Článek
Ekonomika eurozóny kvůli rostoucím nákladům na energie a hrozbě jejich nedostatku v příštím roce poklesne. Domnívají se tak ekonomové, které oslovila agentura Bloomberg. Odborníci očekávají, že hospodářství eurozóny v roce 2023 klesne o 0,1 procenta, zatímco před měsícem předpovídali růst o 0,3 procenta. Německo, největší ekonomika bloku 19 zemí platících eurem, podle jejich odhadů klesne o půl procenta; Francie, Itálie a Španělsko by měly růst.
Německo se kvůli silné závislosti na ruském zemním plynu dostalo po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu do nebezpečné situace. Vzhledem ke skokovému nárůstu cen energií i zboží rostou spotřebitelům prudce životní náklady a podnikatelská důvěra v tamní ekonomiku je nízká.
„Německá ekonomika bude klesat nejméně tři čtvrtletí po sobě až do jara 2023,“ uvedl Dennis Huchzermeier, hlavní ekonom výzkumného institutu Handelsblatt, který spadá pod stejnojmennou vydavatelskou skupinu.
„Bude to však netypická recese, protože poptávka po práci zůstane vysoká a výrobci mají stále velký polštář zakázek, které musí zpracovat,“ dodal. Recese bývá definována jako nejméně dvě po sobě jdoucí čtvrtletí hospodářského poklesu.
Ekonomové revidovali své výhledy růstu cen v příštím roce směrem nahoru. Inflaci v eurozóně nyní v průměru odhadují na 5,5 procenta oproti pěti procentům v předchozím výhledu. Německo zaznamenalo největší revizi směrem nahoru mezi hlavními ekonomikami bloku.
Očekává se, že Evropská centrální banka (ECB) dále zvýší úrokové sazby. Depozitní sazba by měla v prvním čtvrtletí příštího roku dosáhnout maxima 2,5 procenta. První snížení sazeb se očekává ve druhém čtvrtletí roku 2024.
