Článek
Česká národní banka (ČNB) je přesvědčena, že tuzemská inflace v příštím roce prudce poklesne. „Mám pro vás dobrou zprávu. V první polovině příštího roku už čekáme nízkou inflaci kolem dvou procent,“ oznámil guvernér ČNB Aleš Michl v nedávném rozhovoru pro televizi Prima. Právě dvě procenta jsou inflačním cílem centrální banky.
Meziroční inflace v srpnu snížila tempo svého růstu na 8,5 procenta, což bylo o tři desetiny méně proti červenci. A inflace by měla zvolňovat také v září. Čerstvé údaje o inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) již příští týden v úterý a hodnota by se měla pohybovat kolem sedmi procent, jak alespoň odhaduje nejnovější srpnová prognóza centrální banky. To je ovšem stále vysoko nad onou dvojkou, na kterou centrální bankéři z Příkopů usilovně cílí.
O něco méně optimističtí jsou oproti guvernéru Michlovi makroekonomové a analytici finančních trhů, kterých se ČNB ptá v rámci šetření inflačních očekávání.
Ti totiž na základě čerstvého zářijového průzkumu v průměru čekají, že v horizontu jednoho roku bude inflace na hodnotě 2,7 procenta. V tříletém časovém horizontu by pak mohla dále zpomalit a dostat se ke 2,4 procenta. Obě hodnoty jsou tak stále v tolerančním pásmu plus minus jeden procentní bod od inflačního cíle.
Firmy to vidí jinak
Odhady některých tuzemských firem, které oslovila redakce SZ Byznys, se však s Michlovým scénářem ohledně brzkého návratu inflace k cíli ČNB rozcházejí už zásadně.
„Inflačnímu cíli se můžeme přiblížit jen mimořádnou kreativitou ČSÚ a ČNB,“ myslí si Cyril Svozil, jehož firma Fenix Group podniká v oblasti topných systémů.
A není sám. Například majitel firmy Isolit-Bravo Kvido Štěpánek se domnívá, že ČNB je se svým odhadem odtržena od reality. „Taková prohlášení se vypouští, aby byla menší panika na trhu. Čekám, nebo doufám, že inflace v příštím roce znovu nevystřelí ke 20 procentům, ale bude se pohybovat někde do deseti procent,“ říká.
„Všichni doufáme v razantní pokles inflace v příštím roce. Ale do plánů a rozpočtu na rok 2024 s hodnotou dvě procenta raději nepočítáme. Bylo by to spíš příjemné překvapení,“ dodala Jana Kremlová, zakladatelka největšího tuzemského zpracovatele oříšku Alika.
Inflaci na vyšších hodnotách předpokládají i další firmy, které SZ Byznys oslovily. A z jejich vyjádřeních vyplývá, že odhadům z dílny ČNB nevěří, což může ve finále nadělat centrálním bankéřům „paseku,“ jak plyne i z pátečního zveřejněného zápisu centrální banky z posledního zasedání.
Například členka bankovní rady Karina Kubelková na něm uvedla, že pokud inflační očekávání nebudou ukotvena na dvou procentech, mohlo by to zpomalovat pokles inflace k cíli ČNB. Podle radních Jana Procházky a Tomáše Holuba se nedostatečně ukotvená inflační očekávání mohou projevit už v lednovém přecenění.
Jinými slovy, pokud firmy čekají inflaci na vyšších úrovních oproti ČNB, očekávají zároveň, že budou v budoucnu muset zvyšovat ceny svých produktů nebo služeb, aby kompenzovaly růst nákladů. Tím by se tuzemská inflace mohla zakořenit mnohem výše nad tolerančním pásmem, ba dokonce opět začít tempo zrychlovat.
Inflační očekávání klesá
„Podle našeho společného šetření s ČNB, které pravidelně děláme mezi více než 150 nefinančními podniky, inflační očekávání firem sice postupně klesá, ale stále zůstává na vysoké úrovni. Hodnoty pro roční i pro tříletý výhled jsou stále nad inflačním pásmem ČNB,“ říká pro SZ Byznys Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).
Podrobné šetření svazu ukázalo, že podnikatelé v horizontu jednoho roku čekají nárůst spotřebitelských cen o 7,95 procenta a v horizontu tří let očekávají stále relativně vysoký meziroční růst o 5,73 procenta.
Nálada firem je podle Čížka negativně ovlivněná aktuálním vývojem ekonomiky a lze očekávat, že finální míra inflace bude nakonec nižší. „S nižší konečnou mírou inflace ostatně počítáme i v makroekonomické predikci SP ČR a odhadujeme průměrný růst spotřebitelských cen v příštím roce okolo čtyř procent, nicméně samotná výše inflačních očekávání firem vytváří proinflační tlak,“ vysvětluje.
Dynamika inflace bude podle něj ovlivněna mimo jiné růstem mezd či vývojem ceny elektřiny z důvodu přenosu poplatku za obnovitelné zdroje na zákazníky.
Světlo na konci tunelu
Se čtyřprocentní inflací pro příští rok počítá také jeden z největších evropských developerů CTP.
„Vysoká inflace představuje výzvu, a to zejména pro naše klienty. Naše smluvní doložky týkající se inflace nám však poskytují jistotu a umožňují nám lépe plánovat. Spolupracujeme s našimi klienty a hledáme řešení, která jim pomohou lépe zvládat výzvy spojené s inflací a ekonomickým prostředím,“ uvedl obchodní ředitel firmy Jakub Kodr.
Na druhou stranu některé firmy pomyslné světlo na konci tunelu vidí a odhad centrální banky je podle nich reálný. Jednou z nich je například strojírenská skupina Promet Group, jejíž finanční ředitel Martin Kamarád v ročním horizontu očekává pokles inflace na přijatelné hodnoty.
„Domníváme se, že v ročním vyjádření bude spotřebitelská inflace klesat na úroveň nižších jednotek procent, možná i ke dvěma. Z meziměsíčního vyjádření vývoje inflace v roce 2023, který považujeme za lepší odraz současného stavu, lze usuzovat stabilizaci inflace,“ uvedl pro SZ Byznys.
„Naše pozice malé otevřené ekonomiky nás ale činí zranitelnou na externí podněty, které mohou s kartami nenadále zamíchat. Tak či onak je ale relevance tohoto ukazatele pro nás omezená. Spíše sledujeme průběžné vývoje cen našich vstupů a meziměsíční indexy cen výrobců,“ dodává.
Poměrně optimistický je ohledně vývoje spotřebitelských cen také koupelnový obr Siko. „Již v lednu letošního roku jsem predikoval pro přelom 2023/2024 meziroční inflaci pod pěti procenty a bude to asi ještě lepší. V lednu příštího roku očekávám dvou až tříprocentní meziroční míru inflace a nečekám její další růst, pokud nepřijde nová ‚černá labuť‘,“ shrnuje šéf firmy Tomáš Vala.
Podle ČNB bude pro další vývoj inflace klíčový úvod příštího roku, kdy by měla inflace po odeznění statistického vlivu úsporného tarifu na energie a vysoké základny po prudkém zdražení z úvodu letošního roku (s jeho vlivem se totiž bude inflace srovnávat) skokově poklesnout a vrátit se do tolerančního pásma.
Centrální banka také předpokládá, že ke zpomalování inflace v průběhu příštího roku přispěje fiskální konsolidace (například změny v daních, které zavádí vláda) a uvolnění napjatého trhu práce. Výraznou nejistotu ale stále představují ceny energií.
