Článek
L’Écocirque neboli Ekologický cirkus vypadá úplně klasicky – veliký stan, akrobati a žongléři, na pozadí hraje živý orchestr, který doplňuje rocková hudba. V něčem se však liší, nevyužívá živá zvířata. V představení 100 % Humain (100% lidské) je umělci nahradili hologramy, a tak se v cirkusovém šapitó objeví lev, slon a jako bonus proti klasickému cirkusu jím proplouvá také velryba.
„Celá show je koncipována jako průlet vesmírem, kdy divák je jeho součástí, a může tak obdivovat veškerá jeho skrytá zákoutí a taje“, vysvětluje pro Bloomberg principál cirkusu André-Joseph Bouglione. „Nechtěli jsme jednoduše udělat představení bez zvířat, chtěli jsme show s něčím navíc.“
L’Écocirque neboli Ekologický cirkus je dílem manželského týmu cvičitelů zvířat, kteří pocházejí z cirkusových rodin. André-Josephovi a Sandrine Bouglioneovým začala postupem času vadit kvalita života jejich zvířecích umělců, ale hlavní zlom nastal jedné noci, kdy se jim zranila jedna z šelem.
„Ve snech nás pronásledoval její pohled, než se vrátila do klece,“ říká André-Joseph. Rozhodli se vystupovat bez zvířat a v roce 2016 vyzkoušeli jiný koncept menšího představení, v němž vystupovali pouze akrobaté a kouzelníci. Tento krok však vyvolal pozdvižení u ostatních členů cirkusového průmyslu a vedl k roztržce se zbytkem klanu Bouglione.
Tato reakce je však jen povzbudila. Manželé strávili další tři roky prací na svém představení a pomocí sponzorů a dárců byli schopni pokrýt náklady na vývoj ve výši 2,5 milionu eur (62 milionů Kč), přičemž jen hologramy, které vytvořilo francouzské studio Adrenaline, stály v přepočtu více než 10 milionů korun. Slavnostní uvedení představení zmařila první vlna pandemie covidu-19 na začátku roku 2020, ovšem až odložená premiéra v roce 2021 přivedla do cirkusu velké množství návštěvníků a od té doby cirkus úspěšně objíždí řadu francouzských měst.
Další z hologramů, které se během představení ve stanu objeví.
Název francouzského cirkusu také odkazuje na jeho hodnoty. Osvětlení pohání obnovitelná energie a občerstvení pochází z místních zdrojů a zákazníci ho kupují v nádobách bez plastů. Malá skupina účinkujících se vyhýbá letecké dopravě, místo toho se dopravuje lodí, vlakem nebo veřejnou dopravou. Ochranka, uklízečky, číšníci a pokladní jsou najímáni přímo na místě.
L’Écocirque je součástí nové, technologicky náročné generace cirkusů, které jdou ve stopách kanadského Cirque du Soleil, jenž byl v 80. letech 20. století průkopníkem představení založených na lidském talentu, vyprávění příběhů a okázalých vizuálních efektech. Napříč světem také existuje několik podobných produkcí, jako například Cirkus Roncalli v Německu, také s hologramy, či brooklynský Hideaway Circus, který využívá virtuální realitu.
Hologramy mají potenciál vzbudit u diváků ohlas. Jak říká Oh Young Koo, vedoucí pracovník institutu na francouzské obchodní škole Insead: „Pandemie urychlila digitální transformaci, ale také způsobila, že lidem chybí interakce na fyzickém místě,“ říká. L’Écocirque nabízí obojí. „Dává lidi dohromady, ale zároveň jim poskytuje zážitek podobný virtuálnímu,“ dodal.
Zákaz dalším generacím
Po desetiletích kampaní aktivistů, kteří upozorňovali na trápení zvířat, jež tráví většinu života v klecích, se turné se zvířaty stalo tabu. Francie loni oznámila zákaz divokých zvířat v cirkusových představeních, který má vstoupit v platnost v roce 2023. Připojí se tak k přibližně dvěma desítkám dalších evropských zemí, které jejich používání zakazují.
V Česku sice platí od letošního února novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která zakazuje drezuru a výcvik volně žijících druhů, ovšem pouze těch narozených po 1. 1. 2022.
Prakticky to tedy znamená, že zvířata z českých cirkusů zmizí nejdříve za 30 až 50 let. A Patrik Joo, ředitel cirkusu Jo-Joo dodává: „Této generace se tento zákon ještě nedotkne, ale příští generace už nepozná rozdíl mezi tygrem a lvem, protože nebude mít příležitost sledovat je naživo.“
Zvířata tak v českých šapitó zatím zůstávají a cirkusy s technologickým pokrokem nepočítají. „Už před pár lety jsme zavedli doplňující projekce, ale pořád je to doplněk představení, ne náhrada za představení jako takové,“ myslí si Joo.
Podle něj mohou cirkusy bez zvířat očekávat maximálně poloviční návštěvnost. „Taková novinka zabaví návštěvníky na sezonu, maximálně dvě, ale do budoucna by počty návštěvníků klesaly,“ tvrdí a za pravdu mu dává i několik příkladů ze světa.
Odvětví je totiž plné příkladů významných cirkusových společností, které se nedokázaly přizpůsobit době a zanikly. Cirkus Ringling Bros. a Barnum & Bailey v roce 2016 ustoupil tlaku ochránců práv zvířat a vyřadil ze svých představení slony. V roce 2017 pak po 146 letech provozu ukončil činnost s odkazem na klesající prodej vstupenek, vysoké provozní náklady, měnící se vkus veřejnosti a vleklé boje se skupinami bojujícími za práva zvířat.
Sandrine Bouglioneová však říká, že odstranění zvířat z cirkusů dává smysl nejen z obchodního hlediska, je to jednoduše správné. „Ať děláme, co děláme, rodí se a umírají v kleci, jen aby bavila lidi,“ říká. „Časy se mění a my nemůžeme prostě dál pokračovat s cirkusem, jaký znali naši prarodiče.“
