Má dostavět Dukovany a říká: Jde nám i o jiné věci než jen zisk

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Korejská společnost Korea Hydro and Nuclear Power (KHNP) udělala další krok k bezproblémovému splnění zakázky na výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech.

Nedávno totiž dostala zelenou od americké společnosti Westinghouse, se kterou léta vedla soudní spor o duševní práva k technologii reaktoru, jehož zmenšená verze má stát právě v Česku.

Westinghouse ještě loni tvrdil, že Korejci tento typ reaktoru v Česku stavět nesmí. Obě strany však spor urovnaly. „Byla odstraněna potenciální rizika pro český projekt a díky této dohodě může být bez obav uzavřena finální dohoda mezi firmou KHNP a firmou ČEZ,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel KHNP Jooho Whang.

KHNP však musí dodržovat podmínky, na kterých se dohodla s americkou stranou. „V podstatě se jedná o jednoduchý proces, který má nějaký způsobem kontrolovat, jaké technologie jsou vyvážené,“ popsal šéf KHNP s tím, že další informace ohledně dohody jsou důvěrné.

Jak pokračují jednání se společností ČEZ? Stihnete vše dojednat tak, aby do konce března byla smlouva podepsaná?

Jednání jsou velice intenzivní. Mezi Koreou a Českou republikou cestují desítky lidí zapojených do vyjednávání. Stejně jako firma ČEZ usilujeme o to, aby k podpisu mohlo dojít na konci března.

Jižní Korea v polovině ledna uzavřela dohodu se Spojenými státy o spolupráci v oblasti jaderné energetiky a o ukončení sporu mezi KHNP a společností Westinghouse. Ten se týkal vlastnictví duševních práv k reaktoru, který KHNP stavěla ve Spojených arabských emirátech, i jeho zmenšené verze, která bude stát v Dukovanech. Jak se dohoda dotkne právě dukovanského projektu?

Pokud jde o mezivládní dohodu mezi Jihokorejskou republikou a Spojenými státy, týkala se kontroly vývozu jaderných technologií. Na základě tohoto memoranda byly stanoveny procesy a postupy pro usnadnění vývozu. Pokud jde o dohodu mezi KHNP a firmou Westinghouse, tak tyto dvě firmy se dohodly na ukončení probíhajících právních sporů a naopak na spolupráci na globálním trhu. Tím byla odstraněna potenciální rizika pro český projekt a díky této dohodě může být bez obav uzavřena finální dohoda mezi firmou KHNP a firmou ČEZ.

Znamená to, že KHNP potřebuje souhlas americké vlády k tomu, aby v Česku nebo jinde v zahraničí mohla reaktory postavit?

Kdybych to měl vlastně zjednodušeně říct, tak se v podstatě jedná jen o nějaký jednoduchý proces, který má nějaký způsobem kontrolovat, jaké technologie jsou vyvážené.

Takže nemusíte žádat americkou vládu o souhlas?

Nejedná se o nějaké povolení nebo schválení, ale jenom o dodržování určitých podmínek.

Jaké jsou podmínky dohody mezi společnostmi KHNP a Westinghouse?

Bohužel konkrétní obsah dohody je vázán tajemstvím, jde o důvěrné informace, které vám nemohu poskytnout. Nicméně to, co mohu říct, je, že to určitě bude mít pozitivní vliv na realizaci českého projektu.

Budou reaktory, které budete v Dukovanech stavět, podléhat nějakým požadavkům ze strany společnosti Westinghouse? Je možné, že americká společnost bude jedním z dodavatelů, nebo že bude technologie podléhat licenčním poplatkům?

To všechno jsou vlastně obchodní záležitosti, které jsou vázány mlčenlivostí, obchodním tajemstvím, takže k tomu se tady nemohu vyjadřovat.

Pokud byl spor, který se týkal reaktoru KHNP ukončen, znamená to, že Westinghouse uznal, že duševní práva k technologii vlastní KHNP, nikoli on, jak dříve americká společnost tvrdila?

K tomu se také vyjadřovat nemůžu. Jediné, o čem vás můžu ujistit, že ten dřívější spor nijak negativně neovlivní český projekt, respektive dostavbu dvou bloků v Dukovanech.

Politická situace v Jižní Koreji je aktuálně napjatá. Tamní opozice není jaderné energetice úplně nakloněná. Jaký to může mít vliv na projekty KHNP?

Když byla současná opozice u moci, tak v té době byly zahájeny práce na českém projektu. Tehdy preferovala obnovitelné zdroje, ale v posledních letech je vidět zřetelný obrat, kdy si uvědomuje i zásadní důležitost jaderné energetiky. Navíc, pokud jde o zahraniční projekty, mají stejný názor jako současná vláda, že je potřeba je podporovat.

Loni museli zástupci KHNP před korejským národním shromážděním vysvětlovat ekonomický přínos českého projektu. Opozice tehdy zpochybňovala ekonomickou výhodnost, protože nabízená cena 200 miliard Kč za blok je příliš nízká. Vyplatilo se vám cenu nabídnout nízko, abyste se dostali k dalším zakázkám v Evropě?

Ocitali jsme se v situaci, kdy nabídnutí výhodné ceny by vyvolalo kritiku v Korejské republice, zatímco nabídka s vyšší marží nebo větším ziskem by se zase nelíbila České republice.

Bude tedy projekt ekonomicky výhodný i pro Jižní Koreu?

My jsme v podstatě státní firma a nemusíme usilovat o nějakou maximalizaci zisku. Nicméně jsme projekt navrhli tak, aby měl přiměřenou ziskovost i pro nás.

Korejská opozice tehdy tvrdila, že stavba jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech nebyla pro Jihokorejce příliš ekonomicky výhodná. Kolik KHNP na stavbě této elektrárny vydělala?

Tu samou otázku pokládali i zástupci korejského tisku v době, kdy se smlouva na tento projekt uzavřela. Do chvíle, než jsme zrealizovali projekt Baráka, tak jsme jaderné elektrárny stavěli pouze v Koreji. Tento projekt představoval první pokus proniknout i na zahraniční trhy. Z našeho pohledu jsme za to obdrželi přiměřenou cenu spojenou s tím, že se domácí projekty začaly realizovat i v zahraničí. K tomu musíme připočíst i to, že v nejintenzivnější fázi projektu jsme na místo vyslali 1500 našich pracovníků, kteří získali bohaté zkušenosti s prací na zahraničních projektech. A ty můžeme nyní zužitkovat.

Prostředí v České republice je dost odlišné od Spojených arabských emirátů. Jak jste připraveni na podnikání v Česku, kde je situace jiná než v Koreji nebo v arabském světě, pokud jde třeba o legislativu a podobně?

Lokalita Baráky je vzdálena několik hodin cesty od známých center jako Abú Dhabí nebo z Dubaje. Elektrárna se stavěla ve velice náročných pouštních podmínkách a v naprosto odlišném klimatickém prostředí, než jaké máme v Jižní Koreji a v naprosto jiném regulatorním prostředí, než jaké jsme znali z naší země. V průběhu výstavby jsme se potýkali i s takovými výzvami, jako bylo řízení pracovníků z 51 zemí. Jsme si vědomi toho, že český pracovní trh má svoje specifika a že je tady jiné regulatorní prostředí a platí tady jiná pravidla. S tím vším jsme počítali při stanovování harmonogramu výstavby. Je to myslím výzva, se kterou jsme schopni se úspěšně vypořádat. Projekt jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech nám otevřel dveře do regionu a následně došlo k rozvoji spolupráce, ať už v oblasti vzdělávání, zdravotnictví nebo obrany. Pro nás nebyla prvořadá maximalizace zisku. Nejsme prodejci televizorů nebo automobilů, kteří musí mít na mysli pouze zisk. I díky tomuto projektu doufám, že dojde k prohloubení spolupráce mezi Českou republikou a Koreou v takové míře, kterou si dnes ani nedovedeme představit.

Ve Spojených arabských emirátech se po získání zakázky korejské investice zečtyřnásobily. Přiláká podle vás zakázka v Dukovanech i více korejských firem do Česka?

Samozřejmě podle mého názoru k nějakému zvýšení investic určitě dojde. Nevím přesně, v jakých oblastech, ale v Koreji je Česká republika vnímána jako rozvinutá průmyslová země, kde je mnoho oblastí a mnoho partnerů pro potenciální budoucí spolupráci. Určitě dojde k navázání nových kontaktů a k identifikaci nových obchodních příležitostí.

Minimálně 60 procent zakázky na elektrárně Dukovany by mělo připadnout českým firmám. Splníte tento požadavek, který stanovila zdejší vláda?

60 procent je cíl, ke kterému určitě budeme po celou dobu realizace projektu směřovat. Už připravujeme konkrétní road-map, jak by tento cíl měl být naplněný. Bude to samozřejmě postupný proces s tím, že se už v loňském roce konal v parlamentu seminář, který se týkal právě otázky lokalizace. Další akce proběhne 25. února, kdy se chystáme opět uspořádat větší propagační akci pro zájemce o spolupráci a pro potenciální dodavatele. Dosud jsme kontaktovali více než 200 českých firem, přičemž s více než 50 z nich už máme uzavřená memoranda o spolupráci. Nejlepším příkladem je firma Doosan Škoda Power, u které je jisté, že bude dodavatelem turbíny, což je klíčový komponent elektrárny. Podobně se asi velmi pravděpodobně zapojí i Škoda JS a další velké české firmy z oboru.

Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) i zástupci českých firem se domnívají, že pouze uzavírání memorand s českými firmami nestačí a spolupráce by měla být daná právě ve smlouvě, která by měla být podepsána do konce března. Je to podle vás možné?

Na tyto požadavky jsme připraveni adekvátním způsobem reagovat. Buď to bude formou uzavření předběžných dohod na vyšší úrovni nebo poskytnutí větší záruky, tak abychom české potenciální dodavatele uspokojili.

Takže s některými českými firmami už bude uzavřená smlouva do konce března?

Co se týče například zmiňované Doosan Škoda Power nebo dalších firem, tam už jsou jednání opravdu v  pokročilé fázi, kdy se blížíme uzavření konkrétnější smlouvy. V této souvislosti je u řady jiných firem potřeba, aby došlo k přípravám na jejich straně, kdy musí být zaručena kontrola kvality a vyhovění standardům dodavatelů komponentů pro elektrárny. Jedná se o dlouhodobější proces.

Už víte, jaké oblasti stavby českým firmám přenecháte? Budou se podílet například na nějakých důležitých pracích v primárním okruhu elektrárny, na betonáži jaderného ostrova a podobně?

Byli bychom rádi, kdyby české firmy pochopily, že výstavba je spojená s konkrétními požadavky regulatorních orgánů a všechno má své náležitosti a požadavky. Nejde jen o obchodní vztahy s firmami. I kdybychom nějakou firmu chtěli přizvat ke spolupráci, neznamená to, že bude automaticky schválena i českými regulatorními orgány, nebo že získá příslušné certifikace a potřebná povolení.

Celá řada českých firem vyjádřila zájem podílet se jako dodavatelé na této zakázce. Při stavbě jaderné elektrárny je potřeba dbát především na bezpečnost, přičemž existují opravdu přísné standardy pro potenciální dodavatele. Je potřeba, aby zájemci opravdu prošli všemi procesy schvalování a certifikace a teprve pak bude možné, aby fungovali jako naši dodavatelé. I kdybychom s nimi podepsali smlouvu už v této fázi a pak by bezpečnostní standardy nebo požadavky na kvalitu nesplnily, tak by se stejně dodavatelem stát nemohly. To by vedlo ke komplikacím, případně zdržení celého projektu.

Česko je průmyslová země a řada podniků už má zkušenosti z oboru, takže pro mnoho z nich nebude problém náročným kritériím vyhovět.

Máte dojem, že české firmy požadovaným standardům neumí vyhovět?

Tím, že je Česko průmyslová země a řada podniků už má zkušenosti z oboru, tak si myslím, že pro mnoho z nich nebude problém náročným kritériím vyhovět a náročné standardy splnit. Neobávám se, že by se nám plánovaná míra lokalizace nepodařila naplnit.

Pokud by tedy české firmy přísné standardy splnily, přenechali byste jim i důležité práce právě v primárním okruhu jaderné elektrárny? Nebo by Češi vykonávali spíš "jednodušší práce"?

Pokud by se mělo jednat o dodávky do primárního okruhu, tak by to na straně českých dodavatelů vyžadovalo opravdu masivní investice, které by udělali jen proto, aby zrealizovali elektrárnu Dukovany.

O jak vysokých investicích se bavíme?

V plném rozsahu primárního okruhu, ať už by se jednalo například o dodávku reaktorové nádoby nebo hlavního čerpadla, by to pro firmy znamenalo zavedení rozsáhlejších výrobních kapacit a pořízení specializovaných výrobních zařízení. Dávalo by to smysl, pokud by se od stejného výrobku vyrobilo více kusů, jako třeba v případě Koreje, kde od jednoho modelu bylo vyrobeno minimálně 10 kusů. Takže česká firma by musela být připravena, že dodá výrobek jenom pro dva reaktory. Pravděpodobně by se jí tyto investice nevrátily.

Co by tedy podle vás mohly české firmy do Dukovan dodávat?

Je to celá řada komponentů, které by potenciálně dodávat mohli, včetně těch klíčových, jako jsou různé ventily, čerpadla nebo přístroje. U nich bude docházet k periodické výměně, čili bude nutné vyrobit více kusů. V tomto ohledu si českou účast dovedu představit a jsme jí zcela otevřeni. Myslím, že řada českých, především stavebních firem, by se ráda zapojila i do samotné výstavby. Jejich práce je ale omezená dobou výstavby, zatímco u dodávek komponentů a součástí by šlo o dlouhodobější spolupráci. Tato zařízení jsou totiž potřebná i během provozu jaderné elektrárny.

A jaké další projekty v Evropě nebo jinde ve světě chystáte?

Pokud jde o zahraničí, zvažujeme výstavbu různých typů reaktorů, včetně reaktorů SMR, v regionech jako je jihovýchodní Asie, Afrika a Evropa.

Kde v Evropě?

Jsme v kontaktu s různými zeměmi. V současné fázi se ale plně soustředíme na český projekt.