Německo kýchlo, Česko už má rýmu. Jak se s tím perou české firmy

ČSOB nedávno zveřejnila index očekávání firem, který ukázal, že tuzemské podniky se do budoucnosti dívají optimisticky, ale poptávka po jejich službách a výrobcích se zatím nezlepšuje.

Jeden z důvodů leží na západ od českých hranic, největší obchodní partner Česka se totiž těžce zadýchává a jeho ekonomika se meziročně propadá. To dopadá i na české dodavatele, kteří se musí ještě víc „ohánět“. SZ Byznys oslovily čtyři společnosti.

Jihomoravská strojírenská firma má svou základní výrobu rozdělenou na výrobu a vývoj tlumičů pro kolejová vozidla a na obrábění dílů pro elektrotechnický průmysl.

Zhruba polovinu produkce odebírají tuzemské dopravní firmy (hlavně vlakoví dopravci, opravárenské firmy a provozovatelé městských dopravních podniků) a 51 procent jde aktuálně do zahraničí. Přímo do Německa směřuje z Oslavan třetina produkce, nicméně další část výroby do ní putuje nepřímo přes českého subdodavatele.

„V Německu máme tři klíčové zákazníky a již od roku 2022 bytostně cítíme, že se jim nedaří. Naše tržby klesly od té doby zhruba o pětinu, nicméně v covidu, kdy se všichni v panice předzásobovali, stouply zhruba o 25 procent a nyní se to vyrovnává. Nic neroste do nebe a nic neklesá až na dno, takže se chce na tyto výkyvy dívat střízlivě, nepanikařit, bojovat o přežití a dělat vše pro to, aby se těžší období ustálo,“ říká s nadhledem Alena Lubasová, vystudovaná socioložka, sociální psycholožka a zároveň jednatelka a výkonná ředitelka Strojírny Oslavany.

Tržby její firmy loni dosáhly 340 milionů korun a v roce 2026 mají podle plánu dosáhnout 400 až 450 milionů korun.

Aby společnost držela své tržby, snaží se neustále snižovat své náklady, a to jednak důslednou digitalizací všech procesů a snižováním nákladů pomocí ekologicky úsporných technologií. Přežít těžší období pomáhá firmě podle Lubasové také vlastní vývoj tlumičů, který společnosti dává možnost vyvinout zcela nový produkt a zásobit jím bezkonkurenčně trh. Dobrým rozhodnutím v minulosti bylo podle šéfky strojírenské firmy rozdělení výrobního portfolia na dvě cyklicky oddělené produkce a hledání dalších podnikatelských možností.

„Je zatím minoritní část našeho byznysu, ale založili jsme a provozujeme edukační a zábavní park Permonium, který se stal turistickým cílem Jihomoravského kraje. Vaříme tam, takže podnikáme už i v gastronomii,“ směje se Lubasová, která jako recept na zvládnutí krize radí nežít jen přítomností, ale dívat se v životě i v podnikání až několik let dopředu a také do historie.

Strojírenská firma z jihomoravských Modřic se specializuje na zpracování plechů. Kromě řezání, ohýbání, vrtání či například lisování je také svařuje, řeže laserem a povrchově upravuje. Pro zhruba 300 zákazníků vyrábí díly na zakázku a do zahraničí směřuje zhruba pětinu své produkce. Do Německa, v němž má pět zákazníků, putuje aktuálně deset až patnáct procent výroby.

Jednatel společnosti Aleš Berger říká, že zhruba před rokem začala firma pociťovat, že se její němečtí i čeští zákazníci napojení na Německo dostávají do potíží, což se projevilo snížením tržeb firmy zhruba o deset procent (proti plánu cca o 20 %). Firma však tento vývoj nebere nějak tragicky a snaží se ho naopak využít pro budoucí rozvoj.

Firmě zaměstnávající 65 lidí a dosahující ročního obratu přes 140 milionů korun, se totiž „díky“ úbytku konkurentů, kteří byli nuceni ukončit výrobu, daří získávat nové zákazníky. „Německé firmy se snaží snížit náklady na výrobu a přesouvají se dál na východ. Některé z nich „padají“ a my nahrazuje jejich výrobu,“ vysvětluje Berger.

Díky tomu, že má jihomoravský podnik také rozdělenou výrobu do několika zákaznických segmentů – kolejová vozidla, energetika, průmyslové a zemědělské stroje, textilní a šicí stroje i zdravotnictví – bývá pokles jednoho z nich vyvážen nárůstem jiného a celkový nepříznivý dopad na firmu nebývá tak významný.

Nyní podle Bergera „jede“ dobře například energetika a kolejová vozidla, která meziročně dokonce rostou, což pomáhá vyrovnávat poklesy dalších segmentů výroby.

„Když jsme loni zaznamenali pokles zakázek, najmuli jsme si zkušeného německého obchodníka, který už jen tím, že to je Němec, dosahuje lepších výsledků než český obchodník hovořící německy,“ dodává další krok k vyrovnání celkového poklesu Berger.

Strojírenská společnost z Třemošné nedaleko Plzně zaměstnávající kolem stovky lidí vyrábí komponenty pro dva hlavní zákazníky – jeden z nich vyrábí zemědělské stroje a druhý se zabývá vybavením logistických areálů.

Vzhledem k tomu, že do Německa jde 90 procent produkce firmy, pociťuje podnik z Plzeňského kraje značný pokles své výroby. Ta začala v okamžiku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, a trvá dodnes. Oba hlavní zákazníci oslabili od té doby svou poptávku zhruba o 30 procent a letos v únoru se tento propad navýšil na 50 procent. Německé firmy totiž ztratily řadu svých zákazníků na Ukrajině a v Rusku.

„Situace se zkomplikovala dále poté, co Němci snížili dotace do zemědělství v podobě podpory zelené nafty, což pokles zakázek prohlubuje. Německým konkurentům tak ubývá práce a my někdy získáme část zakázek těch, co zkrachují, třeba i z jiného odvětví, než na jaké se specializujeme,“ vysvětluje Michal Čechura, majitel firmy, jejíž tržby se snížily od války na Ukrajině z nižších stamilionů na zhruba 150 milionů korun.

Ačkoliv se „díky“ krachu některých německých firem daří strojírenskému podniku nacházet nový odbyt, je to podle Čechury mnohem těžší než v minulosti, protože společnosti vypisují výběrová řízení i na malé zakázky a v soutěži je těžké uspět.

Náročnou situaci se firmě daří přežít díky tomu, že po covidu klesly ceny vstupních materiálů na úroveň roku 2020 a že se smířila s tím, že jí klesla ziskovost i objem výroby. „V covidu jsme nestíhali vyrábět a spolupracovali jsme proto s dalšími podniky. Tuto spolupráci jsme zrušili a jen díky tomu jsme nemuseli zatím propouštět,“ popisuje úsporné kroky firmy její majitel i jednatel.

Své zaměstnance si je Čechura odhodlán udržet až do poloviny příštího roku, kdy nejpozději očekává oživení německého trhu. „Lidé zde pracují 10 let a svou práci umí, tak o ně samozřejmě nechceme přijít, protože je pak velmi těžké najít nové zaměstnance a zaučit je,“ dodává majitel Kovovýroby Krupa.

Strojírenská společnost v Chrástu u Plzně vyrábí mechanické součásti strojů do různých odvětví, jako jsou stavební a výrobní stroje, zdravotnictví, vratové systémy, drážní vozy, zbrojní průmysl i třeba komponenty do tepelných čerpadel či trakčních motorů.

„Devadesát procent naší výroby směřuje do velkých německých koncernů. Jsme jejich subdodavatelé první úrovně, takže když se něco děje, pociťujeme to hned, třeba půl roku až rok před tím, než se to objeví ve zprávách. O vysoké spotřebitelské inflaci jsme také věděli dopředu, protože před ní se prudce zvedly průmyslové ceny,“ říká jednatel firmy Martin Baumruk.

Německé firmy se kvůli prudkému nárůstu nákladů začaly dostávat do problémů a krachovat, čímž se snížily zakázky i jejím německým zákazníkům a byly v některých případech nejnižší za posledních 15 let. Loni se strojírenské firmě kvůli tomu náhle propadl odbyt o 30 procent, ale protože například zdravotnictví má dlouhodobé kontrakty a tlumí tak náhlé dopady změn, za celý rok se podniku propadly tržby „jen“ zhruba o desetinu.

Nyní se však opět začínají navyšovat, a to „díky“ přejímání nových kontraktů po padlých německých firmách. „Kdybychom nenacházeli nové obchodní příležitosti a nezískávali nové zakázky, budeme na tom hůř, ale takto očekáváme, že příští rok naopak tržby stoupnou až o desítky procent,“ odhaduje jednatel firmy se sto zaměstnanci a zhruba 300milionovým obratem.

Z Německa je však podle něj cítit nyní obrovský tlak na snižování nákladů, a tak se i strojírenská firma snaží nalézt úspory a detailně prochází veškeré výrobní postupy a hledá, co lze dělat efektivněji, tedy jaké výrobní kroky lze upravit či vynechat, kde zavést nové technologie a co zrychlit.

Nakoupila také úspornější výrobní stroje, investovala do úspornějších technologií, propustila zhruba dvacítku agenturních zaměstnanců a zrušila přesčasy vlastním lidem, které zavedla v době covidu, kdy se nestíhalo vyrábět. „Čekáme, že od podzimu se začne situace zlepšovat, a tak dokonce preventivně nabíráme nové kmenové zaměstnance, abychom je stačili vyučit,“ poznamenává Baumruk.

Společnost se také podle něj musela smířit s tím, že jí klesá ziskovost. „Zatímco dříve byla na úrovni dvaceti až třiceti procent, dnes to je méně než deset,“ dodává.

Německo je pro Česko klíčový trh, napřímo tam míří více než třetina českého exportu.

„Česká republika jako silně otevřená a exportně orientovaná země je kromě výkonnosti své ekonomiky velmi závislá na dobře fungujícím a rostoucím zahraničním trhu, zejména našich sousedech, kam či přes které směřuje většina exportní produkce malých a středních firem. V něm v rámci firemních klientů dominuje Německo, přes které probíhá velké množství dodávek a subdodávek zboží a služeb určených nejen pro evropský trh. V tomto světle by velmi pomohlo, kdyby se v Německu nastartoval opět silnější ekonomický růst,“ vysvětlil Pavel Prokop, výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB.