Článek
Již devátý měsíc v řadě je počet uchazečů o práci vyšší než nabídek zaměstnání. Počet volných míst ale zároveň poprvé od března meziměsíčně vzrostl, proti červenci jich přibylo 1221. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v srpnu byla v Česku míra nezaměstnanosti 3,6 procenta.
Nezaměstnanost tak v srpnu stagnovala na 3,8 procenta a bez práce bylo 286 320 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 263 247 volných pracovních míst.
Podle Úřadu práce ČR je stabilní úroveň míry nezaměstnanosti pro prázdniny typická. Zaměstnavatelé s ohledem na dovolené obvykle nedělají významnější personální změny. Na konci srpna ale nastoupilo 3232 lidí do vzdělávacích institucí. Školství tak bylo v srpnu odvětvím, do kterého nezaměstnaní nastupovali nejvíce, následovaným s velkým odstupem velkoobchodem, stravováním a pohostinstvím.
„Na konci srpna a začátku září vždy na Úřadu práce ČR evidujeme zvýšený počet absolventů a mladistvých. Ti v srpnu tvořili čtyři procenta z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, což je stejné procento jako v roce 2022 a 2023,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof. Připomněl, že absolventi škol a mladí, kteří se třeba na školy nedostali a nezískali ještě práci, by se na Úřad práce ČR měli přihlásit, jinak si sami budou muset uhradit zdravotní pojištění.
Nejvyšší nezaměstnanost byla minulý měsíc v Ústeckém kraji se šesti procenty. Nejnižší nezaměstnanost měla Praha, kde činila 2,9 procenta. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Mostecku, dosáhla tam 8,5 procenta. Naopak v okrese Praha-východ hledalo práci 1,5 procenta lidí, což je nejnižší míra nezaměstnanosti v Česku.
Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v srpnu 1,1 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 10,5 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.
Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v srpnu 264 675. Předchozí měsíc jich bylo zhruba o 3400 méně.
„Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci Úřadu práce ČR. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 1,2 procentního bodu na 30,3 procenta. Jde celkem o 86 711 osob,“ uvedl Úřad práce ČR. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o jeden procentní bod na 31 procent. Týká se to 88 892 lidí. Průměrná délka evidence se ve srovnání s červencem zvýšila o dva dny na 497 dní.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu 88 591 lidí, což představuje 30,9 procenta všech uchazečů o zaměstnání. V průměru byla výše podpory 11 567 korun měsíčně. Podporu do 4500 korun pobíralo 3506 lidí. „Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence Úřadu práce ČR například po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti,“ dodal úřad. Maximální výši podpory, tedy 24 608 korun, pak Úřad práce ČR v srpnu vyplácel 4492 lidem.
