvůli dvouletému období vysoké inflace. Zaměstnavatele nejistá ekonomická situace nutila šetřit a inflace zároveň ubírala na příjmech jejich zaměstnanců.
„Například ve veřejné správě došlo k největšímu poklesu reálných příjmů vůbec, zhruba o 20 procent,“ uvedl předseda ČMKOS.
„U zaměstnanců, kteří spadají do takzvané první platové tabulky, to je opravdu obrovský propad,“ uvedl odborář.
A problém s výší platů ve veřejném sektoru potvrzuje také Daniel Münich, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) .
„Po roce 2020 rostly výrazně pomaleji než mzdy v sektoru soukromém. Hodně se to změnilo v posledních letech v důsledku inflace, kterou částečně následoval růst nominálních mezd v sektoru soukromém, ale pouze malý růst platů v sektoru veřejném,“ uvedl v komentáři pro SZ Byznys.
V některých vzdělanostně a odborně náročných profesích tak podle jeho slov přestávají být platy za práci pro stát konkurenceschopné. „V sektoru centrální státní správy je těžké schopné lidi z těchto řad udržet,“ dodává Daniel Münich.
Zvýšení platů ve veřejné sféře
Právě proto je pro Středulu prioritou řešit zaměstnanecké platy ve veřejné sféře, a ČMKOS tak chce bojovat za zvýšení základních platových tarifů. Ty jsou stanoveny pevnou měsíční částkou pro jednotlivé platové třídy a platové stupně.
„Problematika se liší obor od oboru, ale myslíme si, že růst by měl být někde kolem 15 procent,“ uvedl pro SZ Byznys Josef Středula.
K jednání vyzval už v listopadu loňského roku ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) a následně také premiéra Petra Fialu (ODS). „Dosud se jednání neuskutečnila, takže bych považoval za správné, aby se uskutečnila co nejdříve,“ dodal.
Podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka je ale takový požadavek nadsazený.
„Je to realistické pouze na dluh. Už tak Česko hospodaří se stamiliardovými schodky, takže pokud by se měly zvýšit mzdy o 15 % ve veřejném sektoru, tak si na to bude muset půjčit. Nebo zvýšit daně,“ uvedl v komentáři pro SZ Byznys.
„Ve veřejném sektoru pracovalo ve třetím čtvrtletí loňského roku přes 908 tisíc lidí, takže nemluvíme o žádných symbolických částkách,“ dodává s tím, že zvýšení by ve státním rozpočtu znamenalo desítky miliard korun navíc.
Podle Středuly se ČMKOS zaměří také na zaručené mzdy. Vláda minulou středu schválila návrh zákoníku práce, který zaručené mzdy ve firmách od ledna ruší a zachovává je jen ve veřejném sektoru. Místo osmi částek od minimální mzdy do jejího dvojnásobku by se měly vyplácet čtyři částky od minimální mzdy do 1,6násobku. Odbory jsou proti. Novelu ale bude ještě projednávat Sněmovna.
Důchodová reforma i výpověď bez udání důvodu
Kromě platů a mezd zaměstnanců chce staronový předseda ČMKOS bojovat i za další změny, které podle něj neférově postihují zaměstnance.
„Mezi naše priority bude patřit aktuální řešení návrhu výpovědi bez udání důvodu. A za důležité považujeme také důchodovou reformu. Je třeba jednat o problematice naprosto neakceptovatelného věku pro odchod do důchodu a také rozšířit seznam profesí, které mohou odejít do důchodu dříve,“ uvedl předseda ČMKOS.
Kromě jednání s vládními představiteli vedení odborářské konfederace chystá proti záměrům vlády řadu protestních akcí. O jejich návrzích by měli podle Středuly jednat na příštím řádném zasedání, které by se mohlo uskutečnit v polovině dubna, proto je nyní ještě nechtěl komentovat.
Poslední větší protest odborů ČMKOS se uskutečnil loni koncem listopadu. Školské odbory tehdy pořádaly stávku ve školách, v Praze se konala demonstrace.
ČMKOS je s 31 svazy s asi 270 000 členy největší odborová centrála v zemi. Radu tvoří vedení centrály a předáci jednotlivých svazů.
