Nová data: Zadlužená firma NET4GAS bude stát odběratele plynu víc a víc

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Končící ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) bere loňské zestátnění plynovodů NET4GAS jako jednu ze svých hlavních zásluh ve prospěch domácí energetiky. Nové výhledy hospodaření však ukazují, jak drahé bude udržet zadlužený podnik v chodu.

Domácí zákazníci mu budou v letech 2026 až 2030 přispívat každý rok částkou mezi 5,9 a 6,1 miliardy korun. To je skoro třikrát víc, než bývalo do loňska zvykem. Vyplývá to z nových tabulek Energetického regulačního úřadu (ERÚ), které Síkelovo ministerstvo nijak nerozporuje a spíš se za úřad staví.

Ceny se promítnou do faktur za plyn, konkrétně do regulovaných plateb za distribuci, o kterých rozhoduje právě ERÚ. Tyto platby šly nahoru už loni. Pro domácnosti s větším odběrem plynu z toho plyne zdražení o vyšší desítky korun měsíčně, což v celé faktuře snadno zapadne, ale v procentním vyjádření jde o překvapivý a hlavně trvalý skok.

NET4GAS spravuje čtyři tisíce kilometrů trubek včetně páteřní sítě a vstupních stanic na hranicích. Od privatizace v roce 2001 až do loňska šlo o soukromou firmu, která celou dobu slušně vydělávala na tranzitu ruského plynu přes Česko. Ve vidině pokračujících tržeb tohoto druhu rozjela v minulé dekádě velké investice na dluh.

Po vpádu Ruska na Ukrajinu a po odpojení ruského plynu však tranzit spadl na nulu, což stáhlo podnik na pokraj bankrotu. Vláda ho loni koupila za 7,9 miliardy korun, a to i se všemi dluhy ve výši 33 miliard korun. Nákladný nákup odůvodnila hlavně tím, že jde o kritickou infrastrukturu, kterou je dobré mít pod kontrolu kvůli energetické bezpečnosti.

Až postupně se však ukazuje plná cena, kterou daňoví poplatníci a spotřebitelé plynu za NET4GAS zaplatí. Kromě kupní sumy, kterou vláda nejdřív loni zkresleně uváděla jen na úrovni pět miliard, se nyní vyjevují také plné náklady na provoz firmy a umoření všech jejích nákladů a závazků.

ERÚ řeší příjmy pro NET4GAS kvůli tomu, že jde o monopolní infrastrukturu. Úřad, který by měl fungovat nezávisle na vládě, posuzuje nároky firmy vždy na podzim podle oprávněnosti jejích nákladů a pak určuje poplatky v cenovém rozhodnutí.

Na příští rok jsou tato jednání zatím v běhu. NET4GAS si už však o zdražení řekl a ERÚ už dal najevo, že vzhledem k výpadku tranzitu má pro zvýšení poplatků pochopení. Jinými slovy že NET4GAS dostane šanci kompenzovat si tržby u těch zákazníků, kteří mu jediní zbyli – tedy u firem a domácností v Česku.

Ještě v roce 2022 měl NET4GAS dohromady tržby 13 miliard, loni už jen tři. Z toho na domácí odběratele připadaly dlouhodobě necelé dvě miliardy. Letos už má NET4GAS z loňska povoleno vybrat doma 4,2 miliardy. Příští rok by se rád dostal co nejblíž k šesti miliardám a tam už zůstal.

Skok z dvou na šest miliard, když se rozpočítá na celou domácí spotřebu, představuje zdražení zhruba z 30 na 90 korun za megawatthodinu plynu. Roční spotřeba v rodinném domku na plyn je běžně kolem 20 MWh, takže měsíční příspěvek pro NET4GAS v takovém případě stoupne z 50 na 150 korun.

Proti zdražování jde v současnosti pokles cen samotného plynu, což je na faktuře to hlavní. Na druhou stranu však porostou i jiné regulované poplatky, které také schvaluje ERÚ. Úřad už před tím varoval a zdůvodnil to tím, že domácnosti i firmy plynem šetří, ale že náklady na údržbu infrastruktury jsou fixní, takže po rozpočítání na jednotku plynu vyjde distribuce dráž.

Novinkou jsou teď ale už zmiňované tabulky, jak si ERÚ představuje fungování NET4GAS v letech 2026 až 2030. Z nich plyne, že s oživením tranzitu už se raději nepočítá a že domácí zákazníci mají postupně převzít celý chod plynárenského podniku. A že jejich poplatky mají růst z letošních 4,2 miliardy postupně na 5,9 miliardy v roce 2026 a až na 6,1 miliardy v roce 2030.

„Vyšší podíl zapojení domácích zákazníků do úhrady oprávněných nákladů provozovatele soustavy vychází jednoznačně z toho, že po poklesu objemu mezinárodního tranzitu tvoří objem využití soustavy pro domácí zákazníky podstatně vyšší podíl,“ říká k chystanému navýšení domácích plateb mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Tranzit dříve platil hlavně ruský Gazprom. NET4GAS s ním měl dlouhodobý kontrakt a snaží se ušlé peníze vysoudit v arbitráži. Konec obchodních vztahů s Ruskem se ale regulátorům jeví jako zásadní obrat, proto ERÚ na výpadek tranzitu reaguje úplně novou metodikou, opřenou právě o domácí zákazníky.

„Tato změna je tak podstatná, že je logické, že na ni Energetický regulační úřad reaguje návrhem na změnu regulačního rámce,“ dodává Kebort ke konci tranzitu – s tím, že kdyby přeprava přes české území zase někdy ožila, domácí zákazníci budou odvádět o to méně.

Proti postupu ERÚ se dlouhodobě ozývají velcí domácí odběratelé plynu, jako je třeba Teplárenské sdružení. Považují ho za zbytečně velkorysý a drahý. Teplárníci navrhují, aby ERÚ přestal domácím odběratelům rozpočítávat do nákladů to, co sloužilo jen pro tranzit. To ERÚ odmítá a hájí se zákonem, podle kterého má garantovat chod celé sítě.

Za nepochopení ERÚ považuje také stížnosti na to, že chce plynařům povolit zvýšení příjmů až na šest miliard, když letos už bez tranzitu vyjdou se čtyřmi. V letech 2026 až 2030 má takto NET4GAS dostat víc peněz třeba na „motivační program“, když udrží síť bez výpadků, posílí spojení do Polska nebo začne trubky chystat na přimíchávání vodíku.

Teoreticky by NET4GAS coby státní podnik mohl všechny tyto úkoly dostat od vlády za úkol bezplatně. Podle ERÚ se však regulace musí nastavovat univerzálně bez ohledu na to, kdo firmu vlastní.

Námitku, že ERÚ budí dojem, jako kdyby šel vládě na ruku a vylepšoval účetní obraz draze koupené firmy, Kebort odmítá jako nesmysl. Víc peněz vysvětluje primárně tím, že regulační poplatky se odvíjejí od nákladů na kapitál a ty v ekonomice pro období 2026 až 2030 rostou.

Konec tranzitu souvisí s překreslením plynařských map po ruské agresi. NET4GAS před válkou inkasoval za přepravu ruského plynu do Německa šest miliard ročně. Nyní se o tranzit přes Česko už nikdo v dlouhodobých aukcích nehlásí.

Německo nakupuje plyn v Norsku a jinde po světě ve zkapalněné formě. To se jeví jako trvalá změna. Jedinou šancí pro NET4GAS by tím pádem do budoucna mohl být konec přepravy ruského plynu přes Ukrajinu a zásobování Slovenska ze severu, přes Německo a Česko.

Dluhy NET4GAS souvisí hlavně s budováním tranzitní cesty ze Saska do Bavorska přes Česko, která navazovala na německo-ruský baltský plynovod Nord Stream. V době spolupráce s Ruskem se jevila jako dobrá pojistka pro napojení Česka na západní síť. Po odpojení Nord Streamu ale chybí tržby, jimiž by šlo tyto dluhy a investice pokrýt.

Z celkových dluhů NET4GAS ve výši 33 miliard je 16 miliard splatných v příštích dvou letech. Jen na úrocích z bankovních půjček a dluhopisů podnik loni zaplatil 1,6 miliardy korun.

Enormní zadlužení NET4GAS vzbuzovalo loni, když vláda podnik kupovala, velké výhrady. Firmu chtěl také Daniel Křetínský, jehož holding EPH už roky kontroluje plynařskou infrastrukturu na Slovensku a scelení někdejší federální sítě mu dávalo smysl.

Svou představu o koupi nikdy Křetínský otevřeně nepopsal, ale podle neoficiálních informací chtěl původním vlastníkům NET4GAS zaplatit výrazně méně. Současně chtěl donutit věřitele NET4GAS, aby vzhledem k náhlému výpadku tranzitu odepsali část dluhů a nesli riziko, do kterého předtím šli.

Za to, že stejně nepostupovala vláda, pak Síkela schytal opakovaně tvrdou kritiku, nejčastěji v Blesku a jiných titulů Křetínského mediálního domu CNC. Ministrův tým ho pak hájil tím, že právě díky výpadku tranzitu byla jedinečná příležitost podnik koupit a že cenu schválili tři mezinárodní znalci. Jejich posudky však úřad nikdy nezveřejnil.

Cenové návrhy ERÚ, podle kterých spadne chod zadluženého NET4GAS plně na domácí zákazníky, ministerstvo teprve bude posuzovat. Zatím novou metodiku nijak nehájí ani neshazuje, ale de facto se za ERÚ staví a vybízí ho k nezávislému fungování, ať už jsou plynovody státní, nebo ne.

„Zdůrazňujeme, že rozhodování o výši regulovaných cen je čistě v kompetenci nezávislého regulačního úřadu. MPO se do tohoto procesu nezapojuje. ERÚ podle zákona musí ke všem regulovaným subjektům zachovávat rovnocenný přístup a na jeho postup tedy nemá žádný vliv to, kdo daný subjekt vlastní,“ uvedl k otázkám a námitkám ohledně budoucnosti NET4GAS mluvčí Ministerstva průmyslu Vojtěch Srnka.