Nový problém. Lidé zaplatili vysokou zálohu a soláry ještě neviděli

Solární boom přilákal na trh řadu nových firem. Některé ze společností, jež nabízejí instalaci fotovoltaiky (FVE), však příležitosti zneužívají v neprospěch klientů, kteří se tak ocitli v nepříjemné situaci.

„Složili jsme zálohu 365 000 Kč, doplatek cca 67 000 Kč jsme odmítli zaplatit z důvodu nedokončeného díla a poté z důvodu nefunkčnosti FVE. Dotace Zelená úsporám jsou v nedohlednu,“ stěžovali si jedni ze zákazníků ve svém podání České obchodní inspekci (ČOI) na jednu z nově vzniklých firem.

Společnost lákala tyto klienty na to, že veškeré komponenty mají skladem a fotovoltaiku tak domácnosti budou moct používat už v březnu 2022. Firma však se zákazníky nekomunikovala, nezvedala telefony a objevovala se akorát sdělení, že součástky „jsou na německých hranicích, střídač někde na lodi v Číně a po týdnu zase naopak baterie někde na trajektu na moři“.

Instalační firma navíc dva měsíce podávala chybnou žádost o připojení k distribuční síti. Když už se zdálo, že vše spěje ke konci, zprovozněná instalace přestala fungovat. „Instalační firma to vzala na vědomí a že se někdo takzvaně ozve. Poté už nám nikdo nikdy nezvedl telefon, vytípávali ho a nezareagovali ani na e-mail,“ popisují nespokojení klienti ve stížnosti.

Za poslední měsíce ČOI evidovala desítky podobných podání týkající se fotovoltaických firem. Spotřebitelé si nejčastěji stěžují na nesplnění termínů ve smlouvě ohledně dodávek a stavby FVE. „To nelze postihnout sankcí z naší strany, jde o soukromoprávní spor, kdy nedodržení termínu služby je nutno řešit soudní či mimosoudní cestou,“ říká mluvčí ČOI Jiří Frölich.

Řada podání také směřuje k vysokým zálohám, které firmy požadují předem. Problémem jsou i nezahájené slibované práce či nevyřízení dotací z programu Nová zelená úsporám.

Zákazníci většinou platí dvě zálohy a zbytek ceny doplácejí po dokončení instalace. „Na trhu se objevily společnosti vybírající od zákazníků nestandardně vysoké zálohy. V některých případech to je 70 až 80 procent z ceny zakázky. Pro klienty je to obrovské riziko, stát se může cokoliv,“ varuje Luboš Vrbata, vedoucí divize DZD Solar.

Profesní asociace se dokonce setkaly s firmou, která po zákaznících požadovala 100 procent ceny hned v první fázi. Podle Desatera pro výběr fotovoltaiky, které dal dohromady Cech akumulace a fotovoltaiky, je optimální výše první zálohy 10 až 40 procent a klient ji hradí po podpisu smlouvy. Solární asociace připouští dokonce 60 procent z celkové ceny, ale cokoli nad tuto hranici je podezřelé.

Druhá záloha se obvykle platí po získání smlouvy o připojení k síti a po začátku montáže a zákazník by tak měl mít uhrazeno 50 až 70 procent částky. „Ve druhé etapě platí 10 až 20 procent a po předání hotové instalace se doplácí zbytek. U velkých instalací pro firmy se to platí po etapách, tam je jiná ekonomika,“ vysvětluje ředitel Solární Asociace Jan Krčmář.

Podle něj instalační firmy požadují vysoké zálohy z důvodu, že si nejsou jisté, zda elektrárnu stihnou včas dokončit. „Nespokojený zákazník ji pak nebude chtít doplatit,“ dodává Krčmář.

Instalace solární elektrárny je v podstatě stavební projekt a u jakékoli služby ve stavebnictví, například při renovaci bytu, se neplatí 100 ani 80 procent zálohy předem. „Je potřeba, aby k tomu zákazníci přistupovali se zdravou opatrností,“ říká Krčmář.

Za podobnými postupy může stát snaha firem zvýšit si cash flow spolu s neznalostí trhu.

„Situace v oblasti energií byla po krachu společnosti Bohemia Energy a se začátkem války na Ukrajině velmi vypjatá. Zákazníci hledali co nejrychlejší řešení, a to je živná půda pro nekalé praktiky,“ říká Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Solární boom, který rostl od podzimu 2021, přilákal do oboru nové hráče, kteří ještě nemají dostatek zkušeností.

„Taková situace povzbuzuje i vstup podnikatelů, kteří jen chtějí rychle vydělat peníze, žene je jen vidina rychlého zisku. Dopad ještě není tolik vidět, protože zákazníci některých dodavatelů jsou velmi trpěliví a na elektrárnu čekají klidně rok, někdy i déle. Často se také stává, že takovéto společnosti, které od zákazníků vybraly vysoké zálohy, nyní se zákazníky nekomunikují,“ popisuje situaci Vrbata z DZD Solar.

Přes čtyři desítky lidí si stěžovaly ČOI například na Energetický Holding Malina, který v oblasti fotovoltaiky a tepelných čerpadel působí od června 2021. Po zákaznících údajně požaduje vysoké zálohy, neplní termíny instalace a s klienty nekomunikuje – alespoň to tvrdí desítky negativních hodnocení na několika internetových fórech. Firma se k situaci od minulého úterý nevyjádřila.

Podobně je na tom i ostravská společnost FG Energy, která zákazníkům fotovoltaiku ve slíbených termínech nedodala. I ona nashromáždila například na portálu Refsite negativní reference a ani ona se k otázkám SZ Byznys za týden nevyjádřila.

„Když zálohy vyberou v takové výši, tak proti tomu může oprávněně jít jedině nákup panelů. Už při vybírání záloh musí probíhat nákup panelů, pak ale není vysvětlitelné větší zpoždění instalace než půl roku,“ vysvětluje majitel energetické Skupiny Amper Jan Palaščák.

Jestliže firma nakoupí panely a další komponenty a má je na skladě, měla by být schopná dokončit stavbu v řádu jednotek měsíců. „Pokud nakupuje komponenty a nabírá klienty rozumně, tak by to měla stihnout do půl roku. To je nějaká zdravá doba pro malé instalace. Pokud se to vleče déle, už je tam nějaký problém, ať už nezvládnutí situace nebo něco jiného,“ dodává Palaščák.

Když firma nechává zákazníka čekat déle, Vrbata už doporučuje situaci řešit. Objevují se totiž i případy, kdy podnik nebyl schopný dodat slíbenou fotovoltaiku přes 12 měsíců. „Navíc pokud společnost nekomunikuje, tak bych to osobně řešil výměnou dodavatele a trval bych na vrácení zálohy,“ radí Vrbata.

Dokončení instalace však někdy neznamená zároveň připojení elektrárny do distribuční sítě. To může čekání ještě o několik měsíců prodloužit.

„Dochází k tomu, že si zákazník pořídí FVE, firma přijde, nainstaluje ji a potom požádá distributora o připojení, který třeba v dané lokalitě odmítne elektrárnu připojit,“ říká Krčmář. To se v poslední době děje hlavně v distribučním území EG.D, především v oblasti jižní Moravy, kde mohou lidé podle Krčmáře čekat na připojení pět až sedm měsíců.

To může zákazníka omezit, neboť nejenže bez připojení k síti není elektrárna funkční, ale také bez něj majitel nedostane dotaci. „Dobrá instalační firma se nepouští do realizace elektrárny dřív, než má jasné, že ji distributor připojí. To je i v našich zásadách,“ říká Krčmář.

Odborníci z těchto důvodů nabádají lidi k obezřetnosti. „Všem zájemcům o instalaci bych doporučil přečíst si naše Desatero, které jsme zveřejnili spolu se Státním fondem životního prostředí. To provede zákazníky procesem výběru dodavatele a vyhnou se tak možným rizikům při výběru instalační firmy. Dalším dobrým vodítkem jsou ověřené reference na webu společnosti Refsite,“ radí Hradecký.

Nebojují však pouze nováčci na trhu. Slíbené fotovoltaiky včas nerealizovala například společnost Schlieger, která funguje od roku 2010. Na ni také míří nejvíce stížností na ČOI. „Absolutně nejvíce podání, konkrétně 13, se týká společnosti Schlieger s. r. o., kde jednoznačně převažuje oblast neplnění smluvních termínů při dodávkách FVE a tepelných čerpadel,“ potvrzuje Frölich.

„Od schválení fotovoltaické elektrárny distributorem je aktuální čekací doba čtyři měsíce k instalaci,“ říká Pavel Matějovič, provozní ředitel společnosti Schlieger. Loni však byla situace jiná. „V minulém roce, po nárůstu poptávky o více než 450 procent, jsme instalovali osm až 11 měsíců od podpisu smlouvy,“ připouští Matějovič.

ČOI také uložila společnosti pokutu ve výši 600 000 Kč kvůli chybám v technické dokumentaci k tepelným čerpadlům. „Tuto nepřesnost jsme dle zjištění ČOI odstranili. Na tom, aby veškeré podklady k tepelným čerpadlům byly v pořádku, od té doby úzce spolupracujeme s TÜV SÜD Czech,“ uvedl Matějovič s odkazem na společnost poskytující testování, certifikační, auditorské a znalostní služby.

V posledním roce čelil tuzemský sektor fotovoltaiky velkému náporu. Domácnosti investovaly do úsporných řešení z důvodu vysokých cen energií. Nyní se však situace zklidnila a čekací lhůty se také krátí.

„Firmy teď mají méně poptávek než loni, kdy jich bylo hodně po invazi na Ukrajinu. Dneska je doba lepší, na trhu se nachází více firem, Česko se stalo také více atraktivní zemí pro dodavatele technologií, než tomu bylo před pěti lety, kdy se u nás postavily fotovoltaiky v celém sektoru za 100 až 120 milionů Kč,“ říká Krčmář.

Ani s dodávkami komponent už se neobjevuje tolik problémů jako loni. „Problém bývá u některých renomovaných značek střídačů a mají tak delší dodací lhůty. Ale ani tam nevidíme, že by se projekty prodlužovaly o několik měsíců,“ popisuje šéf Solární asociace.

Vrbata očekává, že solární boom bude trvat ještě dva až tři roky. Obává se ale toho, aby další vývoj trhu neuškodil. „Osobně se bojím toho, že některé subjekty, které zneužívají situaci, mohou solární energetice opět uškodit,“ říká. Řada společností také nemusí situaci ustát a zkrachuje.