Hlavní obsah

Neznalost rozdílu ve mzdách mužů a žen se firmám prodraží

Foto: Nikola Ramešová, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Evropská unie si posvítí na rozdíly mezi výplatními páskami žen a mužů. Některé české firmy už rozdíl v odměňování odmazávají, jiné ho ale ani neznají. Právě ty nyní čekají vyšší náklady na výpočet a hlášení nerovnosti.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Firmy napříč obory čeká od příštího roku revize mezd zaměstnanců. Nejpozději v červnu 2026 začne platit směrnice Evropské unie o transparentnosti odměňování, která by měla pomoct k odstranění platových rozdílů mezi muži a ženami.

„Transpozice směrnice s sebou přinese vyšší transparentnost a předvídatelnost odměňování, očekávat můžeme i zvýšený tlak na růst mezd,“ vysvětluje Jana Černá, advokátka v oddělení pracovního práva, bankovnictví a finančních služeb v Deloitte Legal.

Ženy v Česku berou podle posledních dat Eurostatu za hodinu o 17,9 procenta méně než muži na stejné pracovní pozici. Problém je ale i v tom, že tzv. gender pay gap neznají sami zaměstnanci, a ani někteří zaměstnavatelé.

Podle analýzy společnosti Deloitte, která zjišťovala připravenost firem na nové požadavky, nezná skutečnou výši propasti v odměňování u vlastních zaměstnanců šest z 10 tuzemských podniků.

„Přesné rozdíly ve mzdách v tuto chvíli vyčíslené nemáme. Důvodem případných odlišností budou spíše specifika než pohlaví pracovníků,“ říká například mluvčí koncernu Agrofert Pavel Heřmanský. Firma zaměstnává téměř 31 tisíc lidí. V České republice jich pracuje 21 tisíc a Agrofert je tak největším českým privátním zaměstnavatelem.

Většina zaměstnanců společnosti ale pracuje v průmyslu a zemědělství na pozicích, na něž klade zákoník práce specifika ohledně bezpečnosti či limitů například na hmotnost břemen, která mohou zejména ženy zvedat.

Cílem předpisu EU je dosáhnout platové rovnosti na srovnatelných pozicích. Definice shodných pracovních míst však není vždy jednoduchá. Ačkoli mohou být na první pohled stejná, míra dovedností, zkušeností a přístupů zaměstnanců k práci se může zásadně lišit a od toho se odvíjí také platové podmínky.

Pracovní skupina na Ministerstvu práce a sociálních věcí ještě ladí metodiku, jakou se budou údaje o platech pracovnic a pracovníků počítat a kam je budou firmy reportovat.

Jisté je, že firmy budou muset od poloviny příštího roku příslušnému orgánu aktivně oznamovat, jak své lidi odměňují. Kromě toho jim přibude povinnost informovat zaměstnance o průměrné výši odměn dle pohlaví, což souvisí i s rušením doložky o mlčenlivosti ohledně výše mzdy. To pracovníkům umožní odhalit a napadnout případnou diskriminaci.

Firmy však nebudou oznamovat jen rozdíl v platech vyjádřený procenty, ale poměrně podrobné a konkrétní informace, které si vyžádají změny ve společnosti a značné časové a finanční náklady.

„Je potřeba brát v potaz také změny vnitřních odměňovacích procesů a poměrně výraznou administrativní zátěž, a to jak pro společnosti, které budou muset vytvořit přehledy o pozicích, kompetencích a odměnách, tak pro stát, který bude údaje o odměňování shromažďovat a případné nedostatky postihovat,“ dodává Černá.

Co vyžaduje směrnice o transparentním odměňování?

  • Zaměstnavatel bude povinen sdělit uchazeči o práci výši či alespoň rozpětí nástupní mzdy nebo platu, například už v samotném inzerátu. Kritéria pro stanovení výše odměny navíc musí být genderově neutrální, tedy jen dosažené vzdělání, praxe nebo složitost práce.
  • Se směrnicí skončí i dohody o mlčenlivosti ve smlouvách, které zaměstnancům dosud zakazovaly sdělovat výši své mzdy dalším osobám. Zaměstnanec naopak dostane právo vyžádat si informace o srovnání výplaty svých kolegů na stejné pozici. To mu umožní zjistit, zda není kvůli svému genderu diskriminován.
  • Zaměstnavatelé budou muset státu reportovat statistiky o odměňování podle pohlaví. Pokud firmy vykážou rozdíl pro jakoukoli pozici vyšší než pět procent, musí jej legitimně odůvodnit, nebo jej do šesti měsíců napravit. Jinak bude muset výsledky podrobit tzv. společným posouzením odměňování, které by mělo zahrnovat opatření, jejichž prostřednictvím zaměstnavatel neodůvodněné rozdíly v odměňování napraví.

Povinnost se týká firem s alespoň 150 zaměstnanci. Platové rozdíly by měly reportovat každoročně, nebo jednou za tři roky podle velikosti společnosti.

Zaměstnavatelé by se tak na novinku měli připravit s předstihem. Poradenská společnost PwC je na plnění požadavků směrnice už téměř připravena. Už nyní ví, že její genderový rozdíl v odměňování je menší než pět procent, za což získala certifikát Equal Salary, který je zárukou platové rovnosti.

„Celé prověřování trvalo PwC více než osm měsíců. Certifikát není jen o tom, že muž a žena na stejné pozici se stejnou výkonností získají stejné peníze. Oceňují se také férové HR procesy, systém kariérního růstu a povyšování i fungující transparentní komunikace. Ženy přitom tvoří více než polovinu zaměstnanců PwC,“ popisuje Martina Kučerová, HR ředitelka PwC.

V některých firmách je dokonce gender pay gap menší než evropský průměr. V České spořitelně dosahuje v průměru přibližně 2,6 procenta, což je pod pětiprocentní hranicí, které by chtěla dosáhnout EU. „Naším cílem je během několika let zcela eliminovat tyto rozdíly, a to zejména díky vytvoření nové metodiky pro výpočet spravedlivého odměňování. Ta nám umožní přesněji nastavit platy pro jednotlivé pozice,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

„Na transpozici směrnice se intenzivně připravujeme a aktuálně revidujeme strukturu našich pracovních pozic, abychom dokázali vyhovět nárokům na transparentnost v otázce výše mezd, jak ve vztahu ke státním autoritám, tak ve vztahu k našim zaměstnancům,“ dodává Hrubý.

Nová povinnost představuje především administrativní zátěž, která pochopitelně dodatečné administrativní náklady přináší, i když se je snažíme snižovat.
Pavel Heřmanský, mluvčí společnosti Agrofert

Přípravy zatím zahájila pouze pětina firem, přitom podle Deloittu může české zaměstnavatele vyjít na miliony korun. 94 procent společností zatím nemá hotovou ani kalkulaci těchto nákladů, ale pracují na ní.

„Nová povinnost představuje především administrativní zátěž, která pochopitelně dodatečné administrativní náklady přináší, i když se je snažíme snižovat automatizací a efektivitou,“ popisuje Pavel Heřmanský, mluvčí společnosti Agrofert.

V Generali České pojišťovně už nyní sledují platové rozdíly každý měsíc, a proto dodatečné náklady na plnění nových požadavků společnost ani nepředpokládá. „Směrnice může představovat určité vyšší náklady zejména pro společnosti, které pravidlo za stejnou práci stejná odměna v minulých letech opomíjely,“ předpokládá mluvčí pojišťovny Jan Marek.

Například v Alze je podle mluvčí rozdíl při srovnatelné práci na nule. „Náš mzdový systém vylučuje jakoukoli formu diskriminace, včetně diskriminace na základě pohlaví. Dodatečné náklady vznikly především v souvislosti s právní analýzou, avšak tyto náklady jsou minimální,“ popisuje PR manažerka Alzy Eliška Čeřovská.

Celkové náklady na implementaci mohou dosáhnout až do výše jednotek milionů korun, je potřeba začít plánovat tuto investici s dostatečným předstihem.
Lucie Dryáková, manažerka v daňovém a právním oddělení společnosti Deloitte

„Vzhledem k tomu, že celkové náklady na implementaci mohou dosáhnout až do výše jednotek milionů korun, je potřeba začít plánovat tuto investici s dostatečným předstihem, tedy ideálně nyní, protože finanční rozpočty se tvoří na roky dopředu,“ dodává Lucie Dryáková, manažerka v daňovém a právním oddělení společnosti Deloitte.

Díky směrnici také nebudou tabu ani mzdy kolegů, ani počáteční platy. EU bude požadovat, aby zaměstnavatelé zveřejnili počáteční odměnu, nebo alespoň její rozpětí u nabízených pozic.

Pokud nerovnost v odměňování mezi muži a ženami přesáhne pět procent, budou firmy muset provést přezkum mezd. Jestliže zaměstnanci zažijí diskriminaci v odměňování, mají podle směrnice nárok na odškodnění.

Doporučované