Hlavní obsah

Není to jen móda nebo image. Když firma ženám pomůže, vydělá na tom

Foto: Fleishman-Hillard

Firmy přicházejí na to, že se jim vyplácí investovat do rozvoje žen a zajišťovat jim flexibilní pracovní podmínky.

Češky si v práci stále nevěří. Když je však firmy podpoří a investují do jejich rozvoje, jsou pak s výsledky jejich práce spokojeny. Podniky tak samy přicházejí na to, že se vyplácí naslouchat tomu, co ženy potřebují.

Článek

Ženy dokážou být v řadě oborů stejně výkonné jako muži, ale ve výši výdělku či v zastoupení ve vedoucích rolích za nimi stále zaostávají. Rozdíly mezi pohlavími se podle zprávy Světového ekonomického fóra (WEF) v této oblasti sice dlouhodobě globálně snižují, ale pandemie toto narovnávání velmi zpomalila.

„V roce 2020 platilo, že k dosažení úplné genderové rovnosti bude při zachování dosavadního tempa snižování nerovností potřeba 100 let. Kvůli pandemii ale došlo meziročně pouze k nepatrnému posunu skóre ze 67,9 procenta na 68,1. To znamená, že touto rychlostí by k úplnému vyrovnání příležitostí došlo až za dalších 132 let,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Zpráva WEF uvádí, že ačkoli žádná země ještě nedosáhla úplné genderové parity, deset největších ekonomik světa odstranilo 80 procent rozdílů mezi muži a ženami. Celosvětový žebříček pak vede Island (90,8 %). V první pětce jsou i další nordické země jako Finsko, Norsko a Švédsko a dostal se do ní i Nový Zéland.

V desítce nejlepších se však ocitly také dvě země subsaharské Afriky – Rwanda a Namibie – a jeden latinskoamerický stát – Nikaragua. Česká republika stojí v tomto hodnocení ve druhé polovině sledovaných států, na 76. místě (ze 146 zemí) se 71 procenty rovnosti. To, že jsme relativně nízko, přičítá Rezlerová i tomu, že v posledních letech řada žen práci opustila.

„Pozorujeme, že mnoho žen odešlo během pandemie z trhu práce a ne všechny se dosud vrátily zpět. Mají pocit, že pro ně firmy nedělají dost: cítí se vyhořelé, nedoceněné a někde i podhodnocené,“ upozorňuje šéfka ManpowerGroup na to, co ženy odrazuje od toho nechat se zaměstnat. Na nedostatečné ocenění ze strany šéfa si podle ní stěžuje mnoho žen, konkrétně 40 procent se domnívá, že jejich nadřízený neuznává jejich schopnosti nebo nedokáže využít jejich potenciál.

Ze srovnání odpovědí žen a mužů a vzorku čtyř tisíc zaměstnanců vyplývá například to, že pouze necelé třetině žen byla nabídnuta možnost školení nebo tréninku, kdežto u mužů to bylo 40 procent. Nabídku na kariérní postup dostala takřka čtvrtina mužů, kdežto jen necelá pětina žen.

Mnoha ženám by přitom stačilo vlídnější slovo a citlivější přístup k potřebám, jako je možnost sladit pracovní a rodinný život, kde většina povinností spojených s péči o domácnost a děti leží ve větší míře stále na nich.

Empatičtější vedoucí by si podle průzkumu přálo 80 procent a spravedlivou odměnu považuje za nejdůležitější faktor produktivity 46 procent žen.

„Další faktory potřebné k tomu, aby se zaměstnanci cítili na pracovišti dobře, jako je třeba důvěra ve vedení, motivace k práci a dobrý tým, jsou důležité pro obě pohlaví, ale pro ženy jsou vždy významnější,“ dodává za ManpowerGroup manažerka vztahů Lenka Vokáčová.

Úplně nejdůležitější je pro ženy mít flexibilní pracovní podmínky. Silnější třetina žen by dokonce oželela pět procent mzdy za to, že by i při stejných povinostech pracovala jen čtyři dny v týdnu.

Ačkoli může někdo namítat, že „když chtějí ženy rovnost, tak musí mít také stejné povinnosti“, tak se ukazuje, že ústupky a vstřícný přístup se mohou firmě vyplatit.

Například realitní a developerská společnost Getberg díky tomu našla kandidáta na pozici, kterou se jí dlouho nedařilo zaplnit.

„Nedávno jsme přijali zaměstnankyni, která žádala, že by potřebovala končit trochu dříve, aby vyzvedla děti ze školy, a my jsme ji vyhověli. Uvědomujeme si, že ženy mají svou silnou úlohu na pracovišti a rozhodně neobětujeme dobrého zaměstnance kvůli tomu, že musí chodit domů o trochu dříve,“ uvedla personální manažerka společnosti Iana Nurtdinova.

Anketa

Mají v oboru, v němž pracujete, ženy rovné pracovní podmínky jako muži (plat, kariéra…)?
Ano
39,1 %
Ne
55,3 %
Nevím
5,6 %
Celkem hlasovalo 179 čtenářů.

Ženy mají podle ní ve srovnání s muži mnohdy vyvinutější emoční inteligenci a jsou více organizované, což jsou schopnosti důležité pro vedoucí role. „My se snažíme tyto silné stránky maximálně podporovat ať už formou interního mentoringu, nebo externího školení. Víme, že se nám to mnohonásobně vrátí a ženy se pak cítí sebevědomě a ve vedoucích pozicích dosahují lepších výsledků,“ vysvětluje strategii firmy personální manažerka Getberg.

Také výrobce cukrovinek Mars se snaží ženám nabídnout možnosti, jako je práce na dálku, pružná pracovní doba, částečný úvazek, zkrácená pracovní doba a sdílení pracovního místa i vzdělávací programy. A nedělá je jen pro image. Řídí se totiž výzkumem společnosti McKinsey a Světové banky, podle nějž společnosti se silnou genderovou diverzitou dosahují na všech úrovních lepších výsledků.

„Při sledování statistik v prvním čtvrtletí roku 2023 činilo díky tomuto přístupu zastoupení žen ve vrcholovém managementu 45 procent,“ říká Daria Maslovskaia, ředitelka lidských zdrojů ve společnosti Mars pro střední Evropu.

Na schopnosti žen začaly sázet i společnosti sdružené v asociaci ABSL, která sdružuje stovky firem v oboru podnikových, IT a zákaznických služeb (např. Microsoft, Telecom, SAP, Siemens, DHL, Rohlík…) a zaměstnává přes 150 tisíc lidí.

Téměř 70 procent společností se snaží, aby si ženy udržely kontakt se svým oborem i během mateřské dovolené, například pomocí práce z domova, a část z nich dokonce zajišťuje manažerkám pomoc s hlídáním dětí.

Ženy se obecně podceňují. IT kurzy jim ukazují, že toho umí daleko víc a že jsou schopny rychle se učit i to, o čem dosud nic nevěděly. To jim dodává sebevědomí a dokážou se pak lépe prosadit.
Pavla Červená, Green Fox Academy

„Díky tomuto přístupu zastávají ženy v našem oboru již 58 procent pozic, někde dokonce až 80 procent. Počet žen pak roste i na manažerských a vrcholových postech v těchto společnostech a aktuálně činí již 40procentní podíl. Tímto přístupem náš segment výrazně předbíhá zbytek českých firem,“ konstatuje ředitel ABSL Jonathan Appleton.

Potenciálu žen pro obor informačních a komunikačních služeb, kterému chybí minimálně 15 tisíc zaměstnanců, si všimly i společnosti, které pořádají programátorské kurzy pro veřejnost a své absolventy pak propojují s podniky lačnícími po nových kvalifikovaných zaměstnancích. Česko má totiž v tomto oboru podle Eurostatu nejmenší zastoupení žen v rámci Evropské unie.

Zadarmo tak začala kurzy IT vybraným kandidátkám nabízet společnost Sodexo Benefit. Ve spolupráci s filantropickým projektem Stop Hunger a Nadačním fondem Czechitas, který chce do oboru informačních techologií přivést více žen, podpoří vzdělání deseti ženám částkou milion korun.

Foto: Seznam Zprávy

Zastoupení mužů a žen v oboru informačních a komunikačních technologií.

„Ženy, které absolvují Czechitas akademii budou mít skvělou příležitost se uplatnit v oblasti v IT a budou velkým přínosem pro firmy, které jim dají šanci. Absolventky těchto programů jsou obecně úspěšné a ve firmách se jim daří,“ vysvětluje Tereza Knířová, vedoucí komunikace Sodexo Benefity.

Do stejné aktivity se nově pustil také další pořadatel počítačových kurzů Green Fox Academy, který spolu s mezinárodní iniciativou INCO Academy – Work in Tech a společností Google zaplatí kurzy dokonce 120 ženám, které projdou výběrovým řízením.

„Ženy se obecně podceňují ohledně svých možností a schopností. IT kurzy ale i jim samotným ukazují, že toho umí daleko víc, a hlavně že se jsou schopny rychle učit i to, o čem dosud nic nevěděly. To jim dodává sebevědomí a dokážou se pak lépe prosadit,“ popisuje efekt kurzů Pavla Červená z Green Fox Academy.

Muži podle ní také obecně více riskují a na inzeráty se přihlašují i v okamžiku, kdy nesplňují i několik požadavků na práci. Naopak ženy ale jakmile zjistí, že neumí třeba jen jednu věc, tak na inzerát neodpovídají vůbec. „Cílem kurzů je i trochu změnit myšlení žen v tom ohledu, aby si nedělaly velkou hlavu z toho, že něco neumí. Aby pochopily, že to neznamená konec, ale má to být jen motivace se dál učit, posunovat a uspět,“ dodává Červená.

Doporučované