Článek
Evropská unie schválila další reformu emisních povolenek, když si země sedmadvacítky odhlasovaly zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a konec bezplatných povolenek v roce 2034.
Podle zástupců českého průmyslu nebo dopravců bude tento krok znamenat další zdražování.
Co jsou emisní povolenky
- Emisní povolenky jsou pomyslné poukázky, opravňující vypouštět do ovzduší emise CO2.
- Povolenkový systém označovaný zkratkou EU ETS v Evropě funguje od roku 2005.
- Povinně jsou v něm zapojeni největší znečišťovatelé ovzduší – například hutě, sklárny, elektrárny či teplárny.
„Zavedení emisních povolenek na pohonné hmoty bude pro dopravce znamenat zdražení nafty o tři až šest korun na litr v závislosti na tom, jak se budou stanovovat ceny povolenek. To budou muset zaplatit objednatelé dopravy a nakonec spotřebitelé,“ říká Vojtěch Hromíř, tiskový mluvčí sdružení ČESMAD Bohemia.
Podle něj změna přispěje k většímu přerozdělování ohromných objemů peněz a doufá, že s nimi bude naloženo rozumně. „Chtěli bychom, aby se vybrané prostředky za povolenky vracely do sektoru silniční dopravy. Mohou z nich být například podporovány nákupy vozidel na alternativní pohony. Ale spíše se obávám, že se peníze ztratí v masivním dotačním bludišti Evropské unie, která se zatím tváří, že její ekonomika a obyvatelé unesou jakékoliv zvyšování nákladů,“ dodává Hromíř.
Finanční analytik Michal Šnobr míní, že je velice brzo na konkrétní hodnocení situace. „Samozřejmě, že dojde ke zdražení, ale do roku 2027 je ještě příliš daleko. Trh je nestabilní a citlivý, tudíž nelze předpovídat výslednou cenu,“ říká. Podle něj je zbytečné nyní predikovat ceny, které se mohou za čtyři roky změnit. Dále ale dodává, že Evropská unie má dostatek prostředků, aby trh mohla regulovat nahoru, nebo dolů.
Svaz průmyslu a dopravy ČR a průmyslové firmy počítají s cíli evropské dekarbonizace a transformací odvětví, nicméně volají po tom, aby evropská legislativa odrážela technologické, časové i finanční možnosti jednotlivých odvětví.
„Předpokládali jsme, že Rada návrhy schválí, v tomto ohledu tam pro nás nejsou nějaká překvapení. Nicméně doufáme, že šlo na delší dobu o poslední hlasování a že se legislativa v této oblasti ustálí,“ sděluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky svazu.
Dále uvádí, že aktuální změny legislativy se schvalují pouhé tři roky od poslední revize, což ke stabilitě a předvídatelnosti podnikatelského prostředí rozhodně nepřispívá. Ne všechny schválené změny lze navíc hodnotit pozitivně. „Rozsah regulace Evropského systému pro obchodování s emisemi jsme od předložení návrhu Evropskou komisí považovali za zbytečně excesivní pro dosažení stanovených cílů, a tím i rizikový pro konkurenceschopnost evropského průmyslu. Rizika vnímáme zejména u konce bezplatného přidělování povolenek, který by měl být provázán s postupným nástupem takzvaného uhlíkového cla,“ říká Čížek. Uhlíkové clo má být uvalené na takové zboží dovážené do EU, při jehož výrobě vznikal CO2.
„Clo ale neřeší otázku exportu z Evropy, navíc jeho efektivitu není možné zaručit, jelikož se jedná o zcela nový mechanismus,“ dodává Čížek s tím, že bude proto nutné jej pravidelně vyhodnocovat, aby bylo zaručeno, že nebude ohrožena konkurenceschopnost našeho průmyslu ve světě.
Čížek dále popisuje, že z pohledu českého průmyslu bude podstatný zejména konkrétní návrh podpory například pomocí Modernizačního fondu a dalších zdrojů, aby skutečně přispěly k dekarbonizaci průmyslu.
„Jsme proto rádi, že se podařilo v odhlasovaných návrzích zachovat a v řadě případů i navýšit prostředky, které mají těmto odvětvím s transformací pomoci, což je klíčové z hlediska udržení produkce v Evropské unii, a tím i zaměstnanosti v často nejzranitelnějších regionech,“ dodává Čížek.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Jiřího Nouzy, se na první pohled může zdát, že se unijní reforma povolenek oboru stavebnictví úplně týkat nebude, ale dotkne se podle něj konkrétní části – výrobců stavebních hmot a materiálů.
„Náklady se nutně musí promítnout do cen výrobků. V obecné rovině tato reforma dle mého názoru nepřispěje k tomu, abychom se s tím v České republice, která je průmyslovou zemí, vypořádali. Bohužel jsem toho názoru, že to daňoví poplatníci zaplatí z vlastních kapes a žádný dotační program pro to fungovat nebude a nemůže,“ míní Nouza.
Sada klimatických norem označovaná jako Fit for 55 má přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent oproti roku 1990.
