Článek
Koalice je blízko dohody o sazbách daně z přidané hodnoty. Namísto tří sazeb mají vzniknout jen dvě a například potraviny by nově mohly být zdaněny méně, konkrétně 12 procenty. „Pokles DPH bude vidět i na cenovkách,“ slibuje šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Základní sazba, podle zdroje, který je blízký vládním vyjednávačům, zůstane stejná jako teď, tedy 21 procent.
Klíčová otázka zní, jak se jednotlivé položky v sazbách přeskládají. Základní potraviny by patrně spadly do nižší sazby, po čemž obchodníci dlouho volají. Vodné, stočné či lístky na sport a kulturu by naopak mohly z nejnižší desetiprocentní sazby skočit do té nejvyšší. Definitivní podobu nového DPH oznámí koaliční vláda Petra Fialy ve čtvrtek v poledne.
Drobné změny v DPH ekonomičtí experti obecně příliš nedoporučují. Obvykle totiž snižují příjmy státní kasy a podle dat se na konečných cenách pro zákazníky stejně zpravidla neprojeví. Obchodníci je totiž často spolknou ve svých maržích.
Samy obchody však nyní avizují, že případný propad zdanění potravin z 15 na 12 procent je tak výrazný, že by ho tentokrát do cen promítly.
„U potravin to poznat bude. U těch základních si všichni budou hlídat, aby byl pokles DPH vidět na cenovkách. Mediální tlak u hlavních položek bude hodně velký,“ podotýká Prouza.
Taky podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by lidé snížení DPH na cenách základních potravin pocítili. Dražší jídlo už lidé odmítají platit, jak potvrzují data z maloobchodu.
„Prostor pro zdražování ze strany obchodu není veliký, u některých položek může dojít ke snižování marží obchodníků,“ řekla Horská SZ Byznys.
Manko 10 miliard?
Podle Horské obchody dobře vidí, že lidé šetří už i na jídle. „Nejsme v době po covidu, kdy byli lidé ochotní utrácet za cokoli za jakoukoli cenu. Peněženky domácích spotřebitelů už jsou relativně uzavřené.“
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je redukce tří sazeb DPH na pouhé dvě dobrý tah. Zlepší totiž výběr daně. „Je to žádoucí. Čím jednodušší systém bude, tím hůře půjde skrývat nějaké transakce. ‚Nedovýběr‘ DPH je u nás asi 70 miliard korun ročně. Čím více systém zjednodušíte, tím více si stát dokáže vzít.“
Diskutované změny v sazbách, tedy ze současného rozložení 21 %, 15 % a 10 % na 21 % a 12 %, by podle něj měly mít vliv i na snížení inflace. „Pokud by se dvě spodní sazby jen sloučily, tak by to byl protiinflační impuls. Ale bohužel by to zároveň znamenalo výpadek výběru DPH ve státním rozpočtu.“
Takový výpadek Marek odhaduje na 10 miliard korun. „Fiskálně neutrální varianta jsou sazby 13 % a 21 %. Každý procentní bod nahoru nebo dolů znamená plus nebo minus 10 miliard. Varianta 12 % a 21 % by tedy byla minus 10 miliard. Varianta 14 % a 21 % by vynesla plus deset miliard,“ spočítal ekonom a člen NERV David Marek.
Desetimiliardový pokles výběru by mohl vykompenzovat přesun vodného, stočného a dalších položek do vyššího zdanění.
„Otázka je, čím ten výpadek chtějí nahradit. Baví se o úpravách spotřebních daní, tam prostor v řádu několika miliard může být,“ předpokládá Prouza.
