Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Příliš obecné cíle v žádostech o dotace znemožňují zpětnou kontrolu, zda byly peníze vynaloženy smysluplně, vadí Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ), který se zaměřil na zemědělské investiční dotace v letech 2014–2020.
Zaměřil se na projekty za více než 18 miliard korun, které v uplynulé dotační sedmiletce mířily na podporu venkova v oblasti vzdělávání a investic do zemědělských podniků, na podporu agroturistiky, výstavbu obnovitelných zdrojů, zahájení činnosti mladých zemědělců i na podporu nezemědělských činností.
Ve zprávě dává úřad několik příkladů, jak příliš obecné reportování komplikuje odpověď na pozdější otázku, zda se vlastně investiční dotace do farem „vyplácejí“.
„Vybudováním wellness dojde k uspokojení občanů a návštěvníků obce Choťovice a okolí a zároveň zvýšení návštěvnosti tohoto kraje,“ stálo například v jednom z kontrolovaných projektů bez dalšího vysvětlení, jaký konkrétní přínos investice bude mít.
Žadatel o dotaci – Farma Choťovice na Kolínsku – v tomto případě získal přes 4,5 milionu korun na výstavbu bazénu se slanou vodou, finské sauny a vířivky ve svém hotelu na farmě, kde chová prasata a skot, provozuje bioplynku, kompostárnu či prodejnu masa a má dětské hřiště.
Majitel farmy Karel Horák považuje zprávu NKÚ za zavádějící. „Projekt splnil cíle nad očekávání, nejen ohledně návštěvnosti okolí a takzvané agroturistiky. Bohužel první dva roky provozu byl omezen opatřeními proti šíření covidu-19,“ řekl SZ Byznys.
Cílem projektu podle něj bylo také využití odpadního tepla z nedaleké bioplynové stanice pro kompletní vytápění budovy a ohřev vody. „V rámci projektu došlo také k vytvoření dvou pracovních míst,“ dodal farmář.
Podpory, které rozvíjí nezemědělskou činnost na farmách, v principu hájí stát i zemědělské organizace. „Je to vhodná podpora diverzifikace i zemědělských činností na venkově včetně také podpory tzv. cesty potravin od zemědělce na vidličku,“ říká Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství.
NKÚ se zaměřil na to, zda prostředky z Programu rozvoje venkova, zčásti hrazeného z prostředků EU a zčásti ze státního rozpočtu, byly vynaloženy účelně, ale také hospodárně. Právě v „účelnosti“ byl někdy problém, protože nebyly definovány jasné cíle a zpětně se proto těžko jejich naplnění kontroluje.
„Některé z předpokladů účelnosti jsou významně zpochybněny, ale nelze ještě konstatovat, že vynaložené prostředky nejsou účelné. Žádost o dotaci například obsahuje vágní a neověřitelné údaje, na jejichž základě nelze měřit výsledek projektu,“ stojí ve zprávě NKÚ.
Podrobně zpráva analyzovala 20 projektů šesti žadatelů, kteří na dotacích vyčerpali 107 milionů korun. Projekty byly určeny například na modernizaci farem (dotace až v desítkách milionů korun na subjekt), diverzifikaci činnosti, podporu agroturistiky, výstavbu stájí, skladů, jímek nebo sportoviště pro děti. Patnáct těchto projektů, tedy 75 procent, mělo podle NKÚ nedostatky z hlediska účelnosti vynaložených prostředků.
Naopak všechny projekty byly hospodárné, to znamená, že právně nedošlo k pochybení ve smlouvách a výběru dodavatelů a projekty byly provedeny v odpovídající kvalitě.
Po proplacení projektu musejí příjemci pravidelně předkládat monitorovací zprávy, podle NKÚ však už stát (Státní zemědělský intervenční fond) nekontroluje, jestli obsahují správné a relevantní informace. Tvrdí, že pokud jde o hodnocení projektů příjemci, tedy farmáři, jsou některé zprávy příliš obecné. Jako příklad zmiňuje skoupé zhodnocení jednoho projektu zaměřeného na vzdělávací akci: „Beneficienti si nabyté poznatky pochvalují, jsou použitelné v jejich praxi.“
Méně chyb – více byrokracie
Jedna ze žádostí v projektu pro podporu agroturistiky zase například jako indikátor zmínila předpokládaný počet lůžek obsazených za rok, ale monitorovací zprávy mluví jen o počtu hostů, přičemž není jasné, kolik nocí hosté na penzionu strávili. Jiný projekt uvádí v žádosti počet hodin využití pořizovaného stroje, ale v monitorovacích zprávách nic takového není. V dalším projektu příjemce dotace uvedl, že měl nulové tržby, třebaže vykázal tržby přes 700 tisíc korun.
Monitorovací zprávy také často obsahují chybná data. „Například nevykazují tržby za projekt, ale za celý podnik, nebo nevykazují žádné tržby, ačkoliv jich dosáhli,“ konstatoval úřad. Toto zjištění se týká celkem deseti projektů z 20 kontrolovaných.
Podobné nedostatky vnáší pochybnosti, proč se vlastně celý systém monitorování provádí. A znesnadňují také objektivní hodnocení programového období, které by mohlo vést k přenastavení celého dotačního systému.
Ministerstvo zemědělství navíc vyhodnotí přínosy a dopady Programu rozvoje venkova 2014–2020 teprve v roce 2026.
Ministerstvo nepopírá, že při vyplňování monitorovacích zpráv žadateli jsou nedostatky, ale namítá, že pro eliminaci chyb by se musela upravit legislativa nad rámec požadavků EU, a to by zase znamenalo větší byrokratickou zátěž pro farmáře.
„Nastavení cílů až na úroveň projektů a jejich následné detailní vykazování by šly již výrazně nad rámec zákonných požadavků a neúměrně by byrokraticky zatěžovaly jak systém administrace, tak i jednotlivé příjemce dotace,“ reagoval mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
