Neuniká vám z domu teplo? Správnou tloušťkou izolace lze ušetřit tisíce

Řada domácností v chladnějších měsících zbytečně platí za teplo, které jim uniká, ať už okny, dveřmi, nebo nezaizolovanou střechou.

Cena tepla, stejně jako elektřiny a plynu, od loňska vyskočila, a proto si řada domácností nyní klade otázku, zda by nebylo vhodné tepelným ztrátám zabránit a ušetřit tak i náklady na vytápění.

Na konkrétní dotazy odpovídá David Trčka, odborník společnosti ČEZ Prodej, která je partnerem poradny, a Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerálních izolací (AVMI).

Vlastním kamenný dům z roku 1830 vytápěný plynem a částečně krbovými kamny, dům je stejně jako ostatní domy v ulici v památkové zóně UNESCO v Krupce. Památkový odbor zamítl žádost na zateplení domu, nepovoluje okna s izolačním sklem, rámy do 4 cm, nepovolí instalaci fotovoltaiky na střeše ani jinde na zahradě. Co radíte vlastníkům takových domů? Památkových zón ve městech je opravdu hodně. Děkuji

David Trčka, ČEZ Prodej: Obecně platí, že doporučujeme při změnách vytápění a instalaci dodatečných zdrojů (například FVE) postupovat dle projektové dokumentace. Projektová dokumentace se připravuje dle technických vlastností nemovitosti – počítá s tepelnou ztrátou, typem otopné soustavy a místními podmínkami (orientace nemovitosti na světové strany i například již zmíněný stav památkového chránění), které stanoví ideální zdroj a možnosti instalace. Obecně dle vašeho dotazu nemáme dostatek konkrétních informací pro seriózní detailní odpověď.

Lze říci, že technologie typu tepelná čerpadla jsou ideální pro domy s kvalitním zateplením – zde je výše úspory maximální. U nemovitostí s vyšší tepelnou ztrátou, kde je navíc instalován starší plynový turbokotel, může dávat smysl výměna za nový kondenzační kotel, kde je často úspora spotřeby plynu 20 procent oproti původní spotřebě. Velký vliv má i teplota vytápění.

Jde zateplit i dům s rovnou střechou? Jestli ano, jaké jsou možnosti a popřípadě cena?

Marcela Kubů, výkonná ředitelka AVMI: Ano, je to možné. Forma zateplení záleží na skladbě střechy. Pokud je ve střeše dutina, lze tam nafoukat třeba minerální vatu. Pokud tato možnost není, musí se obvykle odstranit hydroizolace, provést tepelná izolace a pak znovu provést hydroizolace. Doporučujeme poradit se s odborníkem, který navrhne vhodnou skladbu zateplení a všechny detaily dle stavu a typu ploché střechy.

Zajímalo by mne, jaký materiál zvolit pro zateplení stropu ze strany nevyužívané půdy. Díval jsem se předběžně na Isover Uni s pokládkou ve dvou vrstvách. Jakou minimální tloušťku tohoto materiálu doporučujete, aby to byly efektivně vynaložené peníze? Nechci foukanou minerální vatu. V budoucnu bych pak zvolený materiál, v případě využití půdy k bydlení, s výhodou využil pro zateplení šikmé střechy mezi krovy.

AVMI: Do šikmé střechy (na podlahy půdy) doporučujeme 40 cm. Aby se desky nebo role minerální vaty daly znovu použít pro zateplení šikmé střechy mezi krokvemi a pod nimi, musí se při nákupu počítat s výškou krokví, tedy aby jedna vrstva izolace měla tloušťku, jako je výška krokví (obvykle 16 nebo 18 cm).

Mám dům starý zhruba 45 let, s plochou střechou, kde na konstrukci stropů a střechy jsou jako nosné části použita „íčka“ a mezi nimi jsou „mijaka“ (duté pálené prefabrikáty). Chci se zeptat, zda je možné i takovéto stropy izolovat foukanou minerální vatou.

AVMI: Foukaná minerální vata se v tomto případě nehodí. Nelze ji nafoukat do dutin Miako vložek. Střechu lze zateplit seshora, ale obvykle je třeba odstranit současnou hydroizolaci a zkontrolovat celé souvrství, zda je v pořádku. Musíte se poradit s odborníkem, který doporučí skladbu a vhodné varianty, je jich totiž více.

Uvažuji o zateplení střechy foukanou izolací. Existuje nějaký přehled firem, které se touto problematikou zabývají na jižní Moravě včetně něčeho jako recenzí na jednotlivé firmy? Spíše předpokládám, že asi ne, ale kdyby náhodou…

AVMI: Kontakty na zateplovací firmy dle místa realizace lze nalézt na stránkách Nové zelené úsporám.

Mám dotaz k izolačnímu faktoru u nových oken. Zadali jsme si vyrobení nových plastových oken od firmy Oknoplast. Ve standardu trojsklo 4TF/18c/3/16c/3TF/3TF 4Xglass U = 0,5, těsnění s odolností proti působení povětrnostních vlivů, ve standardu těsnění vyplňující drážku kování v dolní části zárubně. Jak tato okna hodnotíte?

AVMI: Této problematice bohužel detailně nerozumíme, ale dle odkazu jde o izolační trojskla, ta v obecné rovině můžeme určitě doporučit. Rozdíl mezi cenou dvou- a trojskel je minimální, ale přitom tepelný komfort je značný.

Jde prosím na fasádu, pod kterou je polystyren, dát další polystyren a fasádu, nebo je nutné fasádu i s polystyrenem odstranit?

AVMI: Polystyren na rodinném domě není nutné odstraňovat za předpokladu, že je původní zateplení soudržné a izolace pevně ukotvená. Nová izolace pak musí být správně a kvalitně provedena, tedy především přilepena a ukotvena speciálními kotvami. Rozhodně nedoporučujeme dělat takové práce svépomocí, protože nejde o úplně banální činnost.

Obvodové zdivo má tloušťku 50 cm, klasická plná cihla. Je nutné další zateplení? Eventuálně kolik cm?

AVMI: Ano, zateplení se vyplatí až na naprosté výjimky vždy, ve Vašem případě alespoň 20 cm.

Je možný i nějaký způsob zateplení z vnitřních stěn? Nebude se tam pak držet vlhkost a tím plíseň? Okna i střechu máme kvalitní.

AVMI: Zateplení z vnitřní strany budov nedoporučujeme. Vodní páry mohou uvnitř kondenzovat a následně vznikat plísně. Pokud jiná možnost není, odborník musí spočítat rosný bod a navrhnout správnou skladbu, typ izolace, případně odvětrání konstrukce.

Jak zateplit stěny novostavby o síle zdi 38 cm? Kolik centimetrů polystyrenu? Stavba se nachází ve vnitřní zástavbě. Předem děkuji za radu.

AVMI: Doporučujeme alespoň 20 cm. Obecně platí, že čím je nosná stěna starší a má menší tloušťku, tím více izolace je potřeba přidat. U rekonstrukcí panelových domů a starších zděných domů lze rozumně uvažovat s izolací okolo 22 cm pro dosažení kýžených úspor. U novostaveb z běžných keramických nebo pórobetonových tvárnic začíná doporučená tloušťka izolace od 18 cm.

Mám 45 až 60 cm cihelné zdivo. Osm centimetrů polystyren. 23 centimetrů climatizer plus strop. Okna dřevo koeficient 1,1 + argon. Co by se ještě vyplatilo udělat?

AVMI: Doporučujeme přifoukat do dutin střechy či stropů 20 až 30 cm foukané minerální izolace. Na fasádu přidat dalších 15 až 20 cm izolace, klidně i na stávající vrstvu, pokud je nepoškozená, soudržná a dobře ukotvená, protože stávajících osm centimetrů je málo. Okna se vzhledem k ceně měnit nevyplatí.

Chci se zeptat, zda se mi vyplatí zateplovat stěny rodinného domku. Venkovní stěny mám směrem zvenku domu udělány takto: 40 cm tvárnice, 3 cm polystyren a z vnitřku místností přizděná cihla 7 cm (moje řešení v roce 1990, kdy o zateplení stěn domu nebyly informace a ani se nerealizovaly). Okna mám plastová s trojskly, stropy a střecha jsou zatepleny minerální vlnou 30 cm. Vytápění tepelné čerpadlo v kombinaci s krbem a fotovoltaikou.

AVMI: Doporučujeme dozateplit zvenku, tři centimetry jsou strašně málo. V tomto případě je na zvážení, zda starý polystyren sundat a udělat zateplení celé nové. U starších domů se doporučuje minerální vata, protože je paropropustná, a dům tak může „dýchat“. Zateplení střechy 30 cm je dostatečné.

Jsem majitelem řadového rodinného domu, uprostřed řady šesti domků. Sousedím tedy se dvěma štítovými zdmi, z toho je jedna štít. Zeď je zateplena sousedem a na půdě mám již mnoho let nafoukanou minerální vlnu (cca 20 cm). Doplňuji, že štítové zdi jsou odskočeny a tzv. cikcak a sousedím vždy s půdou jednoho souseda a dvěma šikmými částmi pod sedlovou střechou. Všechna okna mám plastová s dvojskly. Je mi již 76 let a žiji sám, další větší investice do zateplení, tepelného čerpadla a fotovoltaiky se mi jeví, vzhledem k mému věku atd., jako neekonomické. Vytápím kondenzačním plynovým kotlem a jedinou možnost vidím v šetrném vytápění, topím pouze v jedné přízemní místnosti (obývák) na 19 stupňů a v koupelně + WC na 17 stupňů. Poslední fakturovaná spotřeba plynu na vytápění a ohřev užitkové vody a vaření byla 21 MWh. Diverzifikuji také částečně využíváním elektřiny (poslední spotřeba byla cca 2 MWh), kde je pravděpodobně větší možnost ovlivnění ceny státem. Omlouvám se za neodborné formulace a ptám se na to, co byste mi mohli (k výše uvedenému) doporučit.

AVMI: Musíte oslovit energetického odborníka, aby zjistil, kde k únikům dochází. Takto velká spotřeba při popsaném využívání domu je abnormálně vysoká. Správně zateplený dům by měl mít spotřebu energie zhruba poloviční.

Je lepší zateplení vnitřních prostor (ložnice) sádrokartonem + izolace, nebo polystyrenem (cca 20 cm) + jemná omítka?

AVMI: Vnitřní zateplení nedoporučujeme kvůli možné kondenzaci vodních par a vzniku plísní. Případně až po konzultaci s odborníkem, který musí spočítat rosný bod konstrukce. Doporučujeme jít cestou vnějšího kontaktního zateplení nebo s provětrávanou mezerou.

Mám možná trochu nestandardní dotaz, pokusím se popsat situaci. Jednopatrový rodinný dům, přízemí není obývané, temperují ho pouze rozvody ústředního topení do patra. Střecha rovná, hurdisky, beton, škvára, skelná rohož, beton, asfaltové pásy. Okna v patře jsou plastová, dvojskla, v přízemí původní dřevěná dvojskla. Jaký by se dal očekávat efekt v  případě:

1) výměny všech oken v přízemí, případně i v patře,

2) zateplení prvního patra a rekonstrukce podlahy terasy,

3) je existující střecha největší problém?

Zastavěná plocha cca 100 m2, spotřeba plynu cca 20 až 22 MWh podle zimy.

AVMI: Spotřeba je skoro dvojnásobná oproti zatepleným domům se stejnou plochou. Doporučujeme zateplit alespoň podlahu (pokud lze ze strany suterénu). Určitě se vyplatí zateplit i střechu či stropy například foukanou minerální vatou. Doporučujeme konzultaci s energetickým poradcem, který navrhne formy energetických opatření s největším efektem. Zároveň pomůže získat i dotace.